AOSTALLI de Sala Andrea Maria †1586/1587: Porovnání verzí

Z Personal
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 11: Řádka 11:
 
}}
 
}}
  
'''AOSTALLI de Sala, Andrea Maria''' ''(též AUSTALIS),'' ''* ? asi Pambio (Itálie), † mezi 16. 10. 1586 – 15. 1. 1587 Radlice (Praha), stavitel
+
'''AOSTALLI de Sala, Andrea Maria''' ''(též AUSTALIS),'' ''* ? asi Pambio (Itálie), † mezi 16. 10. 1586 – 15. 1. 1587 Radlice (Praha), stavitel''
''
+
 
 
Syn Giovanniho Marii A., od 1548 mistr ve skupině otcových
 
Syn Giovanniho Marii A., od 1548 mistr ve skupině otcových
 
zedníků, pracujících na Pražském hradě, Královském letohrádku
 
zedníků, pracujících na Pražském hradě, Královském letohrádku

Verze z 18. 7. 2017, 10:23

Andrea Maria AOSTALLI de Sala
Narození ?
Místo narození asi Pambio (Itálie)
Úmrtí mezi 16. 10. 1586 – 15. 1. 1587
Místo úmrtí Radlice (Praha)
Povolání 74- Architekt
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39470

AOSTALLI de Sala, Andrea Maria (též AUSTALIS), * ? asi Pambio (Itálie), † mezi 16. 10. 1586 – 15. 1. 1587 Radlice (Praha), stavitel

Syn Giovanniho Marii A., od 1548 mistr ve skupině otcových zedníků, pracujících na Pražském hradě, Královském letohrádku a špitálu. 1555 stavěl na Křivoklátě, v následujícím roce pod vedením Bonifáce Wolmuta na patře Královského letohrádku a 1557 s U. Aostallim na nových pokojích pro arcivévodu Ferdinanda na Hradě. 1559 předložil spolu s Giovannim de Campione konkurenční návrh na obnovu staré sněmovny. Ačkoliv jejich projekt, doplněný rozpočtem H. Tirola, navrhoval levnější rekonstrukci síně a byl stylově pokročilejší (rytmické členění stěn sloupy a nikami a bohatá štuková výzdoba klenby), zvítězila Wolmutova koncepce prostoru řešeného obdobně jako Vladislavský sál. Pracoval i na dalších stavbách B. Wolmuta a 1567 byl doporučován jako tzv. khunstlicher gueter Baumeister. Žádost o jmenování dvorním stavitelem byla však odmítnuta. Bydlel v otcově domě v Nerudově ulici (čp. 216/III) a zemřel v Radlicích u Prahy.

D: stavební práce na Královském letohrádku v Praze, na Pražském hradě a obnově zdejší staré sněmovny.

L: OSN 22, s. 526; Toman 1, s. 28; E. Šamánková, Architektura české renesance, 1961; EČVU s. 33; P. Preiss, Italští umělci v Praze, 1986; NEČVU 1, 30n. (kde další literatura).

Karel Kibic