ANNA Falcká 26.9.1329-2.2.1353: Porovnání verzí

Z Personal
(ANNA_Falcká_26.9.1329-2.2.1352)
 
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno =  ANNA Falcká
 
| jméno =  ANNA Falcká
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Anna Falcka portret.jpg
 
| datum narození = 26.9.1329
 
| datum narození = 26.9.1329
 
| místo narození =  
 
| místo narození =  
| datum úmrtí = 2.2.1352
+
| datum úmrtí = 2.2.1353
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
 
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/> ANNA Falcká
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 103
 +
}}
 +
 
 +
'''ANNA Falcká,''' ''* 26. 9. 1329 ?, † 2. 2. 1353 Praha, česká a římská královna, druhá manželka Karla IV.''
 +
 
 +
Byla jedinou dcerou rýnského falckraběte a říšského kurfiřta
 +
Rudolfa II. z vedlejší větve Wittelsbachů a jeho první manželky
 +
Anny Korutanské. Anna se stala předmětem politických
 +
rozvah v době, kdy Karel IV. ztratil první ženu Blanku z Valois
 +
(† 1. 8. 1348) a byl nucen zajistit dynastickou posloupnost.
 +
Nadto potřeboval oslabit protilucemburskou opozici ve
 +
Svaté říši římské a upevnit své postavení ve střední Evropě.
 +
Falckrabě Rudolf II. patřil tehdy k silným protivníkům Karla
 +
(ještě 7. 2. 1349 holdoval ve Frankfurtu nad Mohanem vzdorokráli
 +
Güntherovi ze Schwarzburgu), situaci však změnil
 +
sňatek jeho dvacetileté dcery s Karlem, který pak A. zapsal
 +
věno 9 000 hřiven stříbra na Přimdě a Tachově. Otec jí připsal
 +
důchody z několika hradů a menších měst v Horní Falci.
 +
Sňatkem získal Karel Rudolfův kurfiřtský hlas a dědický nárok
 +
na veškerá panství svého tchána, pokud by Rudolf zemřel
 +
bez mužského potomka. A. měla pomoci Karlovi uskutečnit
 +
dalekosáhlé politické plány a překlenout rozpory mezi Wittelsbachy
 +
a Lucemburky. V březnu 1349 se konala svatba ve
 +
městě Bacharachu na břehu Rýna. Zpráva o sňatku šokovala
 +
papeže Klimenta VI., jeho vztah k bývalému chráněnci zcela
 +
ochladl. Karel tuto reakci předvídal a prostřednictvím kancléře
 +
Mikuláše Luckova získal už v lednu 1439 od papeže dispens,
 +
který odstraňoval překážky plynoucí z příbuzenství. A. byla korunována českou královnou v Praze 1. 11. 1349.
 +
S Karlem měla jediného syna Václava (1350–1351), který
 +
zemřel jako dítě. Nedlouho po něm zemřela i A. Byla pochována
 +
v kryptě pražské Svatovítské katedrály.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 2, s. 398; J. Spěváček, Karel IV. Život a dílo (1316–1378), 1979,
 +
passim; H. von Weitersheim-Kramsta, Vier Frauen eines Kaisers. Aus
 +
dem Privatleben Karls IV., in: Geschichte-historisches Magazin 1980, 37
 +
(November–Dezember), s. 58n.; D. Veldtrup, Zwischen Eherecht und Familienpolitik.
 +
Studien zu den dynastischen Heiratsprojekten Karls IV., Warendorf
 +
1988, passim; H.-D. Heimann, Hausordnung und Staatsbildung.
 +
Innerdynastische Konfl ikte als Wirkungsfaktoren der Herrschaftfestigung
 +
bei den wittelsbachischen Rheinpfalzgrafen und den Herzögen von Bayern,
 +
Paderborn 1993, passim.
 +
 
 +
'''P:''' Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia, ed. L. Klicman,
 +
1, 1903, s. 574.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/118480 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
 
 +
Jiří Spěváček
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]
 
[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]
 
 
[[Kategorie:1329]]
 
[[Kategorie:1329]]
[[Kategorie:1352]]
+
[[Kategorie:1353]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 21. 9. 2019, 09:04

ANNA Falcká
Narození 26.9.1329
Úmrtí 2.2.1353
Místo úmrtí Praha
Povolání 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 103
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39398

ANNA Falcká, * 26. 9. 1329 ?, † 2. 2. 1353 Praha, česká a římská královna, druhá manželka Karla IV.

Byla jedinou dcerou rýnského falckraběte a říšského kurfiřta Rudolfa II. z vedlejší větve Wittelsbachů a jeho první manželky Anny Korutanské. Anna se stala předmětem politických rozvah v době, kdy Karel IV. ztratil první ženu Blanku z Valois († 1. 8. 1348) a byl nucen zajistit dynastickou posloupnost. Nadto potřeboval oslabit protilucemburskou opozici ve Svaté říši římské a upevnit své postavení ve střední Evropě. Falckrabě Rudolf II. patřil tehdy k silným protivníkům Karla (ještě 7. 2. 1349 holdoval ve Frankfurtu nad Mohanem vzdorokráli Güntherovi ze Schwarzburgu), situaci však změnil sňatek jeho dvacetileté dcery s Karlem, který pak A. zapsal věno 9 000 hřiven stříbra na Přimdě a Tachově. Otec jí připsal důchody z několika hradů a menších měst v Horní Falci. Sňatkem získal Karel Rudolfův kurfiřtský hlas a dědický nárok na veškerá panství svého tchána, pokud by Rudolf zemřel bez mužského potomka. A. měla pomoci Karlovi uskutečnit dalekosáhlé politické plány a překlenout rozpory mezi Wittelsbachy a Lucemburky. V březnu 1349 se konala svatba ve městě Bacharachu na břehu Rýna. Zpráva o sňatku šokovala papeže Klimenta VI., jeho vztah k bývalému chráněnci zcela ochladl. Karel tuto reakci předvídal a prostřednictvím kancléře Mikuláše Luckova získal už v lednu 1439 od papeže dispens, který odstraňoval překážky plynoucí z příbuzenství. A. byla korunována českou královnou v Praze 1. 11. 1349. S Karlem měla jediného syna Václava (1350–1351), který zemřel jako dítě. Nedlouho po něm zemřela i A. Byla pochována v kryptě pražské Svatovítské katedrály.

L: OSN 2, s. 398; J. Spěváček, Karel IV. Život a dílo (1316–1378), 1979, passim; H. von Weitersheim-Kramsta, Vier Frauen eines Kaisers. Aus dem Privatleben Karls IV., in: Geschichte-historisches Magazin 1980, 37 (November–Dezember), s. 58n.; D. Veldtrup, Zwischen Eherecht und Familienpolitik. Studien zu den dynastischen Heiratsprojekten Karls IV., Warendorf 1988, passim; H.-D. Heimann, Hausordnung und Staatsbildung. Innerdynastische Konfl ikte als Wirkungsfaktoren der Herrschaftfestigung bei den wittelsbachischen Rheinpfalzgrafen und den Herzögen von Bayern, Paderborn 1993, passim.

P: Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia, ed. L. Klicman, 1, 1903, s. 574.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Jiří Spěváček