ANDRUSOV Dmitrij Nikolajevič 7.11.1897-1.4.1976: Porovnání verzí

Z Personal
(ANDRUSOV_Dimitrij_7.11.1897-1.4.1976)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 7.11.1897
 
| datum narození = 7.11.1897
| místo narození = Jurjev
+
| místo narození = Tartu (Estonsko)
 
| datum úmrtí = 1.4.1976
 
| datum úmrtí = 1.4.1976
| místo úmrtí = Bratislava
+
| místo úmrtí = Bratislava (Slovensko)
 
| povolání = 11- Geolog
 
| povolání = 11- Geolog
 
61- Pedagog
 
61- Pedagog
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Dimitrij ANDRUSOV
+
}}
 +
 
 +
'''ANDRUSOV, Dmitrij Nikolajevič,''' ''* 7. 11. 1897 Tartu (Estonsko), † 1. 4. 1976 Bratislava (Slovensko), geolog, paleontolog''
 +
 
 +
Jeho otcem byl významný geolog a cestovatel, profesor tartuské
 +
a později kyjevské univerzity Nikolaj Ivanovič A., matka
 +
Naděžda byla dcerou archeologa, objevitele starověké Tróje
 +
H. Schliemanna. Ještě jako student se A. zúčastnil několika
 +
geologických expedic do Zakavkazska a hlavně na poloostrov
 +
Mangyšlak v Kazachstánu. Přírodní vědy studoval 1915–18
 +
v Petrohradě. Po říjnovém bolševickém převratu se celá rodina
 +
rozhodla odejít z Ruska, a tak ve studiích pokračoval
 +
1918–19 v Simferopolu, 1920–22 v Paříži (zakončeno licenciátem)
 +
a 1922–23 v Praze na technice a na Přírodovědecké
 +
fakultě UK, kde studia zakončil 1925 doktorátem. Po studiích
 +
pracoval nejprve ve Státním geologickém ústavu, 1927
 +
absolvoval stáž ve Švýcarsku. Od roku 1929 spolupracoval s R. Kettnerem a Q. Zárubou na Přírodovědecké fakultě UK,
 +
kde se 1932 habilitoval. 1932–38 působil na různých geologických
 +
pracovištích v Čechách. 1938 přešel na vysokou
 +
školu technickou do Košic. Po krátkém působení v Martině
 +
nastoupil 1940 na bratislavskou univerzitu jako řádný profesor
 +
a souběžně založil a vedl Štátny geologický ústav (1940–
 +
45). Na bratislavské univerzitě přednášel téměř tři desítky let
 +
a zastával řadu vědeckých funkcí (vedoucí katedry geologie
 +
a paleontologie, předseda slovenského výboru Československé
 +
společnosti pro mineralogii a geologii aj.). 1953 se stal
 +
akademikem SAV, od 1956 byl členem korespondentem
 +
ČSAV. Jeho vědecké dílo obsahuje na tři sta prací. Od 20. let
 +
se soustředil na geologii Západních Karpat, jejichž geologickou
 +
a tektonickou stavbu důkladně probádal (především tzv.
 +
flyšové a bradlové pásmo, včetně moravské části). V základních
 +
rysech jsou A. teorie dosud platné; vytvořil zásadní díla
 +
o vývoji území dnešního Slovenska a východní části Moravy
 +
v období druhohor a třetihor. Řadu prací věnoval i dalším
 +
západokarpatským oblastem (Tatry – v otázkách jejich tektonické
 +
stavby polemizoval s názory polské geologické školy,
 +
Malá Fatra, Strážovské vrchy, Vídeňská pánev), ale i dalším
 +
geologickým disciplínám (inženýrská geologie, ložisková geologie,
 +
biostratigrafie, mikropaleontologie), stejně jako užití
 +
geologických poznatků v praxi. Podílel se na zpracování odborných
 +
posudků na stavby železnic, přehrad na Váhu aj. Byl
 +
zakladatelem a prvním ředitelem Slovenského geologického
 +
ústavu.
 +
 
 +
'''D:''' soupis díla in: SBS 1, s. 65n.; Příspěvek k poznání paleogénu severozápadních
 +
Karpat, 1928; Geologický výzkum vnitřního bradlového pásma v Západních
 +
Karpatech 1–3, 1931–38; Geologie Slovenska, 1938; Geológia
 +
a výskyty nerastných surovín Slovenska, Bratislava 1943; Vysvetlivky ku geologickej
 +
mape Slovenska, Bratislava 1944 (spoluautor); Skameneliny karpatských
 +
druhohôr, Bratislava 1950; Nerudné nerastné surovíny, Bratislava
 +
1953; Geológia československých Karpát 1–3, Bratislava 1958, 1959, 1965;
 +
Grundriss der Tektonik der Nördlichen Karpaten, Bratislava 1968; Stratigrafický slovník Západných Karpát (spoluautor), Bratislava 1983.
 +
 
 +
'''L:''' SBS 1, s. 64n. (kde další literatura); ČBS, s. 16; Práce ruské, ukrajinské
 +
a běloruské emigrace vydané v ČSR 1918–45, 1996, s. 22n.; BLS 1, s. 90.
 +
 
 +
Jiří Martínek
  
== Literatura ==
 
 
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:11- Geolog]]
 
[[Kategorie:11- Geolog]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
 
[[Kategorie:1897]]
 
[[Kategorie:1897]]
[[Kategorie:Jurjev]]
+
[[Kategorie:Tartu]]
 
[[Kategorie:1976]]
 
[[Kategorie:1976]]
 
[[Kategorie:Bratislava]]
 
[[Kategorie:Bratislava]]

Verze z 5. 2. 2016, 12:09

Dimitrij ANDRUSOV
Narození 7.11.1897
Místo narození Tartu (Estonsko)
Úmrtí 1.4.1976
Místo úmrtí Bratislava (Slovensko)
Povolání

11- Geolog

61- Pedagog
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39368

ANDRUSOV, Dmitrij Nikolajevič, * 7. 11. 1897 Tartu (Estonsko), † 1. 4. 1976 Bratislava (Slovensko), geolog, paleontolog

Jeho otcem byl významný geolog a cestovatel, profesor tartuské a později kyjevské univerzity Nikolaj Ivanovič A., matka Naděžda byla dcerou archeologa, objevitele starověké Tróje H. Schliemanna. Ještě jako student se A. zúčastnil několika geologických expedic do Zakavkazska a hlavně na poloostrov Mangyšlak v Kazachstánu. Přírodní vědy studoval 1915–18 v Petrohradě. Po říjnovém bolševickém převratu se celá rodina rozhodla odejít z Ruska, a tak ve studiích pokračoval 1918–19 v Simferopolu, 1920–22 v Paříži (zakončeno licenciátem) a 1922–23 v Praze na technice a na Přírodovědecké fakultě UK, kde studia zakončil 1925 doktorátem. Po studiích pracoval nejprve ve Státním geologickém ústavu, 1927 absolvoval stáž ve Švýcarsku. Od roku 1929 spolupracoval s R. Kettnerem a Q. Zárubou na Přírodovědecké fakultě UK, kde se 1932 habilitoval. 1932–38 působil na různých geologických pracovištích v Čechách. 1938 přešel na vysokou školu technickou do Košic. Po krátkém působení v Martině nastoupil 1940 na bratislavskou univerzitu jako řádný profesor a souběžně založil a vedl Štátny geologický ústav (1940– 45). Na bratislavské univerzitě přednášel téměř tři desítky let a zastával řadu vědeckých funkcí (vedoucí katedry geologie a paleontologie, předseda slovenského výboru Československé společnosti pro mineralogii a geologii aj.). 1953 se stal akademikem SAV, od 1956 byl členem korespondentem ČSAV. Jeho vědecké dílo obsahuje na tři sta prací. Od 20. let se soustředil na geologii Západních Karpat, jejichž geologickou a tektonickou stavbu důkladně probádal (především tzv. flyšové a bradlové pásmo, včetně moravské části). V základních rysech jsou A. teorie dosud platné; vytvořil zásadní díla o vývoji území dnešního Slovenska a východní části Moravy v období druhohor a třetihor. Řadu prací věnoval i dalším západokarpatským oblastem (Tatry – v otázkách jejich tektonické stavby polemizoval s názory polské geologické školy, Malá Fatra, Strážovské vrchy, Vídeňská pánev), ale i dalším geologickým disciplínám (inženýrská geologie, ložisková geologie, biostratigrafie, mikropaleontologie), stejně jako užití geologických poznatků v praxi. Podílel se na zpracování odborných posudků na stavby železnic, přehrad na Váhu aj. Byl zakladatelem a prvním ředitelem Slovenského geologického ústavu.

D: soupis díla in: SBS 1, s. 65n.; Příspěvek k poznání paleogénu severozápadních Karpat, 1928; Geologický výzkum vnitřního bradlového pásma v Západních Karpatech 1–3, 1931–38; Geologie Slovenska, 1938; Geológia a výskyty nerastných surovín Slovenska, Bratislava 1943; Vysvetlivky ku geologickej mape Slovenska, Bratislava 1944 (spoluautor); Skameneliny karpatských druhohôr, Bratislava 1950; Nerudné nerastné surovíny, Bratislava 1953; Geológia československých Karpát 1–3, Bratislava 1958, 1959, 1965; Grundriss der Tektonik der Nördlichen Karpaten, Bratislava 1968; Stratigrafický slovník Západných Karpát (spoluautor), Bratislava 1983.

L: SBS 1, s. 64n. (kde další literatura); ČBS, s. 16; Práce ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v ČSR 1918–45, 1996, s. 22n.; BLS 1, s. 90.

Jiří Martínek