ANDREJEV Nikolaj Jefremovič 13.3.1908-25.2.1982: Porovnání verzí

Z Personal
(ANDREJEV_Nikolaj_Jefremovič_13.3.1909-25.2.1982)
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Nikolaj Jefremovič ANDREJEV
 
| jméno = Nikolaj Jefremovič ANDREJEV
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Andrejev Nikolaj Jefremoc portret.jpg
 
| datum narození = 13.3.1909
 
| datum narození = 13.3.1909
| místo narození =  
+
| místo narození = Petrohrad (Rusko)
 
| datum úmrtí = 25.2.1982
 
| datum úmrtí = 25.2.1982
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Cambridge (Velká Británie)
 
| povolání = 55- Jazykovědec
 
| povolání = 55- Jazykovědec
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Nikolaj Jefremovič ANDREJEV
+
}}
 +
 
 +
'''ANDREJEV, Nikolaj Jefremovič,''' ''* 13. 3. 1908 Petrohrad (Rusko), † 25. 2. 1982 Cambridge (Velká Británie), historik, literární kritik''
 +
 
 +
1919 emigroval s rodinou z Ruska. Absolvoval ruské gymnázium
 +
v estonském Tallinu, kde 1927 maturoval. 1927–31
 +
studoval slovanskou filologii a historii na UK v Praze jako
 +
osobní stipendista T. G. Masaryka (PhDr. 1933). Nastoupil
 +
do Archeologického institutu N. P. Kondakova v Praze, kde
 +
se vypracoval z knihovníka a tajemníka na ředitele (1939 až
 +
1945). Za protektorátu se mu podařilo uhájit samostatnou
 +
existenci institutu, který byl považován za nezávislý mezinárodní
 +
ústav při pražské německé univerzitě. V době pražského
 +
pobytu se A. aktivně zúčastnil činnosti Ruské svobodné
 +
univerzity a Ruské historické společnosti. Věnoval se hlavně
 +
dějinám ruského umění, sledoval sovětskou a emigrantskou
 +
literaturu a psal příspěvky a recenze pro ruská emigrantská
 +
periodika v ČSR a v zahraničí. Později rozšířil svůj vědecký
 +
zájem o dějiny předpetrovského Ruska a o vývoj veřejného
 +
mínění a literatury v Rusku 19. a 20. století. Praha a ČSR
 +
zaujímají významné místo v jeho posmrtně vydaných memoárech.
 +
Léta 1945–47 strávil v sovětských vojenských věznicích
 +
v ČSR a východním Německu. Poté odešel na univerzitu
 +
v Cambridgi, kam byl již dříve pozván a kde se 1973 stal
 +
mimořádným profesorem slavistiky.
 +
 
 +
'''D:''' výběr: Studies in Muscovy. Western Influence and Byzantine Inheritance,
 +
London 1970; To, čto vspominajetsja, 1–2, Tallinn 1996.
 +
 
 +
'''L:''' To Honor N. A. Essays on the Occasion of his Seventieth Birthday, Canadian
 +
– American Slavic Studies 13/1979, č. 1–2; Kudělka – Šimeček, s. 25n.;
 +
Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v ČSR 1918–45, 1/1,
 +
1996, 18n. (soupis díla).
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/74698 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
 
 +
Jiří Vacek
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:55- Jazykovědec]]
 
[[Kategorie:55- Jazykovědec]]
 
+
[[Kategorie:1908]]
[[Kategorie:1909]]
+
[[Kategorie:Petrohrad]]
 
[[Kategorie:1982]]
 
[[Kategorie:1982]]
 +
[[Kategorie:Cambridge]]

Verze z 1. 7. 2018, 00:25

Nikolaj Jefremovič ANDREJEV
Narození 13.3.1909
Místo narození Petrohrad (Rusko)
Úmrtí 25.2.1982
Místo úmrtí Cambridge (Velká Británie)
Povolání 55- Jazykovědec
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39336

ANDREJEV, Nikolaj Jefremovič, * 13. 3. 1908 Petrohrad (Rusko), † 25. 2. 1982 Cambridge (Velká Británie), historik, literární kritik

1919 emigroval s rodinou z Ruska. Absolvoval ruské gymnázium v estonském Tallinu, kde 1927 maturoval. 1927–31 studoval slovanskou filologii a historii na UK v Praze jako osobní stipendista T. G. Masaryka (PhDr. 1933). Nastoupil do Archeologického institutu N. P. Kondakova v Praze, kde se vypracoval z knihovníka a tajemníka na ředitele (1939 až 1945). Za protektorátu se mu podařilo uhájit samostatnou existenci institutu, který byl považován za nezávislý mezinárodní ústav při pražské německé univerzitě. V době pražského pobytu se A. aktivně zúčastnil činnosti Ruské svobodné univerzity a Ruské historické společnosti. Věnoval se hlavně dějinám ruského umění, sledoval sovětskou a emigrantskou literaturu a psal příspěvky a recenze pro ruská emigrantská periodika v ČSR a v zahraničí. Později rozšířil svůj vědecký zájem o dějiny předpetrovského Ruska a o vývoj veřejného mínění a literatury v Rusku 19. a 20. století. Praha a ČSR zaujímají významné místo v jeho posmrtně vydaných memoárech. Léta 1945–47 strávil v sovětských vojenských věznicích v ČSR a východním Německu. Poté odešel na univerzitu v Cambridgi, kam byl již dříve pozván a kde se 1973 stal mimořádným profesorem slavistiky.

D: výběr: Studies in Muscovy. Western Influence and Byzantine Inheritance, London 1970; To, čto vspominajetsja, 1–2, Tallinn 1996.

L: To Honor N. A. Essays on the Occasion of his Seventieth Birthday, Canadian – American Slavic Studies 13/1979, č. 1–2; Kudělka – Šimeček, s. 25n.; Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v ČSR 1918–45, 1/1, 1996, 18n. (soupis díla).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Jiří Vacek