ANDER Alois Vincenc 24.8.1821-11.12.1864: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku ANDER Alois 24.8.1821-11.12.1864 na ANDER Alois Vincenc 24.8.1821-11.12.1864 bez založení přesměrování)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 84
 
}}
 
}}
  
'''ANDER (vl. jm. Anderle), Alois Vincenc,''' ''* 24. 8. 1821 Budišov u Třebíče, † 11. 12. 1864 Sedmihorky u Turnova, operní pěvec''
+
'''ANDER, Alois Vincenc''' ''(vl. jm. Anderle),'' ''* 24. 8. 1821 Budišov u Třebíče, † 11. 12. 1864 Sedmihorky u Turnova, operní pěvec''
  
 
Pocházel z rodiny učitele Jana A., u něhož získal základy hudebního
 
Pocházel z rodiny učitele Jana A., u něhož získal základy hudebního
Řádka 24: Řádka 25:
 
opeře v titulní roli Alessandra Stradelly ve stejnojmenné opeře
 
opeře v titulní roli Alessandra Stradelly ve stejnojmenné opeře
 
F. Flotowa, v níž vystoupil 1846 i v pražském Stavovském
 
F. Flotowa, v níž vystoupil 1846 i v pražském Stavovském
divadle. V Praze dále účinkoval jako Nadori (L. Spohr, Jessonda)
+
divadle. V Praze dále účinkoval jako Nadori (L. Spohr, ''Jessonda'')
a Gennaro (G. Donizetti, Lucrezia Borgia), pohostinsky
+
a Gennaro (G. Donizetti, ''Lucrezia'' ''Borgia''), pohostinsky
 
vystupoval v Berlíně, Drážďanech, Mnichově, Frankfurtu nad
 
vystupoval v Berlíně, Drážďanech, Mnichově, Frankfurtu nad
 
Mohanem, Lipsku, Hamburku, Londýně, 1856 vykonal
 
Mohanem, Lipsku, Hamburku, Londýně, 1856 vykonal
 
uměleckou cestu do Švédska. Do repertoáru svých koncertů
 
uměleckou cestu do Švédska. Do repertoáru svých koncertů
 
zařazoval české národní písně. Na prvním českém veřejném
 
zařazoval české národní písně. Na prvním českém veřejném
koncertě ve Vídni vystoupil 20. 5. 1845 s písní Lesní roh od
+
koncertě ve Vídni vystoupil 20. 5. 1845 s písní ''Lesní'' ''roh'' od
 
A. Arlta. 1847 účinkoval na slovanských besedách ve Vídni
 
A. Arlta. 1847 účinkoval na slovanských besedách ve Vídni
(písně: F. Škroup, Kde domov můj s připojenou slokou oslavující
+
(písně: F. Škroup, ''Kde'' ''domov'' ''můj'' s připojenou slokou oslavující
Moravu; H. Vojáček, Milka). Byl čestným členem pražské konzervatoře. 1864 se při představení Viléma Tella G. Rossiniho
+
Moravu; H. Vojáček, ''Milka''). Byl čestným členem pražské konzervatoře. 1864 se při představení ''Viléma'' ''Tella'' G. Rossiniho
 
psychicky zhroutil a byl převezen do lázeňského ústavu
 
psychicky zhroutil a byl převezen do lázeňského ústavu
 
v Sedmihorkách u Turnova, kde zemřel. 1894 byly jeho ostatky
 
v Sedmihorkách u Turnova, kde zemřel. 1894 byly jeho ostatky
Řádka 50: Řádka 51:
 
Faust a Markétka, 1862), Nadori (Spohr: Jessonda), Gennaro (Donizetti:
 
Faust a Markétka, 1862), Nadori (Spohr: Jessonda), Gennaro (Donizetti:
 
Lucrezia Borgia), Arnold (Rossini: Vilém Tell), Tamino (Mozart:
 
Lucrezia Borgia), Arnold (Rossini: Vilém Tell), Tamino (Mozart:
Kouzelná fl étna), Ottavio (Mozart: Don Giovanni), Lyonel (Flotow: Marta),
+
Kouzelná flétna), Ottavio (Mozart: Don Giovanni), Lyonel (Flotow: Marta),
 
Raoul (Meyerbeer: Hugenoti), Vévoda (Verdi: Rigoletto).
 
Raoul (Meyerbeer: Hugenoti), Vévoda (Verdi: Rigoletto).
  

Aktuální verze z 19. 9. 2019, 09:23

Alois Vincenc ANDER
Narození 24.8.1821
Místo narození Budišov u Třebíče
Úmrtí 11.12.1864
Místo úmrtí Sedmihorky u Turnova
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 84
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39296

ANDER, Alois Vincenc (vl. jm. Anderle), * 24. 8. 1821 Budišov u Třebíče, † 11. 12. 1864 Sedmihorky u Turnova, operní pěvec

Pocházel z rodiny učitele Jana A., u něhož získal základy hudebního a literárního vzdělání. Po přestěhování rodiny do Jemnice pokračoval do 1836 ve studiu hudby u J. N. Škroupa. 1841 odešel do Vídně, kde studoval zpěv u A. Arlta. Nebyl přijat jako sborista do dvorního divadla U Korutanské brány, a proto stal se písařem u magistrátu. Zpíval v kostelích a různých spolcích. Svým tenorem zaujal režiséra dvorní opery Wilda a kapelníka G. Bartha, kteří se postarali o jeho další pěvecká studia. 25. 10. 1845 se poprvé představil ve dvorní opeře v titulní roli Alessandra Stradelly ve stejnojmenné opeře F. Flotowa, v níž vystoupil 1846 i v pražském Stavovském divadle. V Praze dále účinkoval jako Nadori (L. Spohr, Jessonda) a Gennaro (G. Donizetti, Lucrezia Borgia), pohostinsky vystupoval v Berlíně, Drážďanech, Mnichově, Frankfurtu nad Mohanem, Lipsku, Hamburku, Londýně, 1856 vykonal uměleckou cestu do Švédska. Do repertoáru svých koncertů zařazoval české národní písně. Na prvním českém veřejném koncertě ve Vídni vystoupil 20. 5. 1845 s písní Lesní roh od A. Arlta. 1847 účinkoval na slovanských besedách ve Vídni (písně: F. Škroup, Kde domov můj s připojenou slokou oslavující Moravu; H. Vojáček, Milka). Byl čestným členem pražské konzervatoře. 1864 se při představení Viléma Tella G. Rossiniho psychicky zhroutil a byl převezen do lázeňského ústavu v Sedmihorkách u Turnova, kde zemřel. 1894 byly jeho ostatky uloženy v čestném hrobě ve Vídni. A. hlas se vyznačoval ušlechtilostí a měkkostí zvuku, technickou dokonalostí, ceněna byla i jeho herecká způsobilost. V operním divadle se uplatnili rovněž jeho sourozenci: bratři Adolf Anderle, působící 1859–60 ve Vídni, poté v Řezně, Arnošt Anderle a sestra Anna, kteří zpívali v německých divadlech.

D: role: Alessandro Stradella (Flotow: Alessandro Stradella, 1845), Elgar (Donizetti: Lucie z Lammermooru, 1848), Ivanhoe (Marschner: Templář a židovka, 1849), Ernani (Verdi: Ernani, 1849), Jan z Leydenu (Meyerbeer: Prorok, 1850), Lohengrin (Wagner: Lohengrin, 1858), Tannhäuser (Wagner: Tannhäuser, 1859), Florestan (Beethoven: Fidelio, 1859), Faust (Gounod: Faust a Markétka, 1862), Nadori (Spohr: Jessonda), Gennaro (Donizetti: Lucrezia Borgia), Arnold (Rossini: Vilém Tell), Tamino (Mozart: Kouzelná flétna), Ottavio (Mozart: Don Giovanni), Lyonel (Flotow: Marta), Raoul (Meyerbeer: Hugenoti), Vévoda (Verdi: Rigoletto).

L: Sborník Čechů dolnorakouských, 1895; F. Jech, Soupis osob literárně, vědecky nebo umělecky činných, které se v okrese Moravsko-Budějovickém narodily nebo v něm žily, in: Sborník vlastivědných statí o politickém okrese Moravsko-Budějovickém, 1927, s. 190n.; F. A. Soukup, Česká menšina v Rakousku, 1928; B. Pernica, Západní Morava v hudbě, in: Horácko 1938; O. Manoušek, Z galerie českého herectva ve Vídni, 1, in: Dunaj 16, 1939, 1, s. 7n.; Heyer, Česká hudební viennensia 1, in: Dunaj 17, 1940, č. 1, s. 81n.; Wurzbach 14, s. 380; OSN 2, s. 277; ODS, s. 45; HS 1, s. 29; KRL, 1 s. 71; ÖBL 1, s. 20; Kosch, s. 28; Grove Opera 1, s. 121.

Milada Jonášová