ANGER Mořic Stanislav 12.3.1844-2.8.1905: Porovnání verzí

Z Personal
(ANGER_Mořic_Stanislav_12.3.1844-2.8.1905)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Mořic Stanislav ANGER
 
| jméno = Mořic Stanislav ANGER
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Anger_Moric_Stanislav portret.png
 
| datum narození = 12.3.1844
 
| datum narození = 12.3.1844
| místo narození = Sušice, o. Klatovy
+
| místo narození = Sušice
 
| datum úmrtí = 2.8.1905
 
| datum úmrtí = 2.8.1905
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 77- Hudební skladatel
+
| povolání = 77- Hudební skladatel<br />78- Hudební interpret
78- Hudební interpret
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Mořic Stanislav ANGER
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 99-100
 +
}}
 +
 
 +
'''ANGER, Mořic Stanislav,''' ''* 12. 3. 1844 Sušice, † 2. 8. 1905 Praha, dirigent, hudební skladatel''
 +
 
 +
Absolvoval reálku v Písku a ve Vídni, studia na pražské technice
 +
nedokončil. Hudbu studoval v Písku, ve Vídni a v Praze,
 +
housle u M. Mildnera a J. Řebíčka, kompozici u Josefa B.
 +
Förstera. Jako druhý houslista kapely Karla Komzáka přešel
 +
v říjnu 1862 do orchestru nově otevřeného Prozatímního
 +
divadla. Od 1868 byl kapelníkem divadelní společnosti Pavla
 +
Švandy ze Semčic v Plzni, kde se oženil s herečkou Františkou
 +
Pštrossovou. V 70. letech střídal působiště: Salcburk a Bad
 +
Ischl (1870), Vídeň (1873), Olomouc (1874) a Štýrský Hradec
 +
(1875–81). V Praze byl 1881–1905 druhým kapelníkem
 +
pražského Národního divadla, 1888–1901 regenschorim
 +
u křižovníků. Kritika oceňovala jeho kapelnickou pohotovost
 +
a úsilí o celkovou jevištní působivost díla, na niž kladl větší
 +
důraz než na vypracování detailů. V Národním divadle měl
 +
na starosti repertoár od klasických oper až po veristické, s těžištěm
 +
v romantických dílech. Řídil rovněž operety, balety,
 +
výpravné hry, hudbu k živým obrazům a činohrám. Dirigoval
 +
premiéru Dvořákova ''Dimitrije'' (1882) i druhé nastudování
 +
(1901). Poprvé uvedl na scénu Národního divadla operu zahraničního
 +
autora, a to Bizetovu ''Carmen'' (1884). K jeho nejvýznamnějším dirigentským výkonům patřilo nastudování
 +
Verdiho ''Othella'' (1888) a ''Falstaffa'' (1893). Jako skladatel se
 +
v Národním divadle představil komickou operou ''Záletníci''
 +
(1882). Značné obliby dosáhl A. pohádkový balet ''Štědrovečerní''
 +
''sen'' na libreto Augustina Bergra (Národní divadlo,
 +
1886). Rozsáhlá a často anonymní byla spolupráce s činoherními
 +
režiséry, do jejichž her pohotově komponoval hudbu,
 +
včetně velkých baletních a tanečních čísel (mj. ke hrám
 +
W. Shakespeara). Zvláště úspěšný byl v komickém žánru.
 +
 
 +
'''D:''' Záletníci (opera 1882); Štědrovečerní sen (balet 1886); scénická hudba:
 +
Adámek, Salomena (1883); W. Shakespeare, Macbeth (1884); J. K. Tyl,
 +
Strakonický dudák (1885); L. Stroupežnický, Krištof Kolumbus (1886); J. K.
 +
Tyl, Jiříkovo vidění (1887); J. Vrchlický, Soud lásky (1887); J. Zeyer, Doňa
 +
Sanča (1897); A. Jirásek, Vojnarka (1901); Paul, Nový clown (1903); J. K.
 +
Tyl, Tvrdohlavá žena (1903); J. Verne – d’Ennery, Děti kapitána Granta
 +
(1903); V. P. Plumlovská, Pohádka o Sněhurce (1904, s F. Vachem); písně
 +
a sbory.
 +
 
 +
'''L:''' V. V. Zelený, in: Dalibor 2, 1883, s. 424; H. Palla, tamtéž, s. 464; Z. [V. V.
 +
Zelený], tamtéž 9, 1887, s. 22; anonym, tamtéž 16, 1894, s. 172; Z. Nejedlý,
 +
in: Osvěta 35, 1905, s. 853; Dalibor 27, 1905 s. 276n.; OSN 2, s. 320,
 +
28, s. 44; Bartoš, PD opera; L. Novák, Stará garda Národního divadla, 1944;
 +
J. Paclt, Hudba v českém divadle a činohře 1848–1918, in: Prolegomena
 +
scénografické encyklopedie 7, 1971, s. 111n.; A. Špelda, Slavní plzeňské
 +
opery, 1986; ND a jeho předchůdci, s. 10 (soupis premiér); HS 1, s. 30;
 +
Pazdírek 1, s. 15; M. Šulc, Česká operetní kronika 1863–1948. Vyprávění
 +
a fakta, 2002, passim.
 +
 
 +
'''P:''' SOA Klatovy.
 +
 
 +
Lenka Mráčková
  
== Literatura ==
 
MČE 1,. 163; MEH, 28; NDJP, 10; BLGBL I, 20; OSN 28, 44; OSN II, 320; MSN I, 172; ČSHSOI I, 30; DČD III, 77; PSN I, 77; DČD IV, 137; KSN I, 194; DČD III, 77; OA Klatovy; DOK;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
 
[[Kategorie:1844]]
 
[[Kategorie:1844]]
 
[[Kategorie:Sušice]]
 
[[Kategorie:Sušice]]
 
[[Kategorie:1905]]
 
[[Kategorie:1905]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 19. 9. 2019, 11:04

Mořic Stanislav ANGER
Narození 12.3.1844
Místo narození Sušice
Úmrtí 2.8.1905
Místo úmrtí Praha
Povolání 77- Hudební skladatel
78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 99-100

ANGER, Mořic Stanislav, * 12. 3. 1844 Sušice, † 2. 8. 1905 Praha, dirigent, hudební skladatel

Absolvoval reálku v Písku a ve Vídni, studia na pražské technice nedokončil. Hudbu studoval v Písku, ve Vídni a v Praze, housle u M. Mildnera a J. Řebíčka, kompozici u Josefa B. Förstera. Jako druhý houslista kapely Karla Komzáka přešel v říjnu 1862 do orchestru nově otevřeného Prozatímního divadla. Od 1868 byl kapelníkem divadelní společnosti Pavla Švandy ze Semčic v Plzni, kde se oženil s herečkou Františkou Pštrossovou. V 70. letech střídal působiště: Salcburk a Bad Ischl (1870), Vídeň (1873), Olomouc (1874) a Štýrský Hradec (1875–81). V Praze byl 1881–1905 druhým kapelníkem pražského Národního divadla, 1888–1901 regenschorim u křižovníků. Kritika oceňovala jeho kapelnickou pohotovost a úsilí o celkovou jevištní působivost díla, na niž kladl větší důraz než na vypracování detailů. V Národním divadle měl na starosti repertoár od klasických oper až po veristické, s těžištěm v romantických dílech. Řídil rovněž operety, balety, výpravné hry, hudbu k živým obrazům a činohrám. Dirigoval premiéru Dvořákova Dimitrije (1882) i druhé nastudování (1901). Poprvé uvedl na scénu Národního divadla operu zahraničního autora, a to Bizetovu Carmen (1884). K jeho nejvýznamnějším dirigentským výkonům patřilo nastudování Verdiho Othella (1888) a Falstaffa (1893). Jako skladatel se v Národním divadle představil komickou operou Záletníci (1882). Značné obliby dosáhl A. pohádkový balet Štědrovečerní sen na libreto Augustina Bergra (Národní divadlo, 1886). Rozsáhlá a často anonymní byla spolupráce s činoherními režiséry, do jejichž her pohotově komponoval hudbu, včetně velkých baletních a tanečních čísel (mj. ke hrám W. Shakespeara). Zvláště úspěšný byl v komickém žánru.

D: Záletníci (opera 1882); Štědrovečerní sen (balet 1886); scénická hudba: Adámek, Salomena (1883); W. Shakespeare, Macbeth (1884); J. K. Tyl, Strakonický dudák (1885); L. Stroupežnický, Krištof Kolumbus (1886); J. K. Tyl, Jiříkovo vidění (1887); J. Vrchlický, Soud lásky (1887); J. Zeyer, Doňa Sanča (1897); A. Jirásek, Vojnarka (1901); Paul, Nový clown (1903); J. K. Tyl, Tvrdohlavá žena (1903); J. Verne – d’Ennery, Děti kapitána Granta (1903); V. P. Plumlovská, Pohádka o Sněhurce (1904, s F. Vachem); písně a sbory.

L: V. V. Zelený, in: Dalibor 2, 1883, s. 424; H. Palla, tamtéž, s. 464; Z. [V. V. Zelený], tamtéž 9, 1887, s. 22; anonym, tamtéž 16, 1894, s. 172; Z. Nejedlý, in: Osvěta 35, 1905, s. 853; Dalibor 27, 1905 s. 276n.; OSN 2, s. 320, 28, s. 44; Bartoš, PD opera; L. Novák, Stará garda Národního divadla, 1944; J. Paclt, Hudba v českém divadle a činohře 1848–1918, in: Prolegomena scénografické encyklopedie 7, 1971, s. 111n.; A. Špelda, Slavní plzeňské opery, 1986; ND a jeho předchůdci, s. 10 (soupis premiér); HS 1, s. 30; Pazdírek 1, s. 15; M. Šulc, Česká operetní kronika 1863–1948. Vyprávění a fakta, 2002, passim.

P: SOA Klatovy.

Lenka Mráčková