ANDRICKI Mikławš 30.5.1871-18.12.1908: Porovnání verzí
(ANDRICKI_Miklawš_30.5.1871-18.12.1908) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = | + | | jméno = Mikławš ANDRICKI |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 30.5.1871 | | datum narození = 30.5.1871 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Pančicy (Německo) |
| datum úmrtí = 18.12.1908 | | datum úmrtí = 18.12.1908 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Žitava (Německo) |
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
65- Literární historik, kritik nebo teoretik | 65- Literární historik, kritik nebo teoretik | ||
Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''ANDRICKI, Mikławš (též ANDRITZKI, Nicolaus, Mikuláš),''' ''* 30. 5. 1871 Panschwitz (Pančicy, Německo), † 18. 12. 1908 Zittau (Žitava, Německo), kulturní pracovník, publicista, spisovatel, překladatel'' | ||
+ | |||
+ | Rodák z Horní Lužice, z rodiny drobného živnostníka, ševce. | ||
+ | Absolvoval katolický učitelský ústav v Budyšíně a odešel do | ||
+ | Prahy do Lužického semináře. Pražský pobyt 1886–95 byl | ||
+ | rozhodující pro jeho další vývoj. Studoval šest let na pražském | ||
+ | malostranském gymnáziu a po maturitě tři roky na německé | ||
+ | bohoslovecké fakultě. V Praze poznal českou vlasteneckou | ||
+ | literaturu a český kulturní i politický život. Nabyté zkušenosti | ||
+ | využil po návratu do Lužice k povznesení lužického písemnictví | ||
+ | a k rozvoji národního života. V Praze se stal členem | ||
+ | sdružení lužickosrbských studentů Serbowka a začal psát ve | ||
+ | své mateřštině krásnou literaturu i historicko-vlastenecké | ||
+ | studie silně poznamenané vlivem českých dějin (zvl. husitským | ||
+ | hnutím) a kultury. Ve své tvorbě se inspiroval především | ||
+ | Janem Nerudou, jehož povídky a fejetony se mu staly | ||
+ | formálním vzorem. Nerudovy povídky do lužické srbštiny | ||
+ | přeložil a do lužickosrbské literatury uvedl svými překlady i další české autory. S ohlasem se setkal mj. překlad Jiráskovy | ||
+ | historické hry Gero. Už v době pražského pobytu se A., který | ||
+ | ovládal několik slovanských jazyků, stal propagátorem široké | ||
+ | slovanské vzájemnosti. Kromě české jej zajímala hlavně kultura | ||
+ | polská a ruská. Po návratu do Lužice, kde do konce života | ||
+ | působil jako římskokatolický kněz, zůstal horlivým vlastencem | ||
+ | a organizátorem lužickosrbského kulturního a veřejného | ||
+ | života. Redigoval např. časopis Łužica a zasloužil se o vybudování | ||
+ | matičního domu v Budyšíně. Jeho neúnavnou národněbuditelskou | ||
+ | práci přerušila předčasná smrt na tuberkulózu. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' M. A. Lista z Prahi z lět 1886 do 95, Budyšin 1925. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' M. Krječmaŕ, M. A., jeho živjenje a skutkowanje, Budyšin 1955; Slovník | ||
+ | spisovatelů. Německo, 1974; J. Petr, Novější lužickosrbské práce o M. A., in: | ||
+ | Slavia, 27, 1958, s. 649n.; OSND 1/1, s. 157; ISN 1, s. 201; NBS, s. 30n. | ||
+ | |||
+ | Marie Makariusová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]] | [[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]] | ||
[[Kategorie:64- Překladatel]] | [[Kategorie:64- Překladatel]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1871]] | [[Kategorie:1871]] | ||
+ | [[Kategorie:Pančicy]] | ||
[[Kategorie:1908]] | [[Kategorie:1908]] | ||
+ | [[Kategorie:Žitava]] |
Verze z 5. 2. 2016, 12:15
Mikławš ANDRICKI | |
Narození | 30.5.1871 |
---|---|
Místo narození | Pančicy (Německo) |
Úmrtí | 18.12.1908 |
Místo úmrtí | Žitava (Německo) |
Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 65- Literární historik, kritik nebo teoretik 64- Překladatel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39353 |
ANDRICKI, Mikławš (též ANDRITZKI, Nicolaus, Mikuláš), * 30. 5. 1871 Panschwitz (Pančicy, Německo), † 18. 12. 1908 Zittau (Žitava, Německo), kulturní pracovník, publicista, spisovatel, překladatel
Rodák z Horní Lužice, z rodiny drobného živnostníka, ševce. Absolvoval katolický učitelský ústav v Budyšíně a odešel do Prahy do Lužického semináře. Pražský pobyt 1886–95 byl rozhodující pro jeho další vývoj. Studoval šest let na pražském malostranském gymnáziu a po maturitě tři roky na německé bohoslovecké fakultě. V Praze poznal českou vlasteneckou literaturu a český kulturní i politický život. Nabyté zkušenosti využil po návratu do Lužice k povznesení lužického písemnictví a k rozvoji národního života. V Praze se stal členem sdružení lužickosrbských studentů Serbowka a začal psát ve své mateřštině krásnou literaturu i historicko-vlastenecké studie silně poznamenané vlivem českých dějin (zvl. husitským hnutím) a kultury. Ve své tvorbě se inspiroval především Janem Nerudou, jehož povídky a fejetony se mu staly formálním vzorem. Nerudovy povídky do lužické srbštiny přeložil a do lužickosrbské literatury uvedl svými překlady i další české autory. S ohlasem se setkal mj. překlad Jiráskovy historické hry Gero. Už v době pražského pobytu se A., který ovládal několik slovanských jazyků, stal propagátorem široké slovanské vzájemnosti. Kromě české jej zajímala hlavně kultura polská a ruská. Po návratu do Lužice, kde do konce života působil jako římskokatolický kněz, zůstal horlivým vlastencem a organizátorem lužickosrbského kulturního a veřejného života. Redigoval např. časopis Łužica a zasloužil se o vybudování matičního domu v Budyšíně. Jeho neúnavnou národněbuditelskou práci přerušila předčasná smrt na tuberkulózu.
D: M. A. Lista z Prahi z lět 1886 do 95, Budyšin 1925.
L: M. Krječmaŕ, M. A., jeho živjenje a skutkowanje, Budyšin 1955; Slovník spisovatelů. Německo, 1974; J. Petr, Novější lužickosrbské práce o M. A., in: Slavia, 27, 1958, s. 649n.; OSND 1/1, s. 157; ISN 1, s. 201; NBS, s. 30n.
Marie Makariusová