ANDRÁSSY de Csík-Szent-Király et Kraszna-Horka, Gyula ml. 30.6.1860-11.6.1929: Porovnání verzí

Z Personal
(ANDRÁSSY,_ml._Gyula_30.6.1860-11.6.1929)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Gyula ANDRÁSSY, ml.
+
| jméno = Gyula ANDRÁSSY de Csík-Szent-Király et Kraszna-Horka, ml.
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 30.6.1860
 
| datum narození = 30.6.1860
| místo narození = Trebišov
+
| místo narození = Trebišov (Slovensko)
 
| datum úmrtí = 11.6.1929
 
| datum úmrtí = 11.6.1929
| místo úmrtí = Budapešť
+
| místo úmrtí = Budapešť (Maďarsko)
 
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
 
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Gyula ANDRÁSSY, ml.
+
}}
 +
 
 +
'''ANDRÁSSY de Csík-Szent-Király et Kraszna-Horka, Gyula, ml.,''' ''* 30. 6. 1860 Trebišov (Slovensko), † 11. 6. 1929 Budapešť' (Maďarsko), politik, státník''
 +
 
 +
Studoval práva v Budapešti, Berlíně a Paříži, poté působil
 +
jako legační atašé rakousko-uherského velvyslanectví v Istanbulu
 +
a Berlíně, od 1885 byl poslancem uherského sněmu za
 +
liberální stranu. 1893–94 byl státním tajemníkem uherského
 +
ministerstva vnitra, poté 1894–95 tzv. ministrem a latere (při
 +
osobě panovníka). 1904 založil Ústavní stranu Uher a protestoval
 +
proti říšské zahraniční i státoprávní politice. 1906–10
 +
byl ministrem vnitra v koaliční vládě, poté v opozici. V létě 1918 po dohodě s dvorem navštívil Švýcarsko, kde nabyl
 +
dojmu, že monarchii lze zachránit odpoutáním od Německa
 +
a splněním Wilsonova mírového programu. Od 24. 10. do
 +
4. 11. 1918 působil jako poslední rakousko-uherský ministr
 +
zahraničí. V noci ze 27. na 28. 10. oznámil telegraficky
 +
W. Wilsonovi, že říše přijímá jeho mírové podmínky a je
 +
připravena jednat. Jeho nóta byla pochopena Čechy, Jihoslovany
 +
a Poláky jako kapitulace a uspíšila rozpad soustátí.
 +
1919–26 byl poslancem maďarského Národního shromáždění,
 +
založil Stranu křesťanské národní jednoty a s ní hájil legitimistické
 +
požadavky návratu Habsburků.
 +
 
 +
'''D:''' G. Andrássy d. J., Ungarns Ausgleich mit Oesterreich im Jahre 1867,
 +
Lipsko 1897; týž, Warum hat sich die ungarische verfassungsmässige Freiheit
 +
bis heute erhalten?, Budapešť 1901; týž, A világháború előzményei, 1–2,
 +
Budapešť 1925–26; týž, Diplomatie und Weltkrieg, Lipsko 1926.
 +
 
 +
'''L:''' S. Pethő, Andrássy Gyula és ellenfelei, Budapešť 1924; OSN 2, s. 289.
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
 
 
[[Kategorie:1860]]
 
[[Kategorie:1860]]
 
[[Kategorie:Trebišov]]
 
[[Kategorie:Trebišov]]
 
[[Kategorie:1929]]
 
[[Kategorie:1929]]
 
[[Kategorie:Budapešť]]
 
[[Kategorie:Budapešť]]

Verze z 5. 2. 2016, 09:15

Gyula ANDRÁSSY de Csík-Szent-Király et Kraszna-Horka, ml.
Narození 30.6.1860
Místo narození Trebišov (Slovensko)
Úmrtí 11.6.1929
Místo úmrtí Budapešť (Maďarsko)
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ

ANDRÁSSY de Csík-Szent-Király et Kraszna-Horka, Gyula, ml., * 30. 6. 1860 Trebišov (Slovensko), † 11. 6. 1929 Budapešť' (Maďarsko), politik, státník

Studoval práva v Budapešti, Berlíně a Paříži, poté působil jako legační atašé rakousko-uherského velvyslanectví v Istanbulu a Berlíně, od 1885 byl poslancem uherského sněmu za liberální stranu. 1893–94 byl státním tajemníkem uherského ministerstva vnitra, poté 1894–95 tzv. ministrem a latere (při osobě panovníka). 1904 založil Ústavní stranu Uher a protestoval proti říšské zahraniční i státoprávní politice. 1906–10 byl ministrem vnitra v koaliční vládě, poté v opozici. V létě 1918 po dohodě s dvorem navštívil Švýcarsko, kde nabyl dojmu, že monarchii lze zachránit odpoutáním od Německa a splněním Wilsonova mírového programu. Od 24. 10. do 4. 11. 1918 působil jako poslední rakousko-uherský ministr zahraničí. V noci ze 27. na 28. 10. oznámil telegraficky W. Wilsonovi, že říše přijímá jeho mírové podmínky a je připravena jednat. Jeho nóta byla pochopena Čechy, Jihoslovany a Poláky jako kapitulace a uspíšila rozpad soustátí. 1919–26 byl poslancem maďarského Národního shromáždění, založil Stranu křesťanské národní jednoty a s ní hájil legitimistické požadavky návratu Habsburků.

D: G. Andrássy d. J., Ungarns Ausgleich mit Oesterreich im Jahre 1867, Lipsko 1897; týž, Warum hat sich die ungarische verfassungsmässige Freiheit bis heute erhalten?, Budapešť 1901; týž, A világháború előzményei, 1–2, Budapešť 1925–26; týž, Diplomatie und Weltkrieg, Lipsko 1926.

L: S. Pethő, Andrássy Gyula és ellenfelei, Budapešť 1924; OSN 2, s. 289.

Martin Kučera