ANDRÁSSY de Csík-Szent-Király et Kraszna-Horka, Gyula ml. 30.6.1860-11.6.1929: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Gyula ANDRÁSSY de Csík-Szent-Király et Kraszna-Horka, ml.
 
| jméno = Gyula ANDRÁSSY de Csík-Szent-Király et Kraszna-Horka, ml.
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Andrassy Gyula ml portret.jpg
 
| datum narození = 30.6.1860
 
| datum narození = 30.6.1860
 
| místo narození = Trebišov (Slovensko)
 
| místo narození = Trebišov (Slovensko)
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 87
 
}}
 
}}
  
Řádka 38: Řádka 39:
  
 
'''L:''' S. Pethő, Andrássy Gyula és ellenfelei, Budapešť 1924; OSN 2, s. 289.
 
'''L:''' S. Pethő, Andrássy Gyula és ellenfelei, Budapešť 1924; OSN 2, s. 289.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/4270 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
  
 
Martin Kučera
 
Martin Kučera

Aktuální verze z 19. 9. 2019, 09:29

Gyula ANDRÁSSY de Csík-Szent-Király et Kraszna-Horka, ml.
Narození 30.6.1860
Místo narození Trebišov (Slovensko)
Úmrtí 11.6.1929
Místo úmrtí Budapešť (Maďarsko)
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 87

ANDRÁSSY de Csík-Szent-Király et Kraszna-Horka, Gyula, ml., * 30. 6. 1860 Trebišov (Slovensko), † 11. 6. 1929 Budapešť' (Maďarsko), politik, státník

Studoval práva v Budapešti, Berlíně a Paříži, poté působil jako legační atašé rakousko-uherského velvyslanectví v Istanbulu a Berlíně, od 1885 byl poslancem uherského sněmu za liberální stranu. 1893–94 byl státním tajemníkem uherského ministerstva vnitra, poté 1894–95 tzv. ministrem a latere (při osobě panovníka). 1904 založil Ústavní stranu Uher a protestoval proti říšské zahraniční i státoprávní politice. 1906–10 byl ministrem vnitra v koaliční vládě, poté v opozici. V létě 1918 po dohodě s dvorem navštívil Švýcarsko, kde nabyl dojmu, že monarchii lze zachránit odpoutáním od Německa a splněním Wilsonova mírového programu. Od 24. 10. do 4. 11. 1918 působil jako poslední rakousko-uherský ministr zahraničí. V noci ze 27. na 28. 10. oznámil telegraficky W. Wilsonovi, že říše přijímá jeho mírové podmínky a je připravena jednat. Jeho nóta byla pochopena Čechy, Jihoslovany a Poláky jako kapitulace a uspíšila rozpad soustátí. 1919–26 byl poslancem maďarského Národního shromáždění, založil Stranu křesťanské národní jednoty a s ní hájil legitimistické požadavky návratu Habsburků.

D: G. Andrássy d. J., Ungarns Ausgleich mit Oesterreich im Jahre 1867, Lipsko 1897; týž, Warum hat sich die ungarische verfassungsmässige Freiheit bis heute erhalten?, Budapešť 1901; týž, A világháború előzményei, 1–2, Budapešť 1925–26; týž, Diplomatie und Weltkrieg, Lipsko 1926.

L: S. Pethő, Andrássy Gyula és ellenfelei, Budapešť 1924; OSN 2, s. 289.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Martin Kučera