ANDRÉ Christian Karl 20.3.1763-19.(22.)7.1831: Porovnání verzí

Z Personal
(ANDRÉ_Christian_Karl_20.3.1763-19.7.1831)
 
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Christian Karl ANDRÉ
 
| jméno = Christian Karl ANDRÉ
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Andre Christian Karl portret.jpg
 
| datum narození = 20.3.1763
 
| datum narození = 20.3.1763
| místo narození = Hildburghausen
+
| místo narození = Hildburghausen (Německo)
| datum úmrtí = 19.7.1831
+
| datum úmrtí = 19.(22.)7.1831
| místo úmrtí = Stuttgart
+
| místo úmrtí = Stuttgart (Německo)
| povolání = 21- Odborník rostlinné výroby
+
| povolání = 21- Odborník rostlinné výroby<br />62- Osvětový nebo veřejný činitel<br />68- Redaktor nebo žurnalista<br />61- Pedagog<br />
62- Osvětový nebo veřejný činitel
+
68- Redaktor nebo žurnalista
+
61- Pedagog
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Christian Karl ANDRÉ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 88-89
 +
}}
 +
 
 +
'''ANDRÉ, Christian Carl''' ''(též ANDRÄ, ANDREA),'' ''* 20. 3. 1763 Hildburghausen (Německo), † 19. nebo 22. 7. 1831 Stuttgart (Německo), organizátor hospodářského života, přírodovědec, pedagog, vydavatel, redaktor''
 +
 
 +
Otec Emila Karla A. (1790–1869) a Rudolfa A. (1792/93 až
 +
1825). 1779–82 studoval na univerzitě v Jeně práva, pedagogiku
 +
a hudbu. Tam se sblížil se svobodnými zednáři, později
 +
však z lóže asi vystoupil. 1782–98 se věnoval přírodovědě
 +
a vychovatelství v různých německých městech. Od 1794
 +
neúspěšně usiloval o přesídlení do Čech (proti jeho příchodu
 +
a působení jako vychovatele protestovala u českého gubernia
 +
pražská konsistoř a arcibiskup). Moravské gubernium nemělo
 +
proti němu námitek, a proto se 1798 přestěhoval do Brna,
 +
kde do 1810 působil jako ředitel luteránské školy. V Brně se
 +
stal zřejmě opět členem zednářské lóže. Obchodoval s mineráliemi
 +
a vedle toho vědecky a pedagogicky pracoval. Jeho
 +
činnost zásadně ovlivnila rozvoj duchovního, hospodářského
 +
a vědeckého života na Moravě. Spolu s velkoobchodníkem
 +
W. Ch. Herzogenrathem inicioval 1799 vznik brněnského
 +
soukromého rosenkruciánského kroužku Přátelé přírodoznalství
 +
a vlastivědy (Freunde der Natur- und Vaterlandskunde)
 +
a napsal pro něj stanovy. Později se kroužek spojil s Moravskou
 +
zemědělskou společností (K. k. Gesellschaft des Ackerbaues
 +
und nützlicher Künste im Markgrafthume Mähren) a
 +
od 1806 nesly společný název Moravská společnost pro zvelebení
 +
orby, přírodoznalství a vlastivědy (MHS – Gesellschaft
 +
zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde).
 +
Ředitelem se stal hrabě Hugo Franz Salm- Reifferscheidt,
 +
kancléřem M. Smetana a sekretářem A.
 +
 
 +
1806 A. vypracoval první ucelený a výhledový program rozvoje
 +
přírodních věd na Moravě a činnosti MHS v duchu
 +
programu Přírodovědné společnosti z ledna 1796. Týkal se
 +
rozvoje zemědělství, techniky a statistiky, poznání přírodních
 +
zdrojů, studia, výzkumů a pokusů v oboru zoologie, botaniky,
 +
mineralogie, fyziky, matematiky a chemie. Dále se zabýval
 +
překlady literatury, šířením osvěty mezi rolníky i v češtině,
 +
organizováním soutěží. A. navrhoval soustředit sbírky pro
 +
budoucí zemské muzeum v Brně. Nová MHS měla podobně
 +
jako v zahraničí plnit funkci akademie věd a hospodářské
 +
společnosti.
 +
 
 +
1814 založil při MHS Spolek šlechtitelů ovcí (Spolek přátel,
 +
znalců a podporovatelů šlechtění ovcí k zásadně vyššímu povznesení tohoto ekonomického odvětví a na základě toho
 +
vybudovaného důležitého vlnařského průmyslu v továrnách
 +
a v obchodě), vypracoval program a stal se jeho sekretářem.
 +
Členové spolku z monarchie se každý rok scházeli v Brně
 +
a projednávali zdokonalení metod tzv. umělého výběru pro
 +
zvyšování produkce a jakosti vlny. A. zde uplatňoval své šlechtitelské
 +
zkušenosti a zajišťoval tím velmi žádanou nejkvalitnější
 +
surovinu pro soukenický průmysl v Brně a okolí. Zdokonalování
 +
metod tzv. umělého výběru se intenzivně věnoval
 +
od 1809. Neznal však ještě pravidla přenosu dědičnosti znaků
 +
z generace na generaci, a tak formulované otázky nedokázal
 +
řešit. 1816 napsal se synem Rudolfem průkopnickou učebnici
 +
o šlechtění ovcí. 1818 se pokusil vypracovat jednotnou
 +
terminologii. Podnítil diskusi o dědičnosti znaků, zdokonaloval
 +
metody umělého výběru. Svými názory ovlivnil J. K.
 +
Nestlera (1783–1841), který 1827 zařadil do výuky zemědělské
 +
nauky a přírodopisu na univerzitě v Olomouci samostatnou
 +
část o zásadách vědeckého šlechtění zvířat a rostlin. A. se
 +
stal předchůdcem genetické teorie J. G. Mendla. Spoluorganizoval
 +
a zakládal i jiné odborné spolky (např. meteorologický
 +
a pomologický) a věnoval se též praktickému zajištění
 +
hospodářské zemědělské činnosti.
 +
 
 +
Od 1803 usiloval o založení Františkova muzea v Brně. Pro
 +
druhé nejstarší muzeum v českých zemích inicioval 1813
 +
peněžní sbírku a snažil se získat podporu vlivných velkostatkářů.
 +
Muzeu, otevřenému 5. 5. 1820, věnoval sbírku minerálů,
 +
mincí, modelů strojů a mineralogickou literaturu.
 +
 
 +
Za svého života vydával A. čtyři odborné časopisy: ''Patriotisches''
 +
''Tageblatt …'' (Brno 1800–05), ''Hesperus'' (Brno 1809–11,
 +
Praha 1812–21, Stuttgart 1822–31), ''Neuer'' ''Nazional-Kalender…''
 +
(Praha 1809–22, Lipsko 1822–29) a první periodický
 +
zemědělský časopis v českých zemích ''Oekonomische'' ''Neuigkeiten''
 +
''und Verhandlungen'' (Praha 1811–45). Tyto časopisy měly
 +
na svoji dobu vynikající úroveň. A. je též autorem čtyřdílného
 +
německo-francouzského technologického a přírodovědného
 +
slovníku. Od 1810 byl dopisujícím, od 1816 čestným členem
 +
VHS v Čechách, dále členem akademií věd a hospodářských,
 +
přírodovědeckých, pomologických, botanických, zahradnických,
 +
lesnických, mysliveckých, mineralogických aj. společností
 +
v Německu, Rakousku, Uhrách a Anglii.
 +
 
 +
Pod tlakem cenzury se 1820 vzdal funkce sekretáře MHS.
 +
V září 1821 se přestěhoval do Stuttgartu, kde se stal dvorským
 +
hospodářským radou, vlivným činitelem nově založené
 +
hospodářské akademie v Hohenheimu, sekretářem Zemědělské
 +
společnosti a redaktorem časopisu ''Landwirtschaftliche''
 +
''Zeitschrift''. Ve Stuttgartu vydával i ''Hesperus'', v němž uveřejňoval
 +
své konstitučně monarchistické názory a kritiku poměrů
 +
v Rakousku (např. se zastal šikanovaného B. Bolzana, přivítal
 +
revoluci ve Francii 1830 a polské povstání 1831). Od 1823 se
 +
''Hesperus'' nesměl do Rakouska dovážet, jeho odběratelé a přispěvatelé
 +
byli perzekvováni.
 +
 
 +
'''D:''' vydal asi 40 odborných spisů. V přehledu in: G. Novotný, Ch. C. A.
 +
a jeho synové Rudolf a Emil Karl; in: Pocta Janu Janákovi, 2002, s. 616n.
 +
 
 +
'''L:''' v přehledu tamtéž; OSN 2, s. 290, 28, s. 42.
 +
 
 +
'''P:''' MZA Brno, 613 sbírka historického spolku G 82 Moravská hospodářská
 +
společnost; G 150 Rodinný archiv Salm-Reifferscheidtů, rájecké větve – korespondence
 +
H. F. Salma; F 86 Velkostatek Rájec nad Svitavou – Blansko.
 +
 
 +
Gustav Novotný
  
== Literatura ==
 
VHS 15; JČNSL 1, 38-9; OSN 1, 290; Wurz 1; ADB 1, 432-33; CHdEG II/1870, s. 119-120; NDB 1, 275; Mendelianum MZMB, 82; Janko, 541; Čas pro mineral. a geologie roč 8/1963, s. 99; Podnikatelé, 16
 
 
[[Kategorie:B]]
 
[[Kategorie:B]]
 
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]]
 
[[Kategorie:21- Odborník rostlinné výroby]]
Řádka 21: Řádka 124:
 
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
 
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
 
[[Kategorie:1763]]
 
[[Kategorie:1763]]
 
[[Kategorie:Hildburghausen]]
 
[[Kategorie:Hildburghausen]]
 
[[Kategorie:1831]]
 
[[Kategorie:1831]]
 
[[Kategorie:Stuttgart]]
 
[[Kategorie:Stuttgart]]

Aktuální verze z 19. 9. 2019, 10:31

Christian Karl ANDRÉ
Narození 20.3.1763
Místo narození Hildburghausen (Německo)
Úmrtí 19.(22.)7.1831
Místo úmrtí Stuttgart (Německo)
Povolání 21- Odborník rostlinné výroby
62- Osvětový nebo veřejný činitel
68- Redaktor nebo žurnalista
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 88-89

ANDRÉ, Christian Carl (též ANDRÄ, ANDREA), * 20. 3. 1763 Hildburghausen (Německo), † 19. nebo 22. 7. 1831 Stuttgart (Německo), organizátor hospodářského života, přírodovědec, pedagog, vydavatel, redaktor

Otec Emila Karla A. (1790–1869) a Rudolfa A. (1792/93 až 1825). 1779–82 studoval na univerzitě v Jeně práva, pedagogiku a hudbu. Tam se sblížil se svobodnými zednáři, později však z lóže asi vystoupil. 1782–98 se věnoval přírodovědě a vychovatelství v různých německých městech. Od 1794 neúspěšně usiloval o přesídlení do Čech (proti jeho příchodu a působení jako vychovatele protestovala u českého gubernia pražská konsistoř a arcibiskup). Moravské gubernium nemělo proti němu námitek, a proto se 1798 přestěhoval do Brna, kde do 1810 působil jako ředitel luteránské školy. V Brně se stal zřejmě opět členem zednářské lóže. Obchodoval s mineráliemi a vedle toho vědecky a pedagogicky pracoval. Jeho činnost zásadně ovlivnila rozvoj duchovního, hospodářského a vědeckého života na Moravě. Spolu s velkoobchodníkem W. Ch. Herzogenrathem inicioval 1799 vznik brněnského soukromého rosenkruciánského kroužku Přátelé přírodoznalství a vlastivědy (Freunde der Natur- und Vaterlandskunde) a napsal pro něj stanovy. Později se kroužek spojil s Moravskou zemědělskou společností (K. k. Gesellschaft des Ackerbaues und nützlicher Künste im Markgrafthume Mähren) a od 1806 nesly společný název Moravská společnost pro zvelebení orby, přírodoznalství a vlastivědy (MHS – Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde). Ředitelem se stal hrabě Hugo Franz Salm- Reifferscheidt, kancléřem M. Smetana a sekretářem A.

1806 A. vypracoval první ucelený a výhledový program rozvoje přírodních věd na Moravě a činnosti MHS v duchu programu Přírodovědné společnosti z ledna 1796. Týkal se rozvoje zemědělství, techniky a statistiky, poznání přírodních zdrojů, studia, výzkumů a pokusů v oboru zoologie, botaniky, mineralogie, fyziky, matematiky a chemie. Dále se zabýval překlady literatury, šířením osvěty mezi rolníky i v češtině, organizováním soutěží. A. navrhoval soustředit sbírky pro budoucí zemské muzeum v Brně. Nová MHS měla podobně jako v zahraničí plnit funkci akademie věd a hospodářské společnosti.

1814 založil při MHS Spolek šlechtitelů ovcí (Spolek přátel, znalců a podporovatelů šlechtění ovcí k zásadně vyššímu povznesení tohoto ekonomického odvětví a na základě toho vybudovaného důležitého vlnařského průmyslu v továrnách a v obchodě), vypracoval program a stal se jeho sekretářem. Členové spolku z monarchie se každý rok scházeli v Brně a projednávali zdokonalení metod tzv. umělého výběru pro zvyšování produkce a jakosti vlny. A. zde uplatňoval své šlechtitelské zkušenosti a zajišťoval tím velmi žádanou nejkvalitnější surovinu pro soukenický průmysl v Brně a okolí. Zdokonalování metod tzv. umělého výběru se intenzivně věnoval od 1809. Neznal však ještě pravidla přenosu dědičnosti znaků z generace na generaci, a tak formulované otázky nedokázal řešit. 1816 napsal se synem Rudolfem průkopnickou učebnici o šlechtění ovcí. 1818 se pokusil vypracovat jednotnou terminologii. Podnítil diskusi o dědičnosti znaků, zdokonaloval metody umělého výběru. Svými názory ovlivnil J. K. Nestlera (1783–1841), který 1827 zařadil do výuky zemědělské nauky a přírodopisu na univerzitě v Olomouci samostatnou část o zásadách vědeckého šlechtění zvířat a rostlin. A. se stal předchůdcem genetické teorie J. G. Mendla. Spoluorganizoval a zakládal i jiné odborné spolky (např. meteorologický a pomologický) a věnoval se též praktickému zajištění hospodářské zemědělské činnosti.

Od 1803 usiloval o založení Františkova muzea v Brně. Pro druhé nejstarší muzeum v českých zemích inicioval 1813 peněžní sbírku a snažil se získat podporu vlivných velkostatkářů. Muzeu, otevřenému 5. 5. 1820, věnoval sbírku minerálů, mincí, modelů strojů a mineralogickou literaturu.

Za svého života vydával A. čtyři odborné časopisy: Patriotisches Tageblatt … (Brno 1800–05), Hesperus (Brno 1809–11, Praha 1812–21, Stuttgart 1822–31), Neuer Nazional-Kalender… (Praha 1809–22, Lipsko 1822–29) a první periodický zemědělský časopis v českých zemích Oekonomische Neuigkeiten und Verhandlungen (Praha 1811–45). Tyto časopisy měly na svoji dobu vynikající úroveň. A. je též autorem čtyřdílného německo-francouzského technologického a přírodovědného slovníku. Od 1810 byl dopisujícím, od 1816 čestným členem VHS v Čechách, dále členem akademií věd a hospodářských, přírodovědeckých, pomologických, botanických, zahradnických, lesnických, mysliveckých, mineralogických aj. společností v Německu, Rakousku, Uhrách a Anglii.

Pod tlakem cenzury se 1820 vzdal funkce sekretáře MHS. V září 1821 se přestěhoval do Stuttgartu, kde se stal dvorským hospodářským radou, vlivným činitelem nově založené hospodářské akademie v Hohenheimu, sekretářem Zemědělské společnosti a redaktorem časopisu Landwirtschaftliche Zeitschrift. Ve Stuttgartu vydával i Hesperus, v němž uveřejňoval své konstitučně monarchistické názory a kritiku poměrů v Rakousku (např. se zastal šikanovaného B. Bolzana, přivítal revoluci ve Francii 1830 a polské povstání 1831). Od 1823 se Hesperus nesměl do Rakouska dovážet, jeho odběratelé a přispěvatelé byli perzekvováni.

D: vydal asi 40 odborných spisů. V přehledu in: G. Novotný, Ch. C. A. a jeho synové Rudolf a Emil Karl; in: Pocta Janu Janákovi, 2002, s. 616n.

L: v přehledu tamtéž; OSN 2, s. 290, 28, s. 42.

P: MZA Brno, 613 sbírka historického spolku G 82 Moravská hospodářská společnost; G 150 Rodinný archiv Salm-Reifferscheidtů, rájecké větve – korespondence H. F. Salma; F 86 Velkostatek Rájec nad Svitavou – Blansko.

Gustav Novotný