ANDRÁSSY de Csík-Szent-Király et Kraszna-Horka, Gyula st. 8.3.1823-18.2.1890: Porovnání verzí
(ANDRASSY,_st._Gyula_20.3.1823-18.2.1890) |
|||
(Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Gyula | + | | jméno = Gyula ANDRÁSSY de Csík-Szent-Király et Kraszna-Horka, st. |
− | | obrázek = | + | | obrázek = Andrassy Gyula st portret.jpg |
− | | datum narození = | + | | datum narození = 8.3.1823 |
− | | místo narození = | + | | místo narození = Trebišov (Slovensko) |
| datum úmrtí = 18.2.1890 | | datum úmrtí = 18.2.1890 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Volosko (Chorvatsko) |
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 87 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''ANDRÁSSY de Csík-Szent-Király et Kraszna-Horka, Gyula, st.,''' ''* 8. 3. 1823 Trebišov (Slovensko), † 18. 2. 1890 Volosko (Chorvatsko), politik, státník'' | ||
+ | |||
+ | Po ukončení studia práv na pešťské univerzitě (1844) pobýval | ||
+ | 1844–45 na studijních cestách v Evropě. Od 1847 byl za | ||
+ | Zemplínskou župu poslancem uherského sněmu, kde náležel | ||
+ | k nejmladším příslušníkům opozice L. Kossutha. Účastnil se | ||
+ | revoluce 1848–49, kdy se stal velkým županem zemplínským | ||
+ | a velitelem národní gardy. Hlasoval pro nezávislost Uher, | ||
+ | 1849 byl vyslancem uherské revoluční vlády v Turecku. | ||
+ | 1849–58 žil v emigraci v Paříži a v Londýně, v nepřítomnosti | ||
+ | byl odsouzen k trestu smrti. Po amnestii se vrátil do vlasti, | ||
+ | od 1861 byl poslancem za Deákovu stranu. Jako spoluiniciátor | ||
+ | rakousko-uherského vyrovnání 1867 byl císařským reskriptem | ||
+ | jmenován prvním uherským ministerským předsedou | ||
+ | a ministrem domobrany (17. 2. 1867–14. 11. 1871). | ||
+ | Ovlivňoval zahraniční i národnostní politiku, stál v čele opozice | ||
+ | proti fundamentálním článkům prosazovaným českými | ||
+ | politiky; od 14. 11. 1871 do 22. 9. 1879 působil jako rakousko-uherský ministr zahraničí. Úzce spolupracoval s německým | ||
+ | říšským kancléřem Otto Bismarckem, prosazoval spojenectví | ||
+ | s Německem: zprvu byl orientován na Spolek tří císařů | ||
+ | s Ruskem, po rusko-turecké válce na alianci Německa a Rakousko- | ||
+ | Uherska v Dvojspolku (1879). Na funkci ministra | ||
+ | rezignoval pro odpor k okupaci Bosny a Hercegoviny a uchýlil | ||
+ | se do politického ústraní. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Andrássy Gyula beszédei, 1–2, Budapešť 1891–93; G. Andrássy d. J., | ||
+ | Bismarck und Andrássy, Lipsko 1924; E. Wertheimer, Gróf Andrássy Gyula | ||
+ | élete és kora, 1–3, Budapešť 1910–13; OSN 2, s. 286n. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/125036 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Martin Kučera | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1823]] | [[Kategorie:1823]] | ||
+ | [[Kategorie:Trebišov]] | ||
[[Kategorie:1890]] | [[Kategorie:1890]] | ||
+ | [[Kategorie:Volosko]] |
Aktuální verze z 19. 9. 2019, 09:29
Gyula ANDRÁSSY de Csík-Szent-Király et Kraszna-Horka, st. | |
Narození | 8.3.1823 |
---|---|
Místo narození | Trebišov (Slovensko) |
Úmrtí | 18.2.1890 |
Místo úmrtí | Volosko (Chorvatsko) |
Povolání | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 87 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58213 |
ANDRÁSSY de Csík-Szent-Király et Kraszna-Horka, Gyula, st., * 8. 3. 1823 Trebišov (Slovensko), † 18. 2. 1890 Volosko (Chorvatsko), politik, státník
Po ukončení studia práv na pešťské univerzitě (1844) pobýval 1844–45 na studijních cestách v Evropě. Od 1847 byl za Zemplínskou župu poslancem uherského sněmu, kde náležel k nejmladším příslušníkům opozice L. Kossutha. Účastnil se revoluce 1848–49, kdy se stal velkým županem zemplínským a velitelem národní gardy. Hlasoval pro nezávislost Uher, 1849 byl vyslancem uherské revoluční vlády v Turecku. 1849–58 žil v emigraci v Paříži a v Londýně, v nepřítomnosti byl odsouzen k trestu smrti. Po amnestii se vrátil do vlasti, od 1861 byl poslancem za Deákovu stranu. Jako spoluiniciátor rakousko-uherského vyrovnání 1867 byl císařským reskriptem jmenován prvním uherským ministerským předsedou a ministrem domobrany (17. 2. 1867–14. 11. 1871). Ovlivňoval zahraniční i národnostní politiku, stál v čele opozice proti fundamentálním článkům prosazovaným českými politiky; od 14. 11. 1871 do 22. 9. 1879 působil jako rakousko-uherský ministr zahraničí. Úzce spolupracoval s německým říšským kancléřem Otto Bismarckem, prosazoval spojenectví s Německem: zprvu byl orientován na Spolek tří císařů s Ruskem, po rusko-turecké válce na alianci Německa a Rakousko- Uherska v Dvojspolku (1879). Na funkci ministra rezignoval pro odpor k okupaci Bosny a Hercegoviny a uchýlil se do politického ústraní.
L: Andrássy Gyula beszédei, 1–2, Budapešť 1891–93; G. Andrássy d. J., Bismarck und Andrássy, Lipsko 1924; E. Wertheimer, Gróf Andrássy Gyula élete és kora, 1–3, Budapešť 1910–13; OSN 2, s. 286n.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Martin Kučera