AOSTALLI de Sala Giovanni Maria ?1510-?16.4.1567: Porovnání verzí
(AOSTALLI_de_Sala_Giovanni_Maria_1510-1567) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Giovanni Maria AOSTALLI de Sala | | jméno = Giovanni Maria AOSTALLI de Sala | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = 1510 | + | | datum narození = před 1510 |
− | | místo narození = | + | | místo narození = Massagno (Itálie) |
− | | datum úmrtí = 1567 | + | | datum úmrtí = před 16.4.1567 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = asi Praha |
| povolání = 74- Architekt | | povolání = 74- Architekt | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 111 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''AOSTALLI de Sala, Giovanni Maria''' ''(též AUSTALIS, Zoan Maria),'' ''* před 1510 asi Massagno (Itálie), † před 16. 4. 1567 asi Praha, architekt, stavitel'' | ||
+ | |||
+ | Byl patrně synem Agostina A. de Sala z Massagna a otcem | ||
+ | stavitelů Andrey Marii, Pietra, Giovanniho Antonia a Agostina | ||
+ | A. Do Prahy přišel před 1538 spolu se stavitelem Giovannim | ||
+ | Spazzim. 1539 byl zednickým mistrem a později stavitelem | ||
+ | na Pražském hradě. Za vlády Ferdinanda I. a místodržitele | ||
+ | Ferdinanda Tyrolského (1526–67) zastupoval G. Spazzia | ||
+ | v době jeho nepřítomnosti ve funkci hlavního stavitele (tzv. | ||
+ | Capo Maestro). Po něm převzal od 1539 vedení stavby Královského | ||
+ | letohrádku a od 1545 práce na Pražském hradě | ||
+ | i královském špitálu, kde pracovali jako zedníci jeho synové | ||
+ | Andrea Maria a Pietro. 1555 pod vedením H. Tirola a od | ||
+ | 1556 B. Wolmuta realizoval s G. Lucchesem stavbu letohrádku | ||
+ | Hvězda na Bílé Hoře. Spolu s kameníkem Giovannim de | ||
+ | Campione a stavitelem G. Soldatim vypracoval 1559 rozpočet | ||
+ | a patrně i jeden z návrhů na rekonstrukci staré sněmovny | ||
+ | na Pražském hradě, který však nebyl přijat. Prováděl ocenění | ||
+ | staveb na komorních panstvích (např. na zámku v Kostelci | ||
+ | nad Černými Lesy). S bratrem Giovannim vlastnil na Malé | ||
+ | Straně v Nerudově ulici dům (čp. 216/III) a byl majitelem | ||
+ | dvora v Radlicích u Prahy. 1562 odešel na odpočinek, zemřel | ||
+ | patrně v Praze. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' vedení stavby Královského letohrádku v Praze, stavební práce na Pražském | ||
+ | hradě a letohrádku Hvězda. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSN 22, s. 526; Toman 1, s. 28; E. Šamánková, Architektura české renesance, | ||
+ | 1961; EČVU, s. 33; P. Preiss, Italští umělci v Praze, 1986; NEČVU 1, | ||
+ | s. 30; P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Malá Strana, 1999; P. Vlček | ||
+ | a kol., Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany, 2000. | ||
+ | |||
+ | Karel Kibic | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:74- Architekt]] | [[Kategorie:74- Architekt]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1510]] | [[Kategorie:1510]] | ||
+ | [[Kategorie:Massagno]] | ||
[[Kategorie:1567]] | [[Kategorie:1567]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 21. 9. 2019, 10:40
Giovanni Maria AOSTALLI de Sala | |
Narození | před 1510 |
---|---|
Místo narození | Massagno (Itálie) |
Úmrtí | před 16.4.1567 |
Místo úmrtí | asi Praha |
Povolání | 74- Architekt |
Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 111 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39472 |
AOSTALLI de Sala, Giovanni Maria (též AUSTALIS, Zoan Maria), * před 1510 asi Massagno (Itálie), † před 16. 4. 1567 asi Praha, architekt, stavitel
Byl patrně synem Agostina A. de Sala z Massagna a otcem stavitelů Andrey Marii, Pietra, Giovanniho Antonia a Agostina A. Do Prahy přišel před 1538 spolu se stavitelem Giovannim Spazzim. 1539 byl zednickým mistrem a později stavitelem na Pražském hradě. Za vlády Ferdinanda I. a místodržitele Ferdinanda Tyrolského (1526–67) zastupoval G. Spazzia v době jeho nepřítomnosti ve funkci hlavního stavitele (tzv. Capo Maestro). Po něm převzal od 1539 vedení stavby Královského letohrádku a od 1545 práce na Pražském hradě i královském špitálu, kde pracovali jako zedníci jeho synové Andrea Maria a Pietro. 1555 pod vedením H. Tirola a od 1556 B. Wolmuta realizoval s G. Lucchesem stavbu letohrádku Hvězda na Bílé Hoře. Spolu s kameníkem Giovannim de Campione a stavitelem G. Soldatim vypracoval 1559 rozpočet a patrně i jeden z návrhů na rekonstrukci staré sněmovny na Pražském hradě, který však nebyl přijat. Prováděl ocenění staveb na komorních panstvích (např. na zámku v Kostelci nad Černými Lesy). S bratrem Giovannim vlastnil na Malé Straně v Nerudově ulici dům (čp. 216/III) a byl majitelem dvora v Radlicích u Prahy. 1562 odešel na odpočinek, zemřel patrně v Praze.
D: vedení stavby Královského letohrádku v Praze, stavební práce na Pražském hradě a letohrádku Hvězda.
L: OSN 22, s. 526; Toman 1, s. 28; E. Šamánková, Architektura české renesance, 1961; EČVU, s. 33; P. Preiss, Italští umělci v Praze, 1986; NEČVU 1, s. 30; P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Malá Strana, 1999; P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany, 2000.
Karel Kibic