ANDRÉ Christian Karl 20.3.1763-19.(22.)7.1831: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku ANDRÉ Christian Karl 20.3.1763-19.7.1831 na ANDRÉ Christian Karl 20.3.1763-19.(22.)7.1831 bez založení přesměrování)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Christian Karl ANDRÉ
 
| jméno = Christian Karl ANDRÉ
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Andre Christian Karl portret.jpg
 
| datum narození = 20.3.1763
 
| datum narození = 20.3.1763
 
| místo narození = Hildburghausen (Německo)
 
| místo narození = Hildburghausen (Německo)
 
| datum úmrtí = 19.(22.)7.1831
 
| datum úmrtí = 19.(22.)7.1831
 
| místo úmrtí = Stuttgart (Německo)
 
| místo úmrtí = Stuttgart (Německo)
| povolání = 21- Odborník rostlinné výroby
+
| povolání = 21- Odborník rostlinné výroby<br />62- Osvětový nebo veřejný činitel<br />68- Redaktor nebo žurnalista<br />61- Pedagog<br />
62- Osvětový nebo veřejný činitel
+
68- Redaktor nebo žurnalista
+
61- Pedagog
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 88-89
 
}}
 
}}
  
'''ANDRÉ (též ANDRÄ, ANDREA), Christian Carl,''' ''* 20. 3. 1763 Hildburghausen (Německo), † 19. nebo 22. 7. 1831 Stuttgart (Německo), organizátor hospodářského života, přírodovědec, pedagog, vydavatel, redaktor''
+
'''ANDRÉ, Christian Carl''' ''(též ANDRÄ, ANDREA),'' ''* 20. 3. 1763 Hildburghausen (Německo), † 19. nebo 22. 7. 1831 Stuttgart (Německo), organizátor hospodářského života, přírodovědec, pedagog, vydavatel, redaktor''
  
 
Otec Emila Karla A. (1790–1869) a Rudolfa A. (1792/93 až
 
Otec Emila Karla A. (1790–1869) a Rudolfa A. (1792/93 až
Řádka 37: Řádka 35:
 
und nützlicher Künste im Markgrafthume Mähren) a
 
und nützlicher Künste im Markgrafthume Mähren) a
 
od 1806 nesly společný název Moravská společnost pro zvelebení
 
od 1806 nesly společný název Moravská společnost pro zvelebení
orby, přírodoznalství a vlastivědy (MHS – Gesell schaft
+
orby, přírodoznalství a vlastivědy (MHS – Gesellschaft
 
zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde).
 
zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde).
 
Ředitelem se stal hrabě Hugo Franz Salm- Reifferscheidt,
 
Ředitelem se stal hrabě Hugo Franz Salm- Reifferscheidt,
Řádka 84: Řádka 82:
 
mincí, modelů strojů a mineralogickou literaturu.
 
mincí, modelů strojů a mineralogickou literaturu.
  
Za svého života vydával A. čtyři odborné časopisy: Patriotisches
+
Za svého života vydával A. čtyři odborné časopisy: ''Patriotisches''
Tageblatt … (Brno 1800–05), Hesperus (Brno 1809–11,
+
''Tageblatt …'' (Brno 1800–05), ''Hesperus'' (Brno 1809–11,
Praha 1812–21, Stuttgart 1822–31), Neuer Nazional-Kalender…
+
Praha 1812–21, Stuttgart 1822–31), ''Neuer'' ''Nazional-Kalender…''
 
(Praha 1809–22, Lipsko 1822–29) a první periodický
 
(Praha 1809–22, Lipsko 1822–29) a první periodický
zemědělský časopis v českých zemích Oekonomische Neuigkeiten
+
zemědělský časopis v českých zemích ''Oekonomische'' ''Neuigkeiten''
und Verhandlungen (Praha 1811–45). Tyto časopisy měly
+
''und Verhandlungen'' (Praha 1811–45). Tyto časopisy měly
 
na svoji dobu vynikající úroveň. A. je též autorem čtyřdílného
 
na svoji dobu vynikající úroveň. A. je též autorem čtyřdílného
 
německo-francouzského technologického a přírodovědného
 
německo-francouzského technologického a přírodovědného
Řádka 102: Řádka 100:
 
hospodářským radou, vlivným činitelem nově založené
 
hospodářským radou, vlivným činitelem nově založené
 
hospodářské akademie v Hohenheimu, sekretářem Zemědělské
 
hospodářské akademie v Hohenheimu, sekretářem Zemědělské
společnosti a redaktorem časopisu Landwirtschaftliche
+
společnosti a redaktorem časopisu ''Landwirtschaftliche''
Zeitschrift. Ve Stuttgartu vydával i Hesperus, v němž uveřejňoval
+
''Zeitschrift''. Ve Stuttgartu vydával i ''Hesperus'', v němž uveřejňoval
 
své konstitučně monarchistické názory a kritiku poměrů
 
své konstitučně monarchistické názory a kritiku poměrů
 
v Rakousku (např. se zastal šikanovaného B. Bolzana, přivítal
 
v Rakousku (např. se zastal šikanovaného B. Bolzana, přivítal
 
revoluci ve Francii 1830 a polské povstání 1831). Od 1823 se
 
revoluci ve Francii 1830 a polské povstání 1831). Od 1823 se
Hesperus nesměl do Rakouska dovážet, jeho odběratelé a přispěvatelé
+
''Hesperus'' nesměl do Rakouska dovážet, jeho odběratelé a přispěvatelé
 
byli perzekvováni.  
 
byli perzekvováni.  
  

Aktuální verze z 19. 9. 2019, 09:31

Christian Karl ANDRÉ
Narození 20.3.1763
Místo narození Hildburghausen (Německo)
Úmrtí 19.(22.)7.1831
Místo úmrtí Stuttgart (Německo)
Povolání 21- Odborník rostlinné výroby
62- Osvětový nebo veřejný činitel
68- Redaktor nebo žurnalista
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 88-89
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39315

ANDRÉ, Christian Carl (též ANDRÄ, ANDREA), * 20. 3. 1763 Hildburghausen (Německo), † 19. nebo 22. 7. 1831 Stuttgart (Německo), organizátor hospodářského života, přírodovědec, pedagog, vydavatel, redaktor

Otec Emila Karla A. (1790–1869) a Rudolfa A. (1792/93 až 1825). 1779–82 studoval na univerzitě v Jeně práva, pedagogiku a hudbu. Tam se sblížil se svobodnými zednáři, později však z lóže asi vystoupil. 1782–98 se věnoval přírodovědě a vychovatelství v různých německých městech. Od 1794 neúspěšně usiloval o přesídlení do Čech (proti jeho příchodu a působení jako vychovatele protestovala u českého gubernia pražská konsistoř a arcibiskup). Moravské gubernium nemělo proti němu námitek, a proto se 1798 přestěhoval do Brna, kde do 1810 působil jako ředitel luteránské školy. V Brně se stal zřejmě opět členem zednářské lóže. Obchodoval s mineráliemi a vedle toho vědecky a pedagogicky pracoval. Jeho činnost zásadně ovlivnila rozvoj duchovního, hospodářského a vědeckého života na Moravě. Spolu s velkoobchodníkem W. Ch. Herzogenrathem inicioval 1799 vznik brněnského soukromého rosenkruciánského kroužku Přátelé přírodoznalství a vlastivědy (Freunde der Natur- und Vaterlandskunde) a napsal pro něj stanovy. Později se kroužek spojil s Moravskou zemědělskou společností (K. k. Gesellschaft des Ackerbaues und nützlicher Künste im Markgrafthume Mähren) a od 1806 nesly společný název Moravská společnost pro zvelebení orby, přírodoznalství a vlastivědy (MHS – Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde). Ředitelem se stal hrabě Hugo Franz Salm- Reifferscheidt, kancléřem M. Smetana a sekretářem A.

1806 A. vypracoval první ucelený a výhledový program rozvoje přírodních věd na Moravě a činnosti MHS v duchu programu Přírodovědné společnosti z ledna 1796. Týkal se rozvoje zemědělství, techniky a statistiky, poznání přírodních zdrojů, studia, výzkumů a pokusů v oboru zoologie, botaniky, mineralogie, fyziky, matematiky a chemie. Dále se zabýval překlady literatury, šířením osvěty mezi rolníky i v češtině, organizováním soutěží. A. navrhoval soustředit sbírky pro budoucí zemské muzeum v Brně. Nová MHS měla podobně jako v zahraničí plnit funkci akademie věd a hospodářské společnosti.

1814 založil při MHS Spolek šlechtitelů ovcí (Spolek přátel, znalců a podporovatelů šlechtění ovcí k zásadně vyššímu povznesení tohoto ekonomického odvětví a na základě toho vybudovaného důležitého vlnařského průmyslu v továrnách a v obchodě), vypracoval program a stal se jeho sekretářem. Členové spolku z monarchie se každý rok scházeli v Brně a projednávali zdokonalení metod tzv. umělého výběru pro zvyšování produkce a jakosti vlny. A. zde uplatňoval své šlechtitelské zkušenosti a zajišťoval tím velmi žádanou nejkvalitnější surovinu pro soukenický průmysl v Brně a okolí. Zdokonalování metod tzv. umělého výběru se intenzivně věnoval od 1809. Neznal však ještě pravidla přenosu dědičnosti znaků z generace na generaci, a tak formulované otázky nedokázal řešit. 1816 napsal se synem Rudolfem průkopnickou učebnici o šlechtění ovcí. 1818 se pokusil vypracovat jednotnou terminologii. Podnítil diskusi o dědičnosti znaků, zdokonaloval metody umělého výběru. Svými názory ovlivnil J. K. Nestlera (1783–1841), který 1827 zařadil do výuky zemědělské nauky a přírodopisu na univerzitě v Olomouci samostatnou část o zásadách vědeckého šlechtění zvířat a rostlin. A. se stal předchůdcem genetické teorie J. G. Mendla. Spoluorganizoval a zakládal i jiné odborné spolky (např. meteorologický a pomologický) a věnoval se též praktickému zajištění hospodářské zemědělské činnosti.

Od 1803 usiloval o založení Františkova muzea v Brně. Pro druhé nejstarší muzeum v českých zemích inicioval 1813 peněžní sbírku a snažil se získat podporu vlivných velkostatkářů. Muzeu, otevřenému 5. 5. 1820, věnoval sbírku minerálů, mincí, modelů strojů a mineralogickou literaturu.

Za svého života vydával A. čtyři odborné časopisy: Patriotisches Tageblatt … (Brno 1800–05), Hesperus (Brno 1809–11, Praha 1812–21, Stuttgart 1822–31), Neuer Nazional-Kalender… (Praha 1809–22, Lipsko 1822–29) a první periodický zemědělský časopis v českých zemích Oekonomische Neuigkeiten und Verhandlungen (Praha 1811–45). Tyto časopisy měly na svoji dobu vynikající úroveň. A. je též autorem čtyřdílného německo-francouzského technologického a přírodovědného slovníku. Od 1810 byl dopisujícím, od 1816 čestným členem VHS v Čechách, dále členem akademií věd a hospodářských, přírodovědeckých, pomologických, botanických, zahradnických, lesnických, mysliveckých, mineralogických aj. společností v Německu, Rakousku, Uhrách a Anglii.

Pod tlakem cenzury se 1820 vzdal funkce sekretáře MHS. V září 1821 se přestěhoval do Stuttgartu, kde se stal dvorským hospodářským radou, vlivným činitelem nově založené hospodářské akademie v Hohenheimu, sekretářem Zemědělské společnosti a redaktorem časopisu Landwirtschaftliche Zeitschrift. Ve Stuttgartu vydával i Hesperus, v němž uveřejňoval své konstitučně monarchistické názory a kritiku poměrů v Rakousku (např. se zastal šikanovaného B. Bolzana, přivítal revoluci ve Francii 1830 a polské povstání 1831). Od 1823 se Hesperus nesměl do Rakouska dovážet, jeho odběratelé a přispěvatelé byli perzekvováni.

D: vydal asi 40 odborných spisů. V přehledu in: G. Novotný, Ch. C. A. a jeho synové Rudolf a Emil Karl; in: Pocta Janu Janákovi, 2002, s. 616n.

L: v přehledu tamtéž; OSN 2, s. 290, 28, s. 42.

P: MZA Brno, 613 sbírka historického spolku G 82 Moravská hospodářská společnost; G 150 Rodinný archiv Salm-Reifferscheidtů, rájecké větve – korespondence H. F. Salma; F 86 Velkostatek Rájec nad Svitavou – Blansko.

Gustav Novotný