ANDRŠT František 13.12.1897-30.9.1941: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku ANDRŠT František 13.2.1897-30.9.1941 na ANDRŠT František 13.12.1897-30.9.1941 bez založení přesměrování) |
|||
Řádka 15: | Řádka 15: | ||
Byl úředníkem České spořitelny v Praze, ve 30. letech jednatelem | Byl úředníkem České spořitelny v Praze, ve 30. letech jednatelem | ||
Odborového svazu bankovních úředníků a redaktorem | Odborového svazu bankovních úředníků a redaktorem | ||
− | časopisu Bankovní úředník. Brzy po příchodu nacistických | + | časopisu ''Bankovní'' ''úředník''. Brzy po příchodu nacistických |
okupantů odešel do ilegality (používal krycí jména Malina | okupantů odešel do ilegality (používal krycí jména Malina | ||
a Bradáč) a aktivně organizoval odbojovou činnost. Podílel se | a Bradáč) a aktivně organizoval odbojovou činnost. Podílel se |
Verze z 11. 3. 2016, 11:11
František ANDRŠT | |
Narození | 13.12.1897 |
---|---|
Místo narození | Benešov u Prahy |
Úmrtí | 30.9.1941 |
Místo úmrtí | Praha-Ruzyně |
Povolání | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39364 |
ANDRŠT, František, * 13. 12. 1897 Benešov u Prahy, † 30. 9. 1941 Praha, odborářský politik, účastník 2. odboje
Byl úředníkem České spořitelny v Praze, ve 30. letech jednatelem Odborového svazu bankovních úředníků a redaktorem časopisu Bankovní úředník. Brzy po příchodu nacistických okupantů odešel do ilegality (používal krycí jména Malina a Bradáč) a aktivně organizoval odbojovou činnost. Podílel se významně na vzniku a formování Petičního výboru Věrni zůstaneme (PVVZ). Stal se jedním z jeho hlavních představitelů a řídil práci odborářů, především mezi železničáři a poštovními zaměstnanci. Od března 1940 do konce června 1941, kdy byl zatčen gestapem, ho zastupoval (společně s K. Bondym) v Ústředním vedení odboje domácího (ÚVOD). Na jaře 1940 se také zapojil do rozsáhlé zpravodajské činnosti spoluprací se skupinou vojenského odboje Obrana národa a s ústřední organizací ÚVODu. Po vyhlášení stanného práva 28. 9. 1941 byl odsouzen k trestu smrti a o dva dny později v Praze-Ruzyni popraven.
L: Nebylo bezejmenných, 1946, s. 16; ČBS, s. 15; Tomeš 1, s. 28; H. Kaufmannová, Léta 1938–45. Válečné vzpomínky, 1999, s. 233.
Jana Brabencová