ANDRLÍK František Josef 21.9.1852-28.11.1939: Porovnání verzí
Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 28.11.1939 | | datum úmrtí = 28.11.1939 | ||
| místo úmrtí = Ústí nad Orlicí | | místo úmrtí = Ústí nad Orlicí | ||
− | | povolání = 63- Spisovatel | + | | povolání = 63- Spisovatel<br />64- Překladatel<br />61- Pedagog<br /> |
− | 64- Překladatel | + | |
− | 61- Pedagog | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 94 | ||
}} | }} | ||
Aktuální verze z 19. 9. 2019, 10:45
František Josef ANDRLÍK | |
Narození | 21.9.1852 |
---|---|
Místo narození | Polička |
Úmrtí | 28.11.1939 |
Místo úmrtí | Ústí nad Orlicí |
Povolání |
63- Spisovatel 64- Překladatel 61- Pedagog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 94 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39357 |
ANDRLÍK, František Josef, * 21. 9. 1852 Polička, † 28. 11. 1939 Ústí nad Orlicí, spisovatel, překladatel, literární kritik, pedagog
Pocházel z rodiny krejčího. Vystudoval nižší reálku v Poličce a tříletý učitelský ústav v Hradci Králové, kde 1871 maturoval. 1871–72 působil jako podučitel ve Výprachticích u Lanškrouna a 1872–1912 jako učitel v Ústí nad Orlicí. Od 1873 byl literárně činný. Psal pro dospělé (V ďáblových tenatech, Sokyně), hlavně však pro děti a mládež, látky původní i zpracovávající cizí náměty. Ve své době hodně čtené a oblíbené prózy chtěly přístupnou formou upevňovat pozitivní vlastnosti čtenáře, jako např. vlastenectví, zbožnost, pracovitost, smysl pro spravedlnost, soucit a vytrvalost. Často se hlavními hrdiny nebo vypravěči staly děti. Pod vlivem románu Srdce E. de Amicis napsal A. Zápisník Václava Čecha, žáka páté třídy a Na škole měšťanské. Další dětští hrdinové se záhy vyrovnávali s těžkým životním údělem (Nerozluční, Matčin odkaz). Bezpráví a statečný boj především balkánských národů s tureckou nadvládou zachytil v dobrodružných povídkách (Na svobodě a v okovech, Robinsonka na Balkáně), prosadil se i jako autor českých robinzonád (Český Robinson Crusoe, Robinsonka), vzorem pro mládež se měly stát osudy slavných postav (J. A. Komenský, K. Kolumbus, T. A. Edison v črtách Dobrodinci lidstva). Usiloval o založení kritického periodika, které by se soustavně zabývalo literaturou pro děti a mládež, informovalo o novinkách a uvádělo bibliografické soupisy a seznamy doporučených knih. Pod názvem Literární věstník pak vycházelo 1887–88 jako příloha Listů školské správy. Dále redigoval několik edičních řad pro mládež, vydával příležitostné spisy, výbory z pohádek a pokoušel se o překlady. 1932 byl jmenován čestným občanem Ústí nad Orlicí.
D: V ďáblových tenatech, 1884; Černý misionář, 1885; Jedináček, 1886; Sokyně, 1886; Český Robinson Crusoe, 1886; Na svobodě a v okovech, 1891; Robinsonka, 1893; Robinsonka na Balkáně, 1893; Zápisník Václava Čecha, žáka páté třídy, 1895; Matčin odkaz, 1897; Na škole měšťanské, 1897; Za uměním, 1897; Dobrodinci lidstva, 1898; Bez rodičů, 1900; Mluva srdce, 1901; Venkov, 1. 1901, 2. 1902; Nerozluční, 1904; Kamenický hrobník, 1907; Naši v cizině, 1907; Hasnoucí půlměsíc, 1914; Náš venkov, 1928; překlady: Ch. Dickens, Děd a vnuk, 1895; C. Callodi, Panáček Nováček, 1916; soupis díla in: LČL 1, s. 67n.
L: nekrolog, in: Úhor 1940, s. 22; OSN 2, s. 301; LČL 1, s. 66n. (kde další literatura).
P: SOA Ústí nad Orlicí; SOA Svitavy se sídlem v Litomyšli.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Irena Kraitlová