ANDRICKI Mikławš 30.5.1871-18.12.1908: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Mikławš ANDRICKI
 
| jméno = Mikławš ANDRICKI
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Andricki Miklaws portret.jpg
 
| datum narození = 30.5.1871
 
| datum narození = 30.5.1871
 
| místo narození = Pančicy (Německo)
 
| místo narození = Pančicy (Německo)
 
| datum úmrtí = 18.12.1908
 
| datum úmrtí = 18.12.1908
 
| místo úmrtí = Žitava (Německo)
 
| místo úmrtí = Žitava (Německo)
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
+
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />65- Literární historik, kritik nebo teoretik<br />64- Překladatel<br />
65- Literární historik, kritik nebo teoretik
+
64- Překladatel
+
 
+
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 93
 
}}
 
}}
  
'''ANDRICKI, Mikławš (též ANDRITZKI, Nicolaus, Mikuláš),''' ''* 30. 5. 1871 Panschwitz (Pančicy, Německo), † 18. 12. 1908 Zittau (Žitava, Německo), kulturní pracovník, publicista, spisovatel, překladatel''
+
'''ANDRICKI, Mikławš''' ''(též ANDRITZKI, Nicolaus, Mikuláš),'' ''* 30. 5. 1871 Panschwitz (Pančicy, Německo), † 18. 12. 1908 Zittau (Žitava, Německo), kulturní pracovník, publicista, spisovatel, překladatel''
  
 
Rodák z Horní Lužice, z rodiny drobného živnostníka, ševce.
 
Rodák z Horní Lužice, z rodiny drobného živnostníka, ševce.
Řádka 31: Řádka 29:
 
formálním vzorem. Nerudovy povídky do lužické srbštiny
 
formálním vzorem. Nerudovy povídky do lužické srbštiny
 
přeložil a do lužickosrbské literatury uvedl svými překlady i další české autory. S ohlasem se setkal mj. překlad Jiráskovy
 
přeložil a do lužickosrbské literatury uvedl svými překlady i další české autory. S ohlasem se setkal mj. překlad Jiráskovy
historické hry Gero. Už v době pražského pobytu se A., který
+
historické hry ''Gero''. Už v době pražského pobytu se A., který
 
ovládal několik slovanských jazyků, stal propagátorem široké
 
ovládal několik slovanských jazyků, stal propagátorem široké
 
slovanské vzájemnosti. Kromě české jej zajímala hlavně kultura
 
slovanské vzájemnosti. Kromě české jej zajímala hlavně kultura
Řádka 37: Řádka 35:
 
působil jako římskokatolický kněz, zůstal horlivým vlastencem
 
působil jako římskokatolický kněz, zůstal horlivým vlastencem
 
a organizátorem lužickosrbského kulturního a veřejného
 
a organizátorem lužickosrbského kulturního a veřejného
života. Redigoval např. časopis Łužica a zasloužil se o vybudování
+
života. Redigoval např. časopis ''Łužica'' a zasloužil se o vybudování
 
matičního domu v Budyšíně. Jeho neúnavnou národněbuditelskou
 
matičního domu v Budyšíně. Jeho neúnavnou národněbuditelskou
 
práci přerušila předčasná smrt na tuberkulózu.
 
práci přerušila předčasná smrt na tuberkulózu.
Řádka 46: Řádka 44:
 
spisovatelů. Německo, 1974; J. Petr, Novější lužickosrbské práce o M. A., in:
 
spisovatelů. Německo, 1974; J. Petr, Novější lužickosrbské práce o M. A., in:
 
Slavia, 27, 1958, s. 649n.; OSND 1/1, s. 157; ISN 1, s. 201; NBS, s. 30n.
 
Slavia, 27, 1958, s. 649n.; OSND 1/1, s. 157; ISN 1, s. 201; NBS, s. 30n.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/92188 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
  
 
Marie Makariusová
 
Marie Makariusová

Aktuální verze z 19. 9. 2019, 09:43

Mikławš ANDRICKI
Narození 30.5.1871
Místo narození Pančicy (Německo)
Úmrtí 18.12.1908
Místo úmrtí Žitava (Německo)
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
65- Literární historik, kritik nebo teoretik
64- Překladatel
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 93
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39353

ANDRICKI, Mikławš (též ANDRITZKI, Nicolaus, Mikuláš), * 30. 5. 1871 Panschwitz (Pančicy, Německo), † 18. 12. 1908 Zittau (Žitava, Německo), kulturní pracovník, publicista, spisovatel, překladatel

Rodák z Horní Lužice, z rodiny drobného živnostníka, ševce. Absolvoval katolický učitelský ústav v Budyšíně a odešel do Prahy do Lužického semináře. Pražský pobyt 1886–95 byl rozhodující pro jeho další vývoj. Studoval šest let na pražském malostranském gymnáziu a po maturitě tři roky na německé bohoslovecké fakultě. V Praze poznal českou vlasteneckou literaturu a český kulturní i politický život. Nabyté zkušenosti využil po návratu do Lužice k povznesení lužického písemnictví a k rozvoji národního života. V Praze se stal členem sdružení lužickosrbských studentů Serbowka a začal psát ve své mateřštině krásnou literaturu i historicko-vlastenecké studie silně poznamenané vlivem českých dějin (zvl. husitským hnutím) a kultury. Ve své tvorbě se inspiroval především Janem Nerudou, jehož povídky a fejetony se mu staly formálním vzorem. Nerudovy povídky do lužické srbštiny přeložil a do lužickosrbské literatury uvedl svými překlady i další české autory. S ohlasem se setkal mj. překlad Jiráskovy historické hry Gero. Už v době pražského pobytu se A., který ovládal několik slovanských jazyků, stal propagátorem široké slovanské vzájemnosti. Kromě české jej zajímala hlavně kultura polská a ruská. Po návratu do Lužice, kde do konce života působil jako římskokatolický kněz, zůstal horlivým vlastencem a organizátorem lužickosrbského kulturního a veřejného života. Redigoval např. časopis Łužica a zasloužil se o vybudování matičního domu v Budyšíně. Jeho neúnavnou národněbuditelskou práci přerušila předčasná smrt na tuberkulózu.

D: M. A. Lista z Prahi z lět 1886 do 95, Budyšin 1925.

L: M. Krječmaŕ, M. A., jeho živjenje a skutkowanje, Budyšin 1955; Slovník spisovatelů. Německo, 1974; J. Petr, Novější lužickosrbské práce o M. A., in: Slavia, 27, 1958, s. 649n.; OSND 1/1, s. 157; ISN 1, s. 201; NBS, s. 30n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Marie Makariusová