ANČÍK Zdena 10.1.1900-17.9.1972: Porovnání verzí

Z Personal
(ANČÍK_Zdena_10.1.1900-17.9.1972)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 10.1.1900
 
| datum narození = 10.1.1900
| místo narození = Kunovice, o. Uherské Hradiště
+
| místo narození = Kunovice u Uherského Hradiště
 
| datum úmrtí = 17.9.1972
 
| datum úmrtí = 17.9.1972
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 11: Řádka 11:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Zdena ANČÍK
+
}}
 +
 
 +
'''ANČÍK, Zdena (vl. jm. Ančík, Zdeněk),''' ''* 10. 1. 1900 Kunovice (část obce Uherské Hradiště), † 17. 9. 1972 Praha, novinář, spisovatel''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny kovozemědělce. Vystudoval klasické gymnázium
 +
v Uherském Hradišti a 1918 ještě během studií narukoval
 +
do Brna. Po maturitě (1921) studoval psychologii a filozofii na Filozofické fakultě UK Praze (1922–27). Krátce
 +
učil na obchodní škole (1926–27), pracoval jako pomocný
 +
číšník ve studentské restauraci Strakovy akademie a jako redaktor.
 +
Patřil k okruhu levicových intelektuálů okolo časopisu
 +
Avantgarda, později se stýkal zejména s bohémskou společností
 +
spisovatele F. Sauera.
 +
 
 +
Již za studií přispíval do slovenské Pravdy, pak se stal žurnalistou
 +
z povolání v redakci satirického časopisu Trn (1926–31),
 +
listu Rudé právo (1928–29) a časopisu Avantgarda. V době
 +
bez stálého zaměstnání (1931–34) žil v trampské chatě na
 +
Sázavě a psal povídky, příležitostně přispíval do levicových
 +
periodik a spolupracoval s režisérem V. Wassermanem na filmových
 +
libretech. Později se přestěhoval na Moravu, 1934–37
 +
pracoval v redakci brněnského deníku Moravské slovo a vykonával
 +
funkci jednatele brněnské pobočky Syndikátu československých
 +
novinářů. 1938 opět ztratil zaměstnání a odstěhoval
 +
se k bratrovi do Podunajských Biskupic u Bratislavy.
 +
 
 +
Za okupace navázal styky s odbojem, od října 1939 organizoval
 +
přechody politických uprchlíků přes slovensko-maďarské
 +
hranice. Sám odešel v únoru 1940 do Francie, kde se přihlásil
 +
do armády. Po porážce Francie přesídlil do Velké Británie
 +
a stal se redaktorem deníku československé armády Naše noviny
 +
(1941–45). Vedl jejich kulturní rubriku, psal reportáže
 +
a humoristické prózy. Podílel se i na vysílání Svobodné Evropy
 +
(1943–44), pak byl přidělen do Drtinovy kanceláře na
 +
ministerstvo zahraničí. 1945–56 působil na ministerstvu informací
 +
a podílel se mj. jako člen tzv. Akčního výboru Národní
 +
fronty na práci očistné komise Svazu československých
 +
novinářů a obnovil členství v KSČ. 1956–61 pracoval na
 +
Úřadu předsednictva vlády a krátce na ministerstvu kultury.
 +
Stále publikoval a 1946–51 se stal šéfredaktorem časopisu
 +
Dikobraz. Těžištěm A. tvůrčí činnosti byla žurnalistika. Širší
 +
ohlas měly jeho válečné povídky. 1953 se stal jedním z editorů
 +
Spisů J. Haška, jehož dílu se od té doby soustavně věnoval.
 +
Užíval pseudonym Jean Lafécouv.
 +
 
 +
'''D:''' Scvrk se nám cvrk a jiné povídky, Londýn 1944 – rozšířeno pod titulem
 +
Naši v Anglii, 1946; O životě Jaroslava Haška, 1953; LČL 1, s. 64 (kde
 +
další bibliografie).
 +
 
 +
'''L:''' LČL 1, s. 63n.; rp (R. Pytlík), Zemřel Z. A., in: ČL, 1973, s. 213n.
 +
 
 +
'''P:''' LA PNP Praha.
 +
 
 +
Petr Šámal
  
== Literatura ==
 
  OSN Dod I-1, 153; SČSB, 12;( A. Zach); Knapík, 44;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
 
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
 
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]]
 
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
 
[[Kategorie:1900]]
 
[[Kategorie:1900]]
 
[[Kategorie:Kunovice]]
 
[[Kategorie:Kunovice]]
 
[[Kategorie:1972]]
 
[[Kategorie:1972]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 4. 2. 2016, 13:33

Zdena ANČÍK
Narození 10.1.1900
Místo narození Kunovice u Uherského Hradiště
Úmrtí 17.9.1972
Místo úmrtí Praha
Povolání

68- Redaktor nebo žurnalista 67- Nakladatel nebo vydavatel

63- Spisovatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39288

ANČÍK, Zdena (vl. jm. Ančík, Zdeněk), * 10. 1. 1900 Kunovice (část obce Uherské Hradiště), † 17. 9. 1972 Praha, novinář, spisovatel

Pocházel z rodiny kovozemědělce. Vystudoval klasické gymnázium v Uherském Hradišti a 1918 ještě během studií narukoval do Brna. Po maturitě (1921) studoval psychologii a filozofii na Filozofické fakultě UK Praze (1922–27). Krátce učil na obchodní škole (1926–27), pracoval jako pomocný číšník ve studentské restauraci Strakovy akademie a jako redaktor. Patřil k okruhu levicových intelektuálů okolo časopisu Avantgarda, později se stýkal zejména s bohémskou společností spisovatele F. Sauera.

Již za studií přispíval do slovenské Pravdy, pak se stal žurnalistou z povolání v redakci satirického časopisu Trn (1926–31), listu Rudé právo (1928–29) a časopisu Avantgarda. V době bez stálého zaměstnání (1931–34) žil v trampské chatě na Sázavě a psal povídky, příležitostně přispíval do levicových periodik a spolupracoval s režisérem V. Wassermanem na filmových libretech. Později se přestěhoval na Moravu, 1934–37 pracoval v redakci brněnského deníku Moravské slovo a vykonával funkci jednatele brněnské pobočky Syndikátu československých novinářů. 1938 opět ztratil zaměstnání a odstěhoval se k bratrovi do Podunajských Biskupic u Bratislavy.

Za okupace navázal styky s odbojem, od října 1939 organizoval přechody politických uprchlíků přes slovensko-maďarské hranice. Sám odešel v únoru 1940 do Francie, kde se přihlásil do armády. Po porážce Francie přesídlil do Velké Británie a stal se redaktorem deníku československé armády Naše noviny (1941–45). Vedl jejich kulturní rubriku, psal reportáže a humoristické prózy. Podílel se i na vysílání Svobodné Evropy (1943–44), pak byl přidělen do Drtinovy kanceláře na ministerstvo zahraničí. 1945–56 působil na ministerstvu informací a podílel se mj. jako člen tzv. Akčního výboru Národní fronty na práci očistné komise Svazu československých novinářů a obnovil členství v KSČ. 1956–61 pracoval na Úřadu předsednictva vlády a krátce na ministerstvu kultury. Stále publikoval a 1946–51 se stal šéfredaktorem časopisu Dikobraz. Těžištěm A. tvůrčí činnosti byla žurnalistika. Širší ohlas měly jeho válečné povídky. 1953 se stal jedním z editorů Spisů J. Haška, jehož dílu se od té doby soustavně věnoval. Užíval pseudonym Jean Lafécouv.

D: Scvrk se nám cvrk a jiné povídky, Londýn 1944 – rozšířeno pod titulem Naši v Anglii, 1946; O životě Jaroslava Haška, 1953; LČL 1, s. 64 (kde další bibliografie).

L: LČL 1, s. 63n.; rp (R. Pytlík), Zemřel Z. A., in: ČL, 1973, s. 213n.

P: LA PNP Praha.

Petr Šámal