ANDRIAL Jindřich 2.7.1888-11.10.1959: Porovnání verzí

Z Personal
(ANDRIAL_Jindřich_2.7.1888-11.10.1959)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 2.7.1888
 
| datum narození = 2.7.1888
| místo narození =  
+
| místo narození = Chrudim
 
| datum úmrtí = 11.10.1959
 
| datum úmrtí = 11.10.1959
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
 
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
 
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jindřich ANDRIAL
+
}}
 +
 
 +
'''ANDRIAL, Jindřich,''' ''* 2. 7. 1888 Chrudim, † 11. 10. 1959 Vídeň (Rakousko), právník, diplomat''
 +
 
 +
1907 maturoval na českém gymnáziu v Praze na Žižkově.
 +
Následovala studia na právnické fakultě pražské české univerzity,
 +
kde 1912 získal titul doktora práv. Téhož roku vstoupil
 +
do rakousko-uherské armády, kde působil jako důstojník
 +
justiční služby až do dobrovolného odchodu do srbského zajetí
 +
v říjnu 1918. Tam pomáhal při tlumočení francouzským,
 +
italským a anglickým oddílům. Do Prahy se vrátil počátkem
 +
1919 a krátce pracoval ve strojírenském průmyslu. Dráhu
 +
diplomata zahájil od června 1919 na československém vyslanectví
 +
v Bělehradě. Kromě necelých dvou let (1926–28), kdy
 +
zastával funkci přednosty oddělení národohospodářské sekce
 +
ministerstva zahraničních věcí v Praze, působil v Jugoslávii do
 +
počátku 1929. Ve 30. letech byl generálním konzulem ve
 +
Frankfurtu nad Mohanem a v Berlíně. Jeho diplomatická
 +
činnost v meziválečném období byla oceněna jihoslovanským
 +
řádem Sv. Sávy III. stupně a čestným odznakem německého
 +
Červeného kříže I. třídy. V březnu 1939 přešel do služeb
 +
protektorátního ministerstva vnitra. Po skončení druhé světové
 +
války vstoupil znovu do diplomatických služeb a 1946 se
 +
stal vyslancem ČSR ve Švýcarsku. Po únoru 1948 diplomacii
 +
opustil, zůstal v Bernu a pomáhal československým emigrantům.
 +
Byl spolupracovníkem rozhlasové stanice Svobodná
 +
Evropa a 1957–59 vedl filiálku Amerického fondu pro československé
 +
uprchlíky ve Vídni.
 +
 
 +
'''L:''' ČsB 1, nestr.; KSN 1, s. 39; Pejskar 1, s. 97.
 +
 
 +
Jana Brabencová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
 
 
[[Kategorie:1888]]
 
[[Kategorie:1888]]
 +
[[Kategorie:Chrudim]]
 
[[Kategorie:1959]]
 
[[Kategorie:1959]]
 +
[[Kategorie:Vídeň]]

Verze z 5. 2. 2016, 11:59

Jindřich ANDRIAL
Narození 2.7.1888
Místo narození Chrudim
Úmrtí 11.10.1959
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39352

ANDRIAL, Jindřich, * 2. 7. 1888 Chrudim, † 11. 10. 1959 Vídeň (Rakousko), právník, diplomat

1907 maturoval na českém gymnáziu v Praze na Žižkově. Následovala studia na právnické fakultě pražské české univerzity, kde 1912 získal titul doktora práv. Téhož roku vstoupil do rakousko-uherské armády, kde působil jako důstojník justiční služby až do dobrovolného odchodu do srbského zajetí v říjnu 1918. Tam pomáhal při tlumočení francouzským, italským a anglickým oddílům. Do Prahy se vrátil počátkem 1919 a krátce pracoval ve strojírenském průmyslu. Dráhu diplomata zahájil od června 1919 na československém vyslanectví v Bělehradě. Kromě necelých dvou let (1926–28), kdy zastával funkci přednosty oddělení národohospodářské sekce ministerstva zahraničních věcí v Praze, působil v Jugoslávii do počátku 1929. Ve 30. letech byl generálním konzulem ve Frankfurtu nad Mohanem a v Berlíně. Jeho diplomatická činnost v meziválečném období byla oceněna jihoslovanským řádem Sv. Sávy III. stupně a čestným odznakem německého Červeného kříže I. třídy. V březnu 1939 přešel do služeb protektorátního ministerstva vnitra. Po skončení druhé světové války vstoupil znovu do diplomatických služeb a 1946 se stal vyslancem ČSR ve Švýcarsku. Po únoru 1948 diplomacii opustil, zůstal v Bernu a pomáhal československým emigrantům. Byl spolupracovníkem rozhlasové stanice Svobodná Evropa a 1957–59 vedl filiálku Amerického fondu pro československé uprchlíky ve Vídni.

L: ČsB 1, nestr.; KSN 1, s. 39; Pejskar 1, s. 97.

Jana Brabencová