ANDRÁSSY de Csík-Szent-Király et Kraszna-Horka, Gyula st. 8.3.1823-18.2.1890

Z Personal
Gyula ANDRÁSSY de Csík-Szent-Király et Kraszna-Horka, st.
Narození 8.3.1823
Místo narození Trebišov (Slovensko)
Úmrtí 18.2.1890
Místo úmrtí Volosko (Chorvatsko)
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58213

ANDRÁSSY de Csík-Szent-Király et Kraszna-Horka, Gyula, st., * 8. 3. 1823 Trebišov (Slovensko), † 18. 2. 1890 Volosko (Chorvatsko), politik, státník

Po ukončení studia práv na pešťské univerzitě (1844) pobýval 1844–45 na studijních cestách v Evropě. Od 1847 byl za Zemplínskou župu poslancem uherského sněmu, kde náležel k nejmladším příslušníkům opozice L. Kossutha. Účastnil se revoluce 1848–49, kdy se stal velkým županem zemplínským a velitelem národní gardy. Hlasoval pro nezávislost Uher, 1849 byl vyslancem uherské revoluční vlády v Turecku. 1849–58 žil v emigraci v Paříži a v Londýně, v nepřítomnosti byl odsouzen k trestu smrti. Po amnestii se vrátil do vlasti, od 1861 byl poslancem za Deákovu stranu. Jako spoluiniciátor rakousko-uherského vyrovnání 1867 byl císařským reskriptem jmenován prvním uherským ministerským předsedou a ministrem domobrany (17. 2. 1867–14. 11. 1871). Ovlivňoval zahraniční i národnostní politiku, stál v čele opozice proti fundamentálním článkům prosazovaným českými politiky; od 14. 11. 1871 do 22. 9. 1879 působil jako rakousko-uherský ministr zahraničí. Úzce spolupracoval s německým říšským kancléřem Otto Bismarckem, prosazoval spojenectví s Německem: zprvu byl orientován na Spolek tří císařů s Ruskem, po rusko-turecké válce na alianci Německa a Rakousko- Uherska v Dvojspolku (1879). Na funkci ministra rezignoval pro odpor k okupaci Bosny a Hercegoviny a uchýlil se do politického ústraní.

L: Andrássy Gyula beszédei, 1–2, Budapešť 1891–93; G. Andrássy d. J., Bismarck und Andrássy, Lipsko 1924; E. Wertheimer, Gróf Andrássy Gyula élete és kora, 1–3, Budapešť 1910–13; OSN 2, s. 286n.

Martin Kučera