Biografický slovník
ANDRUSOV Nikolaj Ivanovič 7.12.1861-27.4.1924: Porovnání verzí
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 27.4.1924 | | datum úmrtí = 27.4.1924 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| − | | povolání = 11- Geolog | + | | povolání = 11- Geolog<br />5- Paleontolog<br /> |
| − | 5- Paleontolog | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 96 | ||
}} | }} | ||
| Řádka 41: | Řádka 41: | ||
Materiály k dějinám. Přehled archivních fondů a sbírek v České republice, | Materiály k dějinám. Přehled archivních fondů a sbírek v České republice, | ||
1996, s. 26n. | 1996, s. 26n. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/312526 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
Pavel Vlašímský | Pavel Vlašímský | ||
Aktuální verze z 19. 9. 2019, 10:49
| Nikolaj Ivanovič ANDRUSOV | |
 | |
| Narození | 7.12.1861 |
|---|---|
| Místo narození | Oděsa (Ukrajina) |
| Úmrtí | 27.4.1924 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
11- Geolog 5- Paleontolog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 96 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58232 |
ANDRUSOV, Nikolaj Ivanovič, * 7. 12. 1861 Oděsa (Ukrajina), † 27. 4. 1924 Praha, geolog, paleontolog
Syn námořního kapitána, zeť archeologa H. Schliemanna, otec Dmitrije Nikolajeviče A. Vystudoval na univerzitě v Oděse. Od 1896 byl profesorem geologie na univerzitě v Jurjevu (dnes Tartu, Estonsko), od 1904 na univerzitě v Kyjevě. 1912 předčasně odešel do výslužby; dále pracoval pro geologickou službu (Geolkom) a Akademii věd v Petrohradě. Zabýval se stratigrafií, paleogeografií a paleontologií jury, terciéru a kvartéru jižního Ruska, Kavkazu, okolí Černého a Kaspického moře. Vypracoval stupňové členění neogénu v pontokaspické oblasti. Po bolševickém převratu v Rusku odešel 1920 s rodinou do Paříže, 1922–24 žil v Praze. V českých vědeckých časopisech mu vyšly tři práce s ruskou tematikou. Jeho výzkumy přispěly k poznání geologie ropných nalezišť. Těžké onemocnění, které ho 1919 postihlo, mu zabránilo v širším rozvinutí další vědecké činnosti. V emigraci nemohl např. realizovat zamýšlené geologické a paleontologické výzkumy na Moravě. Patřil mezi zakladatele moderní ruské geologické školy, byl uznáván i za sovětské éry.
D: Očerk istorii razvitija Kaspijskogo morja i jego obitatělej, in: Izvestija Russ. geogr. Obšč., 24, 1888; Die südrussischen Neogenablagerungen, in: Zapiski Russ. mineral. Občš., 1897–1906; O potřetihorní mořské terase v oblasti Černého moře, in: Rozpravy ČAVU, 2/34, 1925, č. 16.
L: R. Kettner, in: Časopis pro mineralogii a geologii, 6/1961, s. 212n.; V. Podaný – H. Barvíková a kol., Ruská a ukrajinská emigrace v ČSR 1918–38. Materiály k dějinám. Přehled archivních fondů a sbírek v České republice, 1996, s. 26n.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Pavel Vlašímský
