ANDRES Bedřich 23.5.1898-23.8.1960: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 23.8.1960
 
| datum úmrtí = 23.8.1960
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 44- Právník
+
| povolání = 44- Právník<br />61- Pedagog<br />
61- Pedagog
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 91
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 19. 9. 2019, 10:39

Bedřich ANDRES
Narození 23.5.1898
Místo narození Smíchov (Praha)
Úmrtí 23.8.1960
Místo úmrtí Praha
Povolání 44- Právník
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 91

ANDRES, Bedřich, * 23. 5. 1898 Smíchov (Praha), † 23. 8. 1960 Praha, právník, pedagog

Středoškolská studia absolvoval na pražském malostranském gymnáziu 1908–16. Poté studoval práva na české univerzitě v Praze, kde byl 1921 promován na doktora práv. Od února 1921 do listopadu 1922 působil jako asistent při stolici věd právních na pražské české Vysoké škole obchodní. Po několikaměsíční přípravě byl v červenci 1923 jmenován auskultantem pro obvodní vrchní soud v Praze. Ve školním roce 1923 až 1924 absolvoval stáž na právnické fakultě univerzity v Nancy. 1926 se habilitoval na Právnické fakultě UK v Praze pro občanské právo (na základě práce Constitutum possessorium jako nabývací způsob práva vlastnického a zástavního). V říjnu 1926 byl povolán na ministerstvo spravedlnosti do oddělení pro zahraniční styky. Mimořádným profesorem byl jmenován 1933 a po skončení okupace, 4. 12. 1945 se zpětnou účinností od 1. 5. 1942, řádným profesorem Právnické fakulty UK. Vědecká činnost A. směřovala kromě studia občanského a rodinného práva i do oborů práva obchodního, mezinárodního práva soukromého či práva námořního. Odrazem jeho pedagogického působení je autorství nebo spoluautorství různých učebních textů a učebnic. Byl členem komise pro stát ní zkoušky judiciární a historickoprávní při Právnické fakultě UK, redakční rady Právníka a Sborníku věd právních a státních, dopisovatelem několika zahraničních odborných časopisů, spolupracoval na přípravě Sborníku obchodně-technického, účetního a daňového a Slovníku veřejného práva československého a 1948–50 se podílel na přípravných pracích osnovy československého občanského zákoníku.

D: Rassegna completa di legislazione Cecoslovacca, Milano, 1929, Roma, 1930; Kupecké právo retenční a jeho poměr k obchodnímu závodu kupcovu, 1936, vlastním nákladem; Smlouva kupní a směnná v našem novém právním řádu, in: Právník 90/1951; O zemědělském vlastnictví, in: Bulletin de droit tschécoslovaque, 1952 a Bjulleteň čechoslovackogo prava, 1952; Osvojení a umístění dětí do péče pěstounské, in: Právnické štúdie 2, 1954, č. 2; O základech práva námořního, in: Právník 94/1955; Das neue Erbrecht der Tschechoslowakischen Republik, in: Österreichische Hefte für die Praxis des internationalen und ausländischen Rechts, 1957; Vynálezy, objevy a zlepšovací návrhy. Učební texty vysokých škol, 1958 (1. vyd.); spoluautor Učebnice občanského a rodinného práva, 1955 (2. vyd.).

L: AČP, s. 30; Právník 97/1958, s. 425n., 99/1960, s. 705n.; Kdy zemřeli…? (1932–62), s. 7; Dějiny Univerzity Karlovy 4, 1996, s. 78.

Jana Brabencová