Biografický slovník
ANDRIAL Jindřich 2.7.1888-11.10.1959: Porovnání verzí
(ANDRIAL_Jindřich_2.7.1888-11.10.1959) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 2.7.1888 | | datum narození = 2.7.1888 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Chrudim |
| datum úmrtí = 11.10.1959 | | datum úmrtí = 11.10.1959 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Vídeň (Rakousko) |
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''ANDRIAL, Jindřich,''' ''* 2. 7. 1888 Chrudim, † 11. 10. 1959 Vídeň (Rakousko), právník, diplomat'' | ||
| + | |||
| + | 1907 maturoval na českém gymnáziu v Praze na Žižkově. | ||
| + | Následovala studia na právnické fakultě pražské české univerzity, | ||
| + | kde 1912 získal titul doktora práv. Téhož roku vstoupil | ||
| + | do rakousko-uherské armády, kde působil jako důstojník | ||
| + | justiční služby až do dobrovolného odchodu do srbského zajetí | ||
| + | v říjnu 1918. Tam pomáhal při tlumočení francouzským, | ||
| + | italským a anglickým oddílům. Do Prahy se vrátil počátkem | ||
| + | 1919 a krátce pracoval ve strojírenském průmyslu. Dráhu | ||
| + | diplomata zahájil od června 1919 na československém vyslanectví | ||
| + | v Bělehradě. Kromě necelých dvou let (1926–28), kdy | ||
| + | zastával funkci přednosty oddělení národohospodářské sekce | ||
| + | ministerstva zahraničních věcí v Praze, působil v Jugoslávii do | ||
| + | počátku 1929. Ve 30. letech byl generálním konzulem ve | ||
| + | Frankfurtu nad Mohanem a v Berlíně. Jeho diplomatická | ||
| + | činnost v meziválečném období byla oceněna jihoslovanským | ||
| + | řádem Sv. Sávy III. stupně a čestným odznakem německého | ||
| + | Červeného kříže I. třídy. V březnu 1939 přešel do služeb | ||
| + | protektorátního ministerstva vnitra. Po skončení druhé světové | ||
| + | války vstoupil znovu do diplomatických služeb a 1946 se | ||
| + | stal vyslancem ČSR ve Švýcarsku. Po únoru 1948 diplomacii | ||
| + | opustil, zůstal v Bernu a pomáhal československým emigrantům. | ||
| + | Byl spolupracovníkem rozhlasové stanice Svobodná | ||
| + | Evropa a 1957–59 vedl filiálku Amerického fondu pro československé | ||
| + | uprchlíky ve Vídni. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' ČsB 1, nestr.; KSN 1, s. 39; Pejskar 1, s. 97. | ||
| + | |||
| + | Jana Brabencová | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1888]] | [[Kategorie:1888]] | ||
| + | [[Kategorie:Chrudim]] | ||
[[Kategorie:1959]] | [[Kategorie:1959]] | ||
| + | [[Kategorie:Vídeň]] | ||
Verze z 5. 2. 2016, 11:59
| Jindřich ANDRIAL | |
 | |
| Narození | 2.7.1888 |
|---|---|
| Místo narození | Chrudim |
| Úmrtí | 11.10.1959 |
| Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
| Povolání | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39352 |
ANDRIAL, Jindřich, * 2. 7. 1888 Chrudim, † 11. 10. 1959 Vídeň (Rakousko), právník, diplomat
1907 maturoval na českém gymnáziu v Praze na Žižkově. Následovala studia na právnické fakultě pražské české univerzity, kde 1912 získal titul doktora práv. Téhož roku vstoupil do rakousko-uherské armády, kde působil jako důstojník justiční služby až do dobrovolného odchodu do srbského zajetí v říjnu 1918. Tam pomáhal při tlumočení francouzským, italským a anglickým oddílům. Do Prahy se vrátil počátkem 1919 a krátce pracoval ve strojírenském průmyslu. Dráhu diplomata zahájil od června 1919 na československém vyslanectví v Bělehradě. Kromě necelých dvou let (1926–28), kdy zastával funkci přednosty oddělení národohospodářské sekce ministerstva zahraničních věcí v Praze, působil v Jugoslávii do počátku 1929. Ve 30. letech byl generálním konzulem ve Frankfurtu nad Mohanem a v Berlíně. Jeho diplomatická činnost v meziválečném období byla oceněna jihoslovanským řádem Sv. Sávy III. stupně a čestným odznakem německého Červeného kříže I. třídy. V březnu 1939 přešel do služeb protektorátního ministerstva vnitra. Po skončení druhé světové války vstoupil znovu do diplomatických služeb a 1946 se stal vyslancem ČSR ve Švýcarsku. Po únoru 1948 diplomacii opustil, zůstal v Bernu a pomáhal československým emigrantům. Byl spolupracovníkem rozhlasové stanice Svobodná Evropa a 1957–59 vedl filiálku Amerického fondu pro československé uprchlíky ve Vídni.
L: ČsB 1, nestr.; KSN 1, s. 39; Pejskar 1, s. 97.
Jana Brabencová
