ANDREADIS Ivan 27.3.1924-27.10.1992: Porovnání verzí

Z Personal
(ANDREADIS_Ivan_27.3.1924-27.10.1992)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Ivan ANDREADIS
 
| jméno = Ivan ANDREADIS
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Andreadis Ivan portret.jpg
 
| datum narození = 27.3.1924
 
| datum narození = 27.3.1924
 
| místo narození = Praha
 
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 27.10.1992
 
| datum úmrtí = 27.10.1992
| místo úmrtí = Praha
+
| místo úmrtí = asi Praha
 
| povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
 
| povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Ivan ANDREADIS
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 89
 +
}}
 +
 
 +
'''ANDREADIS, Ivan,''' ''* 27. 3. 1924 Praha, † 27. 10. 1992 asi Praha, stolní tenista, sportovní publicista''
 +
 
 +
Stolnímu tenisu se začal věnovat už jako osmiletý. Hrál nejprve
 +
v YMCA a poté ve Spartě Praha, kde dorostence trénoval
 +
Vendelín Veselý. 1939 získal v patnácti letech první mistrovský
 +
titul mezi dospělými. Od té doby zvítězil dvaačtyřicetkrát
 +
na mistrovství republiky, z toho desetkrát ve dvouhře. Již
 +
1937 hrál za ČSR na mezinárodním mistrovství Rakouska ve
 +
Vídni. V reprezentaci se mohl uplatnit až po okupaci, v jejímž
 +
závěru se jako dítě z česko-řecké smíšené rodiny octl v koncentračním
 +
táboře. 1947 poprvé reprezentoval na mistrovství světa v Paříži. Byl členem družstva, které zvítězilo v Poháru
 +
lady Swaytlingové (tříčlenná mužstva). Na mistrovstvích světa
 +
startoval do 1963 a podílel se na získání čtyř titulů v soutěži
 +
družstev (1947, 1948, 1950, 1951), čtyřikrát byl mistrem
 +
světa v pánské čtyřhře (1949 s Františkem Tokárem, 1951
 +
s Bohumilem Váňou, 1955 a 1957 s Ladislavem Štípkem)
 +
a jednou ve smíšené čtyřhře (1954 s Maďarkou Gizellou Farkasovou).
 +
Mimoto získal na světových šampionátech dalších
 +
osmnáct stříbrných a bronzových medailí (na mistrovství
 +
světa 1950, 1951 a 1953 byl druhý ve dvouhře). Odborníci
 +
ho charakterizovali jako jednoho z nejtechničtějších hráčů,
 +
ale zároveň upozorňovali na přílišný stereotyp jeho hry (uplatňoval
 +
v pozdějších letech oblíbený topspinový úder), který
 +
mu bránil v získání světových prvenství v soutěži jednotlivců.
 +
Ještě v době aktivní hráčské činnosti trénoval švédské a indické
 +
hráče. Po dva roky (1962–63) vedl trenérské kursy v Indii
 +
a provázel jako trenér československé reprezentační družstvo
 +
žen (1965–71). 1965 nastoupil jako redaktor do deníku ''Československý''
 +
''sport'', kde sledoval a komentoval kopanou a od
 +
1975 vedl její rubriku. 1985 odešel do důchodu.
 +
 
 +
'''D:''' Třemi světadíly, 1959; Škola stolního tenisu, 1967 (s H. Pivcem).
 +
 
 +
Miloslav Martínek
  
== Literatura ==
 
ETK I/2 vyd, 21; KK, 46; ČBS, 15; Tomeš I, 27-28;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]]
 
[[Kategorie:72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury]]
 
 
[[Kategorie:1924]]
 
[[Kategorie:1924]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1992]]
 
[[Kategorie:1992]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 19. 9. 2019, 09:34

Ivan ANDREADIS
Narození 27.3.1924
Místo narození Praha
Úmrtí 27.10.1992
Místo úmrtí asi Praha
Povolání 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 89

ANDREADIS, Ivan, * 27. 3. 1924 Praha, † 27. 10. 1992 asi Praha, stolní tenista, sportovní publicista

Stolnímu tenisu se začal věnovat už jako osmiletý. Hrál nejprve v YMCA a poté ve Spartě Praha, kde dorostence trénoval Vendelín Veselý. 1939 získal v patnácti letech první mistrovský titul mezi dospělými. Od té doby zvítězil dvaačtyřicetkrát na mistrovství republiky, z toho desetkrát ve dvouhře. Již 1937 hrál za ČSR na mezinárodním mistrovství Rakouska ve Vídni. V reprezentaci se mohl uplatnit až po okupaci, v jejímž závěru se jako dítě z česko-řecké smíšené rodiny octl v koncentračním táboře. 1947 poprvé reprezentoval na mistrovství světa v Paříži. Byl členem družstva, které zvítězilo v Poháru lady Swaytlingové (tříčlenná mužstva). Na mistrovstvích světa startoval do 1963 a podílel se na získání čtyř titulů v soutěži družstev (1947, 1948, 1950, 1951), čtyřikrát byl mistrem světa v pánské čtyřhře (1949 s Františkem Tokárem, 1951 s Bohumilem Váňou, 1955 a 1957 s Ladislavem Štípkem) a jednou ve smíšené čtyřhře (1954 s Maďarkou Gizellou Farkasovou). Mimoto získal na světových šampionátech dalších osmnáct stříbrných a bronzových medailí (na mistrovství světa 1950, 1951 a 1953 byl druhý ve dvouhře). Odborníci ho charakterizovali jako jednoho z nejtechničtějších hráčů, ale zároveň upozorňovali na přílišný stereotyp jeho hry (uplatňoval v pozdějších letech oblíbený topspinový úder), který mu bránil v získání světových prvenství v soutěži jednotlivců. Ještě v době aktivní hráčské činnosti trénoval švédské a indické hráče. Po dva roky (1962–63) vedl trenérské kursy v Indii a provázel jako trenér československé reprezentační družstvo žen (1965–71). 1965 nastoupil jako redaktor do deníku Československý sport, kde sledoval a komentoval kopanou a od 1975 vedl její rubriku. 1985 odešel do důchodu.

D: Třemi světadíly, 1959; Škola stolního tenisu, 1967 (s H. Pivcem).

Miloslav Martínek