ANDRIAN-WERBURG Ferdinand 15.(20.)9.1835-10.4.1914: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 92-93
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 19. 9. 2019, 10:42

Ferdinand ANDRIAN-WERBURG
Narození 15.(20.)9.1835
Místo narození Vornbach am Inn (Německo)
Úmrtí 10.4.1914
Místo úmrtí Nice (Francie)
Povolání 11- Geolog
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 92-93

ANDRIAN-WERBURG, Ferdinand, * 15. nebo 20. 9. 1835 zámek Vornbach, Förnbach am Inn (Německo), † 10. 4. 1914 Nice (Francie), geolog, antropolog, archeolog

Pocházel z tyrolské šlechtické rodiny. Studoval na univerzitě v Mnichově a na báňské akademii v saském Freibergu. Do 1867 se ve vídeňském Říšském geologickém ústavu (Geologische Reichsanstalt) podílel na prvním geologickém mapování habsburské monarchie 1:144 000; z toho 3 roky pracoval na území Čech. Zpracoval plochu okolo 2 000 km², a to kutnohorské a železnohorské krystalinikum, severovýchodní část moldanubika, nasavrcký a moldanubický pluton a v okolí Kutné Hory jihovýchodní okraj české křídové pánve. V období před zavedením mikroskopu do petrografie poprvé makroskopicky rozlišil a popsal tamní metamorfované horniny. Zaznamenal výskyt rud barevných kovů u Stříbrné Skalice, Hodkova, Včelákova aj. Později pracoval na Slovensku v oblasti Banské Štiavnice, Dobšiné, v Malých Karpatech aj. Výsledky prvního geologického mapování byly vydány jako ručně kolorované mapy. 1869 se oženil s Cecilií, dcerou hudebního skladatele G. Meyerbeera. Od 1879 přešel na ministerstvo financí do Vídně. Po rakouské okupaci Bosny a Hercegoviny pracoval v referátu báňského a lesního hospodářství této země. 1879 spoluorganizoval její geologický výzkum. Současně se vědecky zabýval antropologií a archeologií a zpracovával i nálezy z českých zemí. 1882 vedl rakouskou archeologickou expedici do turecké Lykie. Na jeho popud byla 1870 ve Vídni založena Antropologická společnost, v jejímž čele stál 1882–1902. Postupně byl jmenován horním radou, dvorním radou, 1895 čestným doktorem filozofie na vídeňské univerzitě a od 1904 dopisujícím členem Akademie věd ve Vídni.

D: Geologische Verhältnisse im Sázava-Thale bei Zruč in Böhmen, in: Jb. Verh. Geol. Reichsanst., 11, 1860, s. 111; Geologische Studien aus dem Chrudimer und Czaslauer Kreise, in: tamtéž, 13, 1863, s. 183n., 205n.; Über eine alte Begräbnisstätte bei Rossitz in Böhmen, in: Mitteilungen der Anthropol. Gesellschaft, Wien 1871.

L: R. Kettner, F. v. A., in: Časopis pro mineralogii a geologii 5, 1960, s. 79n.; ÖAW Almanach, 64, 1914, s. 454; DBE 1, s. 134; Czeike 1, s. 102; ÖBL 1, s. 21; NGS 2, s. 658; BLS 1, s. 86.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Pavel Vlašímský