ANDERLE Václav Leo 25.8.1859-27.6.1944: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 27.6.1944
 
| datum úmrtí = 27.6.1944
 
| místo úmrtí = Poděbrady
 
| místo úmrtí = Poděbrady
| povolání = 23- Lesník nebo myslivec
+
| povolání = 23- Lesník nebo myslivec<br />76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 86
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 19. 9. 2019, 09:28

Václav Leo ANDERLE
Narození 25.8.1859
Místo narození Krejcar u Chlumětína (dnes Chlumětín)
Úmrtí 27.6.1944
Místo úmrtí Poděbrady
Povolání 23- Lesník nebo myslivec
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 86
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39307

ANDERLE, Václav Leo (též Vácslav), * 25. 8. 1859 Krejcar u Chlumětína (část obce Svratka), † 27. 6. 1944 Poděbrady, lesník, malíř

Pocházel z rodiny lesního. Otec, který záhy zemřel, byl uměleckým samoukem. Za studií na reálce v Litomyšli obdržel A. první ocenění za kresby a kompozice. Po maturitě 1875 odešel studovat Akademii ve Vídni, po dvou semestrech mu zemřela matka, studia opustil a na přání poručníka nastoupil místo u lesního úřadu na thurn-taxiském velkostatku Rychmburk u Skutče. Po tříleté lesnické praxi 1879–82 vystudoval lesnický odbor na VŠZ ve Vídni. Po roční vojenské službě se stal nadlesním na velkostatku Rychmburk a Chotěšov v západních Čechách a vykonal zkoušku pro samostatné lesní hospodářství. Později působil u technické služby v Přímoří a ve Slavonii (Posávině). Tam onemocněl malárií. Následoval návrat do Čech, pobyt v Rychmburku, potom ve Výtoni v Pošumaví. Pracoval i v Buchau am Federsee ve Württembersku. Požádal o přeložení do polesí Bukovina u Krouny. V říjnu 1912 odešel do výslužby a usadil se ve Slatiňanech u Chrudimi. Působil však dále jako lesní technik a učil lesnictví na české zemědělské střední škole v Chrudimi. 1919 ho jmenoval ministr zemědělství vnuceným správcem černínského velkostatku Vrchlabí. 1920–24 vedl nový státní okresní lesní inspektorát pro východní Čechy v Hradci Králové, 1924–33 i lesní hospodářství velkostatku Žíreč nad Labem. Jako vdovec přesídlil do Raspenavy u Frýdlantu v Čechách, pak do Borohrádku nad Orlicí a do Poděbrad.

Jeho výtvarná práce zahrnovala ilustrace pro česká a německá periodika, obrazové přílohy k entomologickým heslům a obrazy jehličnanů pro encyklopedie, krajinářské a žánrové kresby pro časopisy, alba, botanicko-cestopisná a jiná díla z doby A. působení v Přímoří a Posávině, lovecko-lesnické motivy. Ilustroval vedle odborných lesnických a mysliveckých časopisů i knihy s totožnou tematikou. Vytvořil originální českou mysliveckou ilustraci. Rovněž jeho kartografické práce byly považovány za vynikající. Namaloval také řadu pláten. Byl autorem příležitostných zakázek (myslivecké a lesnické pohlednice, diplomy, odznak Československé myslivecké jednoty, cyklus kreseb z Buchau a okolí, obrazy lovné zvěře). 1906–24 autorsky a výtvarně spolupracoval s F. Sitenským na čtyřdílném Hospodářském slovníku naučném. Svá díla souborně vystavil 1928 u příležitosti sjezdu Ústřední jednoty československého lesnictva v Hradci Králové a 1943 na kolonádě lázeňského parku v Poděbradech. Jako jeden z mála českých malířů zvěře obdržel řadu vyznamenání (od německého císaře, řezenského knížete A. Thurn-Taxise, J. Harracha, Jednoty českých lesníků zemí koruny České, Československé myslivecké jednoty, jury první mezinárodní lovecké výstavy ve Vídni aj.). Byl čestným členem Československé myslivecké jednoty.

D: soupis in: G. Novotný, Portrét z Hlinecka. Lesní rada a malíř ing. V. L. A. 1859–1944, in: Chrudimské vlastivědné listy 7, 1998, č. 2, s. 1n. (s literaturou).

L: tamtéž.

P: Ústav dějin umění AV ČR Praha – 35 karet, soupis ilustrací ve Světozoru, Zlaté Praze, Besedách lidu a Politiku z let 1881–1911; SOA Zámrsk – fond Velkostatek Rychmburk, sign. VII/1, kart. 651.

Gustav Novotný