Biografický slovník
ANDREJEV Nikolaj Jefremovič 13.3.1908-25.2.1982: Porovnání verzí
(ANDREJEV_Nikolaj_Jefremovič_13.3.1909-25.2.1982) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Nikolaj Jefremovič ANDREJEV | | jméno = Nikolaj Jefremovič ANDREJEV | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Andrejev Nikolaj Jefremoc portret.jpg |
| datum narození = 13.3.1909 | | datum narození = 13.3.1909 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Petrohrad (Rusko) |
| datum úmrtí = 25.2.1982 | | datum úmrtí = 25.2.1982 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Cambridge (Velká Británie) |
| povolání = 55- Jazykovědec | | povolání = 55- Jazykovědec | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''ANDREJEV, Nikolaj Jefremovič,''' ''* 13. 3. 1908 Petrohrad (Rusko), † 25. 2. 1982 Cambridge (Velká Británie), historik, literární kritik'' | ||
| + | |||
| + | 1919 emigroval s rodinou z Ruska. Absolvoval ruské gymnázium | ||
| + | v estonském Tallinu, kde 1927 maturoval. 1927–31 | ||
| + | studoval slovanskou filologii a historii na UK v Praze jako | ||
| + | osobní stipendista T. G. Masaryka (PhDr. 1933). Nastoupil | ||
| + | do Archeologického institutu N. P. Kondakova v Praze, kde | ||
| + | se vypracoval z knihovníka a tajemníka na ředitele (1939 až | ||
| + | 1945). Za protektorátu se mu podařilo uhájit samostatnou | ||
| + | existenci institutu, který byl považován za nezávislý mezinárodní | ||
| + | ústav při pražské německé univerzitě. V době pražského | ||
| + | pobytu se A. aktivně zúčastnil činnosti Ruské svobodné | ||
| + | univerzity a Ruské historické společnosti. Věnoval se hlavně | ||
| + | dějinám ruského umění, sledoval sovětskou a emigrantskou | ||
| + | literaturu a psal příspěvky a recenze pro ruská emigrantská | ||
| + | periodika v ČSR a v zahraničí. Později rozšířil svůj vědecký | ||
| + | zájem o dějiny předpetrovského Ruska a o vývoj veřejného | ||
| + | mínění a literatury v Rusku 19. a 20. století. Praha a ČSR | ||
| + | zaujímají významné místo v jeho posmrtně vydaných memoárech. | ||
| + | Léta 1945–47 strávil v sovětských vojenských věznicích | ||
| + | v ČSR a východním Německu. Poté odešel na univerzitu | ||
| + | v Cambridgi, kam byl již dříve pozván a kde se 1973 stal | ||
| + | mimořádným profesorem slavistiky. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' výběr: Studies in Muscovy. Western Influence and Byzantine Inheritance, | ||
| + | London 1970; To, čto vspominajetsja, 1–2, Tallinn 1996. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' To Honor N. A. Essays on the Occasion of his Seventieth Birthday, Canadian | ||
| + | – American Slavic Studies 13/1979, č. 1–2; Kudělka – Šimeček, s. 25n.; | ||
| + | Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v ČSR 1918–45, 1/1, | ||
| + | 1996, 18n. (soupis díla). | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/74698 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | |||
| + | Jiří Vacek | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:55- Jazykovědec]] | [[Kategorie:55- Jazykovědec]] | ||
| − | + | [[Kategorie:1908]] | |
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Petrohrad]] |
[[Kategorie:1982]] | [[Kategorie:1982]] | ||
| + | [[Kategorie:Cambridge]] | ||
Verze z 1. 7. 2018, 00:25
| Nikolaj Jefremovič ANDREJEV | |
 | |
| Narození | 13.3.1909 |
|---|---|
| Místo narození | Petrohrad (Rusko) |
| Úmrtí | 25.2.1982 |
| Místo úmrtí | Cambridge (Velká Británie) |
| Povolání | 55- Jazykovědec |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39336 |
ANDREJEV, Nikolaj Jefremovič, * 13. 3. 1908 Petrohrad (Rusko), † 25. 2. 1982 Cambridge (Velká Británie), historik, literární kritik
1919 emigroval s rodinou z Ruska. Absolvoval ruské gymnázium v estonském Tallinu, kde 1927 maturoval. 1927–31 studoval slovanskou filologii a historii na UK v Praze jako osobní stipendista T. G. Masaryka (PhDr. 1933). Nastoupil do Archeologického institutu N. P. Kondakova v Praze, kde se vypracoval z knihovníka a tajemníka na ředitele (1939 až 1945). Za protektorátu se mu podařilo uhájit samostatnou existenci institutu, který byl považován za nezávislý mezinárodní ústav při pražské německé univerzitě. V době pražského pobytu se A. aktivně zúčastnil činnosti Ruské svobodné univerzity a Ruské historické společnosti. Věnoval se hlavně dějinám ruského umění, sledoval sovětskou a emigrantskou literaturu a psal příspěvky a recenze pro ruská emigrantská periodika v ČSR a v zahraničí. Později rozšířil svůj vědecký zájem o dějiny předpetrovského Ruska a o vývoj veřejného mínění a literatury v Rusku 19. a 20. století. Praha a ČSR zaujímají významné místo v jeho posmrtně vydaných memoárech. Léta 1945–47 strávil v sovětských vojenských věznicích v ČSR a východním Německu. Poté odešel na univerzitu v Cambridgi, kam byl již dříve pozván a kde se 1973 stal mimořádným profesorem slavistiky.
D: výběr: Studies in Muscovy. Western Influence and Byzantine Inheritance, London 1970; To, čto vspominajetsja, 1–2, Tallinn 1996.
L: To Honor N. A. Essays on the Occasion of his Seventieth Birthday, Canadian – American Slavic Studies 13/1979, č. 1–2; Kudělka – Šimeček, s. 25n.; Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v ČSR 1918–45, 1/1, 1996, 18n. (soupis díla).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jiří Vacek
