Biografický slovník
ANDREAE Johannes ?1375-1455/1456: Porovnání verzí
(ANDREAE_Iohannes_1370-1449) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Johannes ANDREAE |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = | + | | datum narození = asi 1375 |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 1455(6) |
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
| povolání = 9- Astronom nebo astrolog | | povolání = 9- Astronom nebo astrolog | ||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''ANDREAE, Johannes (též Jan Ondřejův zvaný Šindel nebo Joannes de Praga),''' ''* asi 1375 Praha, † 1455(6) ?, matematik, astronom, lékař, kněz, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Pravděpodobně se narodil v Praze v rozvětvené rodině Šindelů. | ||
| + | (Hradec Králové, uváděný jako rodiště až od 1608, je | ||
| + | zřejmě omyl.) Datum narození bylo odvozeno od roku 1395, | ||
| + | kdy se stal bakalářem pražské univerzity, asi 1397 subdiakonem | ||
| + | a 1398 knězem (jako Joannes de Praga). 1399 byl zmiňován | ||
| + | jako mistr a 1406 jako rektor školy u sv. Mikuláše | ||
| + | v Praze na Malé Straně. V následujících letech zřejmě vyučoval | ||
| + | matematiku a astronomii ve Vídni. Před 1410 byl jistě ve | ||
| + | spojení s Prahou, protože je pokládán za spoluautora pražského | ||
| + | orloje. 1410 vystřídal v úřadě rektora univerzity Jana | ||
| + | Husa. Téhož roku podepsal univerzitní protest proti pálení | ||
| + | Viklefových knih, které nařídil arcibiskup Zbyněk Zajíc | ||
| + | z Hazmburka, a protestoval i proti zatčení Jeronýma Pražského. | ||
| + | Po ukončení rektorské funkce v říjnu 1410 byl v červenci | ||
| + | 1411 jmenován zástupcem univerzity ve sporu s arcibiskupem, | ||
| + | v listopadu 1412 zahájil přednášky o Ptolemaiově Almagestu. | ||
| + | 1412, 1414 a 1415 kupoval vinice na pražském Petříně. | ||
| + | 1418 ho platila královská komora jako osobního lékaře | ||
| + | krále Václava IV. Současně byl i kanovníkem svatovítské kapituly. | ||
| + | Po vypuknutí husitských nepokojů odjel s kapitulou | ||
| + | z Prahy. 1424 opět v Praze dokončil botanický spis Macera. | ||
| + | Další zmínka o něm pochází z Norimberka, kde byl městským | ||
| + | fyzikem a město jej 1431 zapůjčilo zraněnému králi | ||
| + | Zikmundovi; A. se zřejmě osvědčil a následující léta zůstal v jeho službách. 1433 doprovázel nejspíše císaře ke korunovaci | ||
| + | do Říma a poté se vrátil do Norimberka. Po návratu | ||
| + | Zikmunda na český trůn se A. asi 1436 vrátil do Prahy, kde | ||
| + | 1437 přijal svěcení, stal se opět členem svatovítské kapituly | ||
| + | a 1441 vyšehradským kanovníkem. 1446 pronajímal kapitulní | ||
| + | dvůr v Hodkovicích. Poslední zmínka o něm je z vyšehradské | ||
| + | kapituly 15. 1. 1455. Roku 1457 za něj byla sloužena | ||
| + | zádušní mše. Univerzitě odkázal na 200 rukopisů z oboru | ||
| + | lékařství a matematiky. Přednášel i astronomii, která přispěla | ||
| + | k jeho stykům s italským astronomem G. Bianchinim a Aeneou | ||
| + | Silviem. Ještě po dvou stech letech ocenil A. astronomické | ||
| + | tabulky Tycho Brahe. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Tabule de mediis et veris mitibus planetarum super meridianum Pragensem | ||
| + | reducto (před 1427); Canones pro ecliptibus solis et lune per instrumentum | ||
| + | ad hoc factum inveniendis Magistri Johannis Schindel (rukopis ve vídeňské | ||
| + | Národní knihovně); Tractatus de quantitate trium solidorum Magistri | ||
| + | Schindel compilatus anno 1420 (rukopis ve 2 opisech v mnichovské | ||
| + | Univerzitní knihovně); Codex latinus 1475 (rukopis v lipské Univerzitní | ||
| + | knihovně, fol. 237v-241v); Codex vindobonensis latinus 1415 (rukopis ve | ||
| + | vídeňské Národní knihovně, fol. 133r-146r). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Jan Campanus Vodňanský, Calendarium benefi ciorum Academiae Pragensi | ||
| + | 1615 – česky 1949, s. 31, 59 (Hrdinovy poznámky); G. Gellner, Jan | ||
| + | Černý a jiní naši lékaři do konce doby jagellonské, in: Věstník KČSN 1934, | ||
| + | s. 156n.; F. M. Bartoš, Rektor J. Š., in: Věstník ČAVU 56, 1947, 1948, | ||
| + | s. 27n.; Q. Vetter, Stručný přehled vývoje matematiky v českých zemích od | ||
| + | založení univerzity do katastrofy bělohorské, in: Matematika ve škole 7, | ||
| + | 1957, č. 6, s. 343n.; J. Truhlář, Šindelovy astronomické tabulky, in: Věstník | ||
| + | ČAVU 9, 1900, s. 473n.; J. Teige, Doplňky a nové zprávy k dějinám věd | ||
| + | matematických, in: Časopis pro pěstování matematiky a fysiky 22, 1893, | ||
| + | s. 244n.; J. Mundy, John von Gmunden, in: ISIS 34, 1942/43, s. 196n.; | ||
| + | Z. Horský – E. Procházka, Pražský orloj, in: Sborník pro dějiny přírodních | ||
| + | věd a techniky 9, 1964, s. 88n.; E. Urbánková, Zbytky knihovny snad | ||
| + | M. J. Š. v Universitní knihovně, in: Ročenka Universitní knihovny v Praze | ||
| + | 1960/1, 1962, s. 87n.; J. Tříška, Životopisný slovník předhusitské Pražské | ||
| + | univerzity 1348–1409, 1981, s. 303 (kde další dílo a literatura). | ||
| + | |||
| + | Jaroslav Folta | ||
| + | |||
[[Kategorie:B]] | [[Kategorie:B]] | ||
[[Kategorie:9- Astronom nebo astrolog]] | [[Kategorie:9- Astronom nebo astrolog]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:6- Botanik]] | [[Kategorie:6- Botanik]] | ||
| − | + | [[Kategorie:1375]] | |
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Praha]] |
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:1455]] |
Verze z 5. 2. 2016, 10:58
| Johannes ANDREAE | |
 | |
| Narození | asi 1375 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 1455(6) |
| Povolání |
9- Astronom nebo astrolog 15- Lékaři 6- Botanik |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39319 |
ANDREAE, Johannes (též Jan Ondřejův zvaný Šindel nebo Joannes de Praga), * asi 1375 Praha, † 1455(6) ?, matematik, astronom, lékař, kněz, pedagog
Pravděpodobně se narodil v Praze v rozvětvené rodině Šindelů. (Hradec Králové, uváděný jako rodiště až od 1608, je zřejmě omyl.) Datum narození bylo odvozeno od roku 1395, kdy se stal bakalářem pražské univerzity, asi 1397 subdiakonem a 1398 knězem (jako Joannes de Praga). 1399 byl zmiňován jako mistr a 1406 jako rektor školy u sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně. V následujících letech zřejmě vyučoval matematiku a astronomii ve Vídni. Před 1410 byl jistě ve spojení s Prahou, protože je pokládán za spoluautora pražského orloje. 1410 vystřídal v úřadě rektora univerzity Jana Husa. Téhož roku podepsal univerzitní protest proti pálení Viklefových knih, které nařídil arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka, a protestoval i proti zatčení Jeronýma Pražského. Po ukončení rektorské funkce v říjnu 1410 byl v červenci 1411 jmenován zástupcem univerzity ve sporu s arcibiskupem, v listopadu 1412 zahájil přednášky o Ptolemaiově Almagestu. 1412, 1414 a 1415 kupoval vinice na pražském Petříně. 1418 ho platila královská komora jako osobního lékaře krále Václava IV. Současně byl i kanovníkem svatovítské kapituly. Po vypuknutí husitských nepokojů odjel s kapitulou z Prahy. 1424 opět v Praze dokončil botanický spis Macera. Další zmínka o něm pochází z Norimberka, kde byl městským fyzikem a město jej 1431 zapůjčilo zraněnému králi Zikmundovi; A. se zřejmě osvědčil a následující léta zůstal v jeho službách. 1433 doprovázel nejspíše císaře ke korunovaci do Říma a poté se vrátil do Norimberka. Po návratu Zikmunda na český trůn se A. asi 1436 vrátil do Prahy, kde 1437 přijal svěcení, stal se opět členem svatovítské kapituly a 1441 vyšehradským kanovníkem. 1446 pronajímal kapitulní dvůr v Hodkovicích. Poslední zmínka o něm je z vyšehradské kapituly 15. 1. 1455. Roku 1457 za něj byla sloužena zádušní mše. Univerzitě odkázal na 200 rukopisů z oboru lékařství a matematiky. Přednášel i astronomii, která přispěla k jeho stykům s italským astronomem G. Bianchinim a Aeneou Silviem. Ještě po dvou stech letech ocenil A. astronomické tabulky Tycho Brahe.
D: Tabule de mediis et veris mitibus planetarum super meridianum Pragensem reducto (před 1427); Canones pro ecliptibus solis et lune per instrumentum ad hoc factum inveniendis Magistri Johannis Schindel (rukopis ve vídeňské Národní knihovně); Tractatus de quantitate trium solidorum Magistri Schindel compilatus anno 1420 (rukopis ve 2 opisech v mnichovské Univerzitní knihovně); Codex latinus 1475 (rukopis v lipské Univerzitní knihovně, fol. 237v-241v); Codex vindobonensis latinus 1415 (rukopis ve vídeňské Národní knihovně, fol. 133r-146r).
L: Jan Campanus Vodňanský, Calendarium benefi ciorum Academiae Pragensi 1615 – česky 1949, s. 31, 59 (Hrdinovy poznámky); G. Gellner, Jan Černý a jiní naši lékaři do konce doby jagellonské, in: Věstník KČSN 1934, s. 156n.; F. M. Bartoš, Rektor J. Š., in: Věstník ČAVU 56, 1947, 1948, s. 27n.; Q. Vetter, Stručný přehled vývoje matematiky v českých zemích od založení univerzity do katastrofy bělohorské, in: Matematika ve škole 7, 1957, č. 6, s. 343n.; J. Truhlář, Šindelovy astronomické tabulky, in: Věstník ČAVU 9, 1900, s. 473n.; J. Teige, Doplňky a nové zprávy k dějinám věd matematických, in: Časopis pro pěstování matematiky a fysiky 22, 1893, s. 244n.; J. Mundy, John von Gmunden, in: ISIS 34, 1942/43, s. 196n.; Z. Horský – E. Procházka, Pražský orloj, in: Sborník pro dějiny přírodních věd a techniky 9, 1964, s. 88n.; E. Urbánková, Zbytky knihovny snad M. J. Š. v Universitní knihovně, in: Ročenka Universitní knihovny v Praze 1960/1, 1962, s. 87n.; J. Tříška, Životopisný slovník předhusitské Pražské univerzity 1348–1409, 1981, s. 303 (kde další dílo a literatura).
Jaroslav Folta
