Biografický slovník
ANČÍK Zdena 10.1.1900-17.9.1972: Porovnání verzí
| Řádka 13: | Řádka 13: | ||
}} | }} | ||
| − | '''ANČÍK, Zdena (vl. jm. Ančík, Zdeněk), | + | '''ANČÍK, Zdena''' ''(vl. jm. Ančík, Zdeněk),'' ''* 10. 1. 1900 Kunovice (část obce Uherské Hradiště), † 17. 9. 1972 Praha, novinář, spisovatel'' |
Pocházel z rodiny kovozemědělce. Vystudoval klasické gymnázium | Pocházel z rodiny kovozemědělce. Vystudoval klasické gymnázium | ||
| Řádka 21: | Řádka 21: | ||
číšník ve studentské restauraci Strakovy akademie a jako redaktor. | číšník ve studentské restauraci Strakovy akademie a jako redaktor. | ||
Patřil k okruhu levicových intelektuálů okolo časopisu | Patřil k okruhu levicových intelektuálů okolo časopisu | ||
| − | Avantgarda, později se stýkal zejména s bohémskou společností | + | ''Avantgarda'', později se stýkal zejména s bohémskou společností |
spisovatele F. Sauera. | spisovatele F. Sauera. | ||
| − | Již za studií přispíval do slovenské Pravdy, pak se stal žurnalistou | + | Již za studií přispíval do slovenské ''Pravdy'', pak se stal žurnalistou |
| − | z povolání v redakci satirického časopisu Trn (1926–31), | + | z povolání v redakci satirického časopisu ''Trn'' (1926–31), |
| − | listu Rudé právo (1928–29) a časopisu Avantgarda. V době | + | listu ''Rudé'' ''právo'' (1928–29) a časopisu ''Avantgarda''. V době |
bez stálého zaměstnání (1931–34) žil v trampské chatě na | bez stálého zaměstnání (1931–34) žil v trampské chatě na | ||
Sázavě a psal povídky, příležitostně přispíval do levicových | Sázavě a psal povídky, příležitostně přispíval do levicových | ||
periodik a spolupracoval s režisérem V. Wassermanem na filmových | periodik a spolupracoval s režisérem V. Wassermanem na filmových | ||
libretech. Později se přestěhoval na Moravu, 1934–37 | libretech. Později se přestěhoval na Moravu, 1934–37 | ||
| − | pracoval v redakci brněnského deníku Moravské slovo a vykonával | + | pracoval v redakci brněnského deníku ''Moravské'' ''slovo'' a vykonával |
funkci jednatele brněnské pobočky Syndikátu československých | funkci jednatele brněnské pobočky Syndikátu československých | ||
novinářů. 1938 opět ztratil zaměstnání a odstěhoval | novinářů. 1938 opět ztratil zaměstnání a odstěhoval | ||
| Řádka 40: | Řádka 40: | ||
hranice. Sám odešel v únoru 1940 do Francie, kde se přihlásil | hranice. Sám odešel v únoru 1940 do Francie, kde se přihlásil | ||
do armády. Po porážce Francie přesídlil do Velké Británie | do armády. Po porážce Francie přesídlil do Velké Británie | ||
| − | a stal se redaktorem deníku československé armády Naše noviny | + | a stal se redaktorem deníku československé armády ''Naše'' ''noviny'' |
(1941–45). Vedl jejich kulturní rubriku, psal reportáže | (1941–45). Vedl jejich kulturní rubriku, psal reportáže | ||
a humoristické prózy. Podílel se i na vysílání Svobodné Evropy | a humoristické prózy. Podílel se i na vysílání Svobodné Evropy | ||
| Řádka 50: | Řádka 50: | ||
Úřadu předsednictva vlády a krátce na ministerstvu kultury. | Úřadu předsednictva vlády a krátce na ministerstvu kultury. | ||
Stále publikoval a 1946–51 se stal šéfredaktorem časopisu | Stále publikoval a 1946–51 se stal šéfredaktorem časopisu | ||
| − | Dikobraz. Těžištěm A. tvůrčí činnosti byla žurnalistika. Širší | + | ''Dikobraz''. Těžištěm A. tvůrčí činnosti byla žurnalistika. Širší |
ohlas měly jeho válečné povídky. 1953 se stal jedním z editorů | ohlas měly jeho válečné povídky. 1953 se stal jedním z editorů | ||
| − | Spisů J. Haška, jehož dílu se od té doby soustavně věnoval. | + | ''Spisů'' ''J. Haška'', jehož dílu se od té doby soustavně věnoval. |
Užíval pseudonym Jean Lafécouv. | Užíval pseudonym Jean Lafécouv. | ||
Verze z 11. 3. 2016, 09:54
| Zdena ANČÍK | |
 | |
| Narození | 10.1.1900 |
|---|---|
| Místo narození | Kunovice u Uherského Hradiště |
| Úmrtí | 17.9.1972 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
68- Redaktor nebo žurnalista 67- Nakladatel nebo vydavatel 63- Spisovatel |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39288 |
ANČÍK, Zdena (vl. jm. Ančík, Zdeněk), * 10. 1. 1900 Kunovice (část obce Uherské Hradiště), † 17. 9. 1972 Praha, novinář, spisovatel
Pocházel z rodiny kovozemědělce. Vystudoval klasické gymnázium v Uherském Hradišti a 1918 ještě během studií narukoval do Brna. Po maturitě (1921) studoval psychologii a filozofii na Filozofické fakultě UK Praze (1922–27). Krátce učil na obchodní škole (1926–27), pracoval jako pomocný číšník ve studentské restauraci Strakovy akademie a jako redaktor. Patřil k okruhu levicových intelektuálů okolo časopisu Avantgarda, později se stýkal zejména s bohémskou společností spisovatele F. Sauera.
Již za studií přispíval do slovenské Pravdy, pak se stal žurnalistou z povolání v redakci satirického časopisu Trn (1926–31), listu Rudé právo (1928–29) a časopisu Avantgarda. V době bez stálého zaměstnání (1931–34) žil v trampské chatě na Sázavě a psal povídky, příležitostně přispíval do levicových periodik a spolupracoval s režisérem V. Wassermanem na filmových libretech. Později se přestěhoval na Moravu, 1934–37 pracoval v redakci brněnského deníku Moravské slovo a vykonával funkci jednatele brněnské pobočky Syndikátu československých novinářů. 1938 opět ztratil zaměstnání a odstěhoval se k bratrovi do Podunajských Biskupic u Bratislavy.
Za okupace navázal styky s odbojem, od října 1939 organizoval přechody politických uprchlíků přes slovensko-maďarské hranice. Sám odešel v únoru 1940 do Francie, kde se přihlásil do armády. Po porážce Francie přesídlil do Velké Británie a stal se redaktorem deníku československé armády Naše noviny (1941–45). Vedl jejich kulturní rubriku, psal reportáže a humoristické prózy. Podílel se i na vysílání Svobodné Evropy (1943–44), pak byl přidělen do Drtinovy kanceláře na ministerstvo zahraničí. 1945–56 působil na ministerstvu informací a podílel se mj. jako člen tzv. Akčního výboru Národní fronty na práci očistné komise Svazu československých novinářů a obnovil členství v KSČ. 1956–61 pracoval na Úřadu předsednictva vlády a krátce na ministerstvu kultury. Stále publikoval a 1946–51 se stal šéfredaktorem časopisu Dikobraz. Těžištěm A. tvůrčí činnosti byla žurnalistika. Širší ohlas měly jeho válečné povídky. 1953 se stal jedním z editorů Spisů J. Haška, jehož dílu se od té doby soustavně věnoval. Užíval pseudonym Jean Lafécouv.
D: Scvrk se nám cvrk a jiné povídky, Londýn 1944 – rozšířeno pod titulem Naši v Anglii, 1946; O životě Jaroslava Haška, 1953; LČL 1, s. 64 (kde další bibliografie).
L: LČL 1, s. 63n.; rp (R. Pytlík), Zemřel Z. A., in: ČL, 1973, s. 213n.
P: LA PNP Praha.
Petr Šámal
