AOSTALLI de Sala Giovanni Maria ?1510-?16.4.1567: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 4: Řádka 4:
 
| datum narození = před 1510
 
| datum narození = před 1510
 
| místo narození = Massagno (Itálie)
 
| místo narození = Massagno (Itálie)
| datum úmrtí = před 16. 4. 1567
+
| datum úmrtí = před 16.4.1567
 
| místo úmrtí = asi Praha
 
| místo úmrtí = asi Praha
 
| povolání = 74- Architekt
 
| povolání = 74- Architekt
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 111
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 21. 9. 2019, 09:40

Giovanni Maria AOSTALLI de Sala
Narození před 1510
Místo narození Massagno (Itálie)
Úmrtí před 16.4.1567
Místo úmrtí asi Praha
Povolání 74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 111
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39472

AOSTALLI de Sala, Giovanni Maria (též AUSTALIS, Zoan Maria), * před 1510 asi Massagno (Itálie), † před 16. 4. 1567 asi Praha, architekt, stavitel

Byl patrně synem Agostina A. de Sala z Massagna a otcem stavitelů Andrey Marii, Pietra, Giovanniho Antonia a Agostina A. Do Prahy přišel před 1538 spolu se stavitelem Giovannim Spazzim. 1539 byl zednickým mistrem a později stavitelem na Pražském hradě. Za vlády Ferdinanda I. a místodržitele Ferdinanda Tyrolského (1526–67) zastupoval G. Spazzia v době jeho nepřítomnosti ve funkci hlavního stavitele (tzv. Capo Maestro). Po něm převzal od 1539 vedení stavby Královského letohrádku a od 1545 práce na Pražském hradě i královském špitálu, kde pracovali jako zedníci jeho synové Andrea Maria a Pietro. 1555 pod vedením H. Tirola a od 1556 B. Wolmuta realizoval s G. Lucchesem stavbu letohrádku Hvězda na Bílé Hoře. Spolu s kameníkem Giovannim de Campione a stavitelem G. Soldatim vypracoval 1559 rozpočet a patrně i jeden z návrhů na rekonstrukci staré sněmovny na Pražském hradě, který však nebyl přijat. Prováděl ocenění staveb na komorních panstvích (např. na zámku v Kostelci nad Černými Lesy). S bratrem Giovannim vlastnil na Malé Straně v Nerudově ulici dům (čp. 216/III) a byl majitelem dvora v Radlicích u Prahy. 1562 odešel na odpočinek, zemřel patrně v Praze.

D: vedení stavby Královského letohrádku v Praze, stavební práce na Pražském hradě a letohrádku Hvězda.

L: OSN 22, s. 526; Toman 1, s. 28; E. Šamánková, Architektura české renesance, 1961; EČVU, s. 33; P. Preiss, Italští umělci v Praze, 1986; NEČVU 1, s. 30; P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Malá Strana, 1999; P. Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany, 2000.

Karel Kibic