ANČÍK Zdena 10.1.1900-17.9.1972: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 17.9.1972
 
| datum úmrtí = 17.9.1972
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista
+
| povolání = 68- Redaktor nebo žurnalista<br />67- Nakladatel nebo vydavatel<br />63- Spisovatel<br />
67- Nakladatel nebo vydavatel
+
63- Spisovatel
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 83
 
}}
 
}}
  
Řádka 62: Řádka 61:
  
 
'''P:''' LA PNP Praha.
 
'''P:''' LA PNP Praha.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/272858 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
  
 
Petr Šámal
 
Petr Šámal

Aktuální verze z 19. 9. 2019, 10:21

Zdena ANČÍK
Narození 10.1.1900
Místo narození Kunovice u Uherského Hradiště
Úmrtí 17.9.1972
Místo úmrtí Praha
Povolání 68- Redaktor nebo žurnalista
67- Nakladatel nebo vydavatel
63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 83

ANČÍK, Zdena (vl. jm. Ančík, Zdeněk), * 10. 1. 1900 Kunovice (část obce Uherské Hradiště), † 17. 9. 1972 Praha, novinář, spisovatel

Pocházel z rodiny kovozemědělce. Vystudoval klasické gymnázium v Uherském Hradišti a 1918 ještě během studií narukoval do Brna. Po maturitě (1921) studoval psychologii a filozofii na Filozofické fakultě UK Praze (1922–27). Krátce učil na obchodní škole (1926–27), pracoval jako pomocný číšník ve studentské restauraci Strakovy akademie a jako redaktor. Patřil k okruhu levicových intelektuálů okolo časopisu Avantgarda, později se stýkal zejména s bohémskou společností spisovatele F. Sauera.

Již za studií přispíval do slovenské Pravdy, pak se stal žurnalistou z povolání v redakci satirického časopisu Trn (1926–31), listu Rudé právo (1928–29) a časopisu Avantgarda. V době bez stálého zaměstnání (1931–34) žil v trampské chatě na Sázavě a psal povídky, příležitostně přispíval do levicových periodik a spolupracoval s režisérem V. Wassermanem na filmových libretech. Později se přestěhoval na Moravu, 1934–37 pracoval v redakci brněnského deníku Moravské slovo a vykonával funkci jednatele brněnské pobočky Syndikátu československých novinářů. 1938 opět ztratil zaměstnání a odstěhoval se k bratrovi do Podunajských Biskupic u Bratislavy.

Za okupace navázal styky s odbojem, od října 1939 organizoval přechody politických uprchlíků přes slovensko-maďarské hranice. Sám odešel v únoru 1940 do Francie, kde se přihlásil do armády. Po porážce Francie přesídlil do Velké Británie a stal se redaktorem deníku československé armády Naše noviny (1941–45). Vedl jejich kulturní rubriku, psal reportáže a humoristické prózy. Podílel se i na vysílání Svobodné Evropy (1943–44), pak byl přidělen do Drtinovy kanceláře na ministerstvo zahraničí. 1945–56 působil na ministerstvu informací a podílel se mj. jako člen tzv. Akčního výboru Národní fronty na práci očistné komise Svazu československých novinářů a obnovil členství v KSČ. 1956–61 pracoval na Úřadu předsednictva vlády a krátce na ministerstvu kultury. Stále publikoval a 1946–51 se stal šéfredaktorem časopisu Dikobraz. Těžištěm A. tvůrčí činnosti byla žurnalistika. Širší ohlas měly jeho válečné povídky. 1953 se stal jedním z editorů Spisů J. Haška, jehož dílu se od té doby soustavně věnoval. Užíval pseudonym Jean Lafécouv.

D: Scvrk se nám cvrk a jiné povídky, Londýn 1944 – rozšířeno pod titulem Naši v Anglii, 1946; O životě Jaroslava Haška, 1953; LČL 1, s. 64 (kde další bibliografie).

L: LČL 1, s. 63n.; rp (R. Pytlík), Zemřel Z. A., in: ČL, 1973, s. 213n.

P: LA PNP Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Petr Šámal