ANDRŠT František 13.12.1897-30.9.1941: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 31: Řádka 31:
 
'''L:''' Nebylo bezejmenných, 1946, s. 16; ČBS, s. 15; Tomeš 1, s. 28; H. Kaufmannová,
 
'''L:''' Nebylo bezejmenných, 1946, s. 16; ČBS, s. 15; Tomeš 1, s. 28; H. Kaufmannová,
 
Léta 1938–45. Válečné vzpomínky, 1999, s. 233.
 
Léta 1938–45. Válečné vzpomínky, 1999, s. 233.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/273343 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
  
 
Jana Brabencová
 
Jana Brabencová

Verze z 30. 6. 2018, 23:30

František ANDRŠT
Narození 13.12.1897
Místo narození Benešov u Prahy
Úmrtí 30.9.1941
Místo úmrtí Praha-Ruzyně
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848

ANDRŠT, František, * 13. 12. 1897 Benešov u Prahy, † 30. 9. 1941 Praha, odborářský politik, účastník 2. odboje

Byl úředníkem České spořitelny v Praze, ve 30. letech jednatelem Odborového svazu bankovních úředníků a redaktorem časopisu Bankovní úředník. Brzy po příchodu nacistických okupantů odešel do ilegality (používal krycí jména Malina a Bradáč) a aktivně organizoval odbojovou činnost. Podílel se významně na vzniku a formování Petičního výboru Věrni zůstaneme (PVVZ). Stal se jedním z jeho hlavních představitelů a řídil práci odborářů, především mezi železničáři a poštovními zaměstnanci. Od března 1940 do konce června 1941, kdy byl zatčen gestapem, ho zastupoval (společně s K. Bondym) v Ústředním vedení odboje domácího (ÚVOD). Na jaře 1940 se také zapojil do rozsáhlé zpravodajské činnosti spoluprací se skupinou vojenského odboje Obrana národa a s ústřední organizací ÚVODu. Po vyhlášení stanného práva 28. 9. 1941 byl odsouzen k trestu smrti a o dva dny později v Praze-Ruzyni popraven.

L: Nebylo bezejmenných, 1946, s. 16; ČBS, s. 15; Tomeš 1, s. 28; H. Kaufmannová, Léta 1938–45. Válečné vzpomínky, 1999, s. 233.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Jana Brabencová