AOSTALLI de Sala Giovanni Maria ?1510-?16.4.1567: Porovnání verzí

Z Personal
(AOSTALLI_de_Sala_Giovanni_Maria_1510-1567)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Giovanni Maria AOSTALLI de Sala
 
| jméno = Giovanni Maria AOSTALLI de Sala
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1510
+
| datum narození = před 1510
| místo narození =  
+
| místo narození = Massagno (Itálie)
| datum úmrtí = 1567
+
| datum úmrtí = před 16.4.1567
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = asi Praha
 
| povolání = 74- Architekt
 
| povolání = 74- Architekt
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Giovanni Maria AOSTALLI de Sala
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 111
 +
}}
 +
 
 +
'''AOSTALLI de Sala, Giovanni Maria''' ''(též AUSTALIS, Zoan Maria),'' ''* před 1510 asi Massagno (Itálie), † před 16. 4. 1567 asi Praha, architekt, stavitel''
 +
 
 +
Byl patrně synem Agostina A. de Sala z Massagna a otcem
 +
stavitelů Andrey Marii, Pietra, Giovanniho Antonia a Agostina
 +
A. Do Prahy přišel před 1538 spolu se stavitelem Giovannim
 +
Spazzim. 1539 byl zednickým mistrem a později stavitelem
 +
na Pražském hradě. Za vlády Ferdinanda I. a místodržitele
 +
Ferdinanda Tyrolského (1526–67) zastupoval G. Spazzia
 +
v době jeho nepřítomnosti ve funkci hlavního stavitele (tzv.
 +
Capo Maestro). Po něm převzal od 1539 vedení stavby Královského
 +
letohrádku a od 1545 práce na Pražském hradě
 +
i královském špitálu, kde pracovali jako zedníci jeho synové
 +
Andrea Maria a Pietro. 1555 pod vedením H. Tirola a od
 +
1556 B. Wolmuta realizoval s G. Lucchesem stavbu letohrádku
 +
Hvězda na Bílé Hoře. Spolu s kameníkem Giovannim de
 +
Campione a stavitelem G. Soldatim vypracoval 1559 rozpočet
 +
a patrně i jeden z návrhů na rekonstrukci staré sněmovny
 +
na Pražském hradě, který však nebyl přijat. Prováděl ocenění
 +
staveb na komorních panstvích (např. na zámku v Kostelci
 +
nad Černými Lesy). S bratrem Giovannim vlastnil na Malé
 +
Straně v Nerudově ulici dům (čp. 216/III) a byl majitelem
 +
dvora v Radlicích u Prahy. 1562 odešel na odpočinek, zemřel
 +
patrně v Praze.
 +
 
 +
'''D:''' vedení stavby Královského letohrádku v Praze, stavební práce na Pražském
 +
hradě a letohrádku Hvězda.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 22, s. 526; Toman 1, s. 28; E. Šamánková, Architektura české renesance,
 +
1961; EČVU, s. 33; P. Preiss, Italští umělci v Praze, 1986; NEČVU 1,
 +
s. 30; P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Malá Strana, 1999; P. Vlček
 +
a kol., Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany, 2000.
 +
 
 +
Karel Kibic
  
== Literatura ==
 
Praha 2004; s.28
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
 
[[Kategorie:1510]]
 
[[Kategorie:1510]]
 +
[[Kategorie:Massagno]]
 
[[Kategorie:1567]]
 
[[Kategorie:1567]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 21. 9. 2019, 10:40

Giovanni Maria AOSTALLI de Sala
Narození před 1510
Místo narození Massagno (Itálie)
Úmrtí před 16.4.1567
Místo úmrtí asi Praha
Povolání 74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 111

AOSTALLI de Sala, Giovanni Maria (též AUSTALIS, Zoan Maria), * před 1510 asi Massagno (Itálie), † před 16. 4. 1567 asi Praha, architekt, stavitel

Byl patrně synem Agostina A. de Sala z Massagna a otcem stavitelů Andrey Marii, Pietra, Giovanniho Antonia a Agostina A. Do Prahy přišel před 1538 spolu se stavitelem Giovannim Spazzim. 1539 byl zednickým mistrem a později stavitelem na Pražském hradě. Za vlády Ferdinanda I. a místodržitele Ferdinanda Tyrolského (1526–67) zastupoval G. Spazzia v době jeho nepřítomnosti ve funkci hlavního stavitele (tzv. Capo Maestro). Po něm převzal od 1539 vedení stavby Královského letohrádku a od 1545 práce na Pražském hradě i královském špitálu, kde pracovali jako zedníci jeho synové Andrea Maria a Pietro. 1555 pod vedením H. Tirola a od 1556 B. Wolmuta realizoval s G. Lucchesem stavbu letohrádku Hvězda na Bílé Hoře. Spolu s kameníkem Giovannim de Campione a stavitelem G. Soldatim vypracoval 1559 rozpočet a patrně i jeden z návrhů na rekonstrukci staré sněmovny na Pražském hradě, který však nebyl přijat. Prováděl ocenění staveb na komorních panstvích (např. na zámku v Kostelci nad Černými Lesy). S bratrem Giovannim vlastnil na Malé Straně v Nerudově ulici dům (čp. 216/III) a byl majitelem dvora v Radlicích u Prahy. 1562 odešel na odpočinek, zemřel patrně v Praze.

D: vedení stavby Královského letohrádku v Praze, stavební práce na Pražském hradě a letohrádku Hvězda.

L: OSN 22, s. 526; Toman 1, s. 28; E. Šamánková, Architektura české renesance, 1961; EČVU, s. 33; P. Preiss, Italští umělci v Praze, 1986; NEČVU 1, s. 30; P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Malá Strana, 1999; P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany, 2000.

Karel Kibic