ANTOŠ Jan †?1792: Porovnání verzí

Z Personal
(ANTOŠ_Jan_1750)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Jan ANTOŠ
 
| jméno = Jan ANTOŠ
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1750
+
| datum narození = asi 1750
 
| místo narození =  
 
| místo narození =  
| datum úmrtí =  
+
| datum úmrtí = asi po 1792
 
| místo úmrtí =  
 
| místo úmrtí =  
 
| povolání = 77- Hudební skladatel
 
| povolání = 77- Hudební skladatel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan ANTOŠ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 108
 +
}}
 +
 
 +
'''ANTOŠ, Jan,''' ''* asi pol. 18. století, † asi po roce 1792, kantor, hudební skladatel''
 +
 
 +
Východočeský kantor, který žil a tvořil ve 2. polovině 18. století.
 +
Jeho původ a život není plně objasněn. Působil na Jičínsku,
 +
a to 1772–92 v Nemyčevsi, od 1792 v Kopidlně. Je
 +
uváděn jako autor jedné z prvních českých lidových zpěvoher
 +
''Opery o'' ''sedlské rebelii'' z roku 1775, známé v několika dochovaných
 +
variantách. Původní verze byla zkomponována krátce
 +
po popisovaném povstání a autor se v ní pokusil věrně zobrazit
 +
významnou historickou událost, jejímž byl za svého života
 +
svědkem. Hra je pokládána za ideový vrchol dobové české
 +
dramatiky určené pro lidové divadlo a stala se vzorem, který
 +
dále rozpracovávali i další autoři. Opisy, které se vzájemně
 +
zcela neshodují, jsou dochovány v Národním muzeu v Praze,
 +
Moravském zemském muzeu v Brně, Městském muzeu v Kutné
 +
Hoře a Okresním muzeu ve Vyškově. Antoš byl také autorem
 +
církevních skladeb, pastorel, ofertorií, rorátů a árií, dochovaných
 +
v opisech z přelomu 18. a 19. století v Národním
 +
muzeu v Praze.
 +
 
 +
'''D:''' Opera de Rebellione Boëmica Rusticorum, komp. 1775–77.
 +
 
 +
'''L:''' J. Němeček, Lidové zpěvohry a písně z doby roboty, 1954; K. V. Adámek,
 +
Divadelní hra lidová o selské vojně z 18. století, in: ČL 1901, č. 10, s. 227,
 +
257, 354; J. Hrabák, Lidové drama pobělohorské, 1951; DČD 1, s. 326,
 +
338n.; HS 1, s. 31; Grove Opera 1, s. 150; F. Černý, Kapitoly z dějin českého
 +
divadla, 2000, s. 19.
 +
 
 +
Marie Makariusová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
 
 
[[Kategorie:1750]]
 
[[Kategorie:1750]]
 +
[[Kategorie:1792]]

Aktuální verze z 21. 9. 2019, 10:22

Jan ANTOŠ
Narození asi 1750
Úmrtí asi po 1792
Povolání 77- Hudební skladatel
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 108

ANTOŠ, Jan, * asi pol. 18. století, † asi po roce 1792, kantor, hudební skladatel

Východočeský kantor, který žil a tvořil ve 2. polovině 18. století. Jeho původ a život není plně objasněn. Působil na Jičínsku, a to 1772–92 v Nemyčevsi, od 1792 v Kopidlně. Je uváděn jako autor jedné z prvních českých lidových zpěvoher Opery o sedlské rebelii z roku 1775, známé v několika dochovaných variantách. Původní verze byla zkomponována krátce po popisovaném povstání a autor se v ní pokusil věrně zobrazit významnou historickou událost, jejímž byl za svého života svědkem. Hra je pokládána za ideový vrchol dobové české dramatiky určené pro lidové divadlo a stala se vzorem, který dále rozpracovávali i další autoři. Opisy, které se vzájemně zcela neshodují, jsou dochovány v Národním muzeu v Praze, Moravském zemském muzeu v Brně, Městském muzeu v Kutné Hoře a Okresním muzeu ve Vyškově. Antoš byl také autorem církevních skladeb, pastorel, ofertorií, rorátů a árií, dochovaných v opisech z přelomu 18. a 19. století v Národním muzeu v Praze.

D: Opera de Rebellione Boëmica Rusticorum, komp. 1775–77.

L: J. Němeček, Lidové zpěvohry a písně z doby roboty, 1954; K. V. Adámek, Divadelní hra lidová o selské vojně z 18. století, in: ČL 1901, č. 10, s. 227, 257, 354; J. Hrabák, Lidové drama pobělohorské, 1951; DČD 1, s. 326, 338n.; HS 1, s. 31; Grove Opera 1, s. 150; F. Černý, Kapitoly z dějin českého divadla, 2000, s. 19.

Marie Makariusová