Verze z 19. 9. 2019, 09:45, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

ANDRLÍK František Josef 21.9.1852-28.11.1939

Z Personal
František Josef ANDRLÍK
Narození 21.9.1852
Místo narození Polička
Úmrtí 28.11.1939
Místo úmrtí Ústí nad Orlicí
Povolání 63- Spisovatel
64- Překladatel
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 94

ANDRLÍK, František Josef, * 21. 9. 1852 Polička, † 28. 11. 1939 Ústí nad Orlicí, spisovatel, překladatel, literární kritik, pedagog

Pocházel z rodiny krejčího. Vystudoval nižší reálku v Poličce a tříletý učitelský ústav v Hradci Králové, kde 1871 maturoval. 1871–72 působil jako podučitel ve Výprachticích u Lanškrouna a 1872–1912 jako učitel v Ústí nad Orlicí. Od 1873 byl literárně činný. Psal pro dospělé (V ďáblových tenatech, Sokyně), hlavně však pro děti a mládež, látky původní i zpracovávající cizí náměty. Ve své době hodně čtené a oblíbené prózy chtěly přístupnou formou upevňovat pozitivní vlastnosti čtenáře, jako např. vlastenectví, zbožnost, pracovitost, smysl pro spravedlnost, soucit a vytrvalost. Často se hlavními hrdiny nebo vypravěči staly děti. Pod vlivem románu Srdce E. de Amicis napsal A. Zápisník Václava Čecha, žáka páté třídy a Na škole měšťanské. Další dětští hrdinové se záhy vyrovnávali s těžkým životním údělem (Nerozluční, Matčin odkaz). Bezpráví a statečný boj především balkánských národů s tureckou nadvládou zachytil v dobrodružných povídkách (Na svobodě a v okovech, Robinsonka na Balkáně), prosadil se i jako autor českých robinzonád (Český Robinson Crusoe, Robinsonka), vzorem pro mládež se měly stát osudy slavných postav (J. A. Komenský, K. Kolumbus, T. A. Edison v črtách Dobrodinci lidstva). Usiloval o založení kritického periodika, které by se soustavně zabývalo literaturou pro děti a mládež, informovalo o novinkách a uvádělo bibliografické soupisy a seznamy doporučených knih. Pod názvem Literární věstník pak vycházelo 1887–88 jako příloha Listů školské správy. Dále redigoval několik edičních řad pro mládež, vydával příležitostné spisy, výbory z pohádek a pokoušel se o překlady. 1932 byl jmenován čestným občanem Ústí nad Orlicí.

D: V ďáblových tenatech, 1884; Černý misionář, 1885; Jedináček, 1886; Sokyně, 1886; Český Robinson Crusoe, 1886; Na svobodě a v okovech, 1891; Robinsonka, 1893; Robinsonka na Balkáně, 1893; Zápisník Václava Čecha, žáka páté třídy, 1895; Matčin odkaz, 1897; Na škole měšťanské, 1897; Za uměním, 1897; Dobrodinci lidstva, 1898; Bez rodičů, 1900; Mluva srdce, 1901; Venkov, 1. 1901, 2. 1902; Nerozluční, 1904; Kamenický hrobník, 1907; Naši v cizině, 1907; Hasnoucí půlměsíc, 1914; Náš venkov, 1928; překlady: Ch. Dickens, Děd a vnuk, 1895; C. Callodi, Panáček Nováček, 1916; soupis díla in: LČL 1, s. 67n.

L: nekrolog, in: Úhor 1940, s. 22; OSN 2, s. 301; LČL 1, s. 66n. (kde další literatura).

P: SOA Ústí nad Orlicí; SOA Svitavy se sídlem v Litomyšli.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Irena Kraitlová