ANDRÁSSY de Csík-Szent-Király et Kraszna-Horka, Gyula st. 8.3.1823-18.2.1890: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Gyula ANDRÁSSY de Csík-Szent-Király et Kraszna-Horka, st.
 
| jméno = Gyula ANDRÁSSY de Csík-Szent-Király et Kraszna-Horka, st.
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Andrassy Gyula st portret.jpg
 
| datum narození = 8.3.1823
 
| datum narození = 8.3.1823
 
| místo narození = Trebišov (Slovensko)
 
| místo narození = Trebišov (Slovensko)
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 87
 
}}
 
}}
  
Řádka 28: Řádka 29:
 
Ovlivňoval zahraniční i národnostní politiku, stál v čele opozice
 
Ovlivňoval zahraniční i národnostní politiku, stál v čele opozice
 
proti fundamentálním článkům prosazovaným českými
 
proti fundamentálním článkům prosazovaným českými
politiky; od 14. 11. 1871 do 22. 9. 1879 působil jako rakousko-
+
politiky; od 14. 11. 1871 do 22. 9. 1879 působil jako rakousko-uherský ministr zahraničí. Úzce spolupracoval s německým
uherský ministr zahraničí. Úzce spolupracoval s německým
+
 
říšským kancléřem Otto Bismarckem, prosazoval spojenectví
 
říšským kancléřem Otto Bismarckem, prosazoval spojenectví
 
s Německem: zprvu byl orientován na Spolek tří císařů
 
s Německem: zprvu byl orientován na Spolek tří císařů
Řádka 40: Řádka 40:
 
Bismarck und Andrássy, Lipsko 1924; E. Wertheimer, Gróf Andrássy Gyula
 
Bismarck und Andrássy, Lipsko 1924; E. Wertheimer, Gróf Andrássy Gyula
 
élete és kora, 1–3, Budapešť 1910–13; OSN 2, s. 286n.
 
élete és kora, 1–3, Budapešť 1910–13; OSN 2, s. 286n.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/125036 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
  
 
Martin Kučera
 
Martin Kučera

Aktuální verze z 19. 9. 2019, 10:29

Gyula ANDRÁSSY de Csík-Szent-Király et Kraszna-Horka, st.
Narození 8.3.1823
Místo narození Trebišov (Slovensko)
Úmrtí 18.2.1890
Místo úmrtí Volosko (Chorvatsko)
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 87

ANDRÁSSY de Csík-Szent-Király et Kraszna-Horka, Gyula, st., * 8. 3. 1823 Trebišov (Slovensko), † 18. 2. 1890 Volosko (Chorvatsko), politik, státník

Po ukončení studia práv na pešťské univerzitě (1844) pobýval 1844–45 na studijních cestách v Evropě. Od 1847 byl za Zemplínskou župu poslancem uherského sněmu, kde náležel k nejmladším příslušníkům opozice L. Kossutha. Účastnil se revoluce 1848–49, kdy se stal velkým županem zemplínským a velitelem národní gardy. Hlasoval pro nezávislost Uher, 1849 byl vyslancem uherské revoluční vlády v Turecku. 1849–58 žil v emigraci v Paříži a v Londýně, v nepřítomnosti byl odsouzen k trestu smrti. Po amnestii se vrátil do vlasti, od 1861 byl poslancem za Deákovu stranu. Jako spoluiniciátor rakousko-uherského vyrovnání 1867 byl císařským reskriptem jmenován prvním uherským ministerským předsedou a ministrem domobrany (17. 2. 1867–14. 11. 1871). Ovlivňoval zahraniční i národnostní politiku, stál v čele opozice proti fundamentálním článkům prosazovaným českými politiky; od 14. 11. 1871 do 22. 9. 1879 působil jako rakousko-uherský ministr zahraničí. Úzce spolupracoval s německým říšským kancléřem Otto Bismarckem, prosazoval spojenectví s Německem: zprvu byl orientován na Spolek tří císařů s Ruskem, po rusko-turecké válce na alianci Německa a Rakousko- Uherska v Dvojspolku (1879). Na funkci ministra rezignoval pro odpor k okupaci Bosny a Hercegoviny a uchýlil se do politického ústraní.

L: Andrássy Gyula beszédei, 1–2, Budapešť 1891–93; G. Andrássy d. J., Bismarck und Andrássy, Lipsko 1924; E. Wertheimer, Gróf Andrássy Gyula élete és kora, 1–3, Budapešť 1910–13; OSN 2, s. 286n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Martin Kučera