AQUILINAS Pavel ?1520-?1569: Porovnání verzí
(AQUILINAS_Pavel_1520-1569) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Pavel AQUILINAS | | jméno = Pavel AQUILINAS | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = 1520 | + | | datum narození = před 1520 |
− | | místo narození = | + | | místo narození = Hradec Králové |
− | | datum úmrtí = 1569 | + | | datum úmrtí = asi 1569 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Kyjov |
− | | povolání = 64- Překladatel | + | | povolání = 64- Překladatel<br />63- Spisovatel |
− | 63- Spisovatel | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 114 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''AQUILINAS, Pavel''' ''(též AQUILINUS, VORLIČNÝ, HRADECKÝ, HRADECENUS),'' ''* před 1520 Hradec Králové, † asi 1569 Kyjov, humanistický básník, překladatel, teolog, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Snad příbuzný Jana A. Studoval na žatecké škole a 1546 získal | ||
+ | bakalářství na pražské univerzitě. Potom vyučoval v Praze na | ||
+ | malostranské škole u sv. Mikuláše. Brzy odešel do Prostějova, | ||
+ | kde učil a zároveň pracoval jako korektor Güntherovy tiskárny. | ||
+ | Asi 1552 získal v Benátkách kněžství a 1555 se stal správcem | ||
+ | prostějovské školy. Od 1564 působil jako farář v Kyjově. | ||
+ | Dále byl rádcem Vojtěcha z Pernštejna v jeho reformačních | ||
+ | pokusech a 1566 se s knězem B. Ostrožským podílel na návrhu | ||
+ | společné konfese nekatolíků, kritizované J. Blahoslavem. | ||
+ | Latinská humanistická poezie mu prostřednictvím T. Mitise | ||
+ | z Limuz otevřela přístup do okruhu humanistických básníků | ||
+ | kolem J. Hodějovského. Byl autorem příležitostné skladby | ||
+ | ''Epithalamion de'' ''nuptiis d. M.'' ''Vencesilai'' ''Arpini'' ''et Catharinae,'' | ||
+ | ''filiae …'' ''M. Nicolai'' ''Artemisii'' (1548); proslul dále jako autor | ||
+ | pomůcek, zejména pro výuku latiny a latinské stylistiky ''Elegantissimae'' | ||
+ | ''colloquiorum'' ''formulae ex P.'' ''Terentii comoediis'' ''selectae'' | ||
+ | (1550) s překladem do češtiny a němčiny, ''Regulae communes'' | ||
+ | ''civilis vitae'' ''honestae instituendae'' ''ex comoediis'' ''Terentii excerptae'' | ||
+ | ''et in'' ''disticha redactae'' (1550), ''Orationes'' ''piae aliquot'' | ||
+ | ''carmine'' ''elegiaco conscriptae'' (1555), ''Modlitby'' ''pobožné'' ''z epištol'' | ||
+ | ''na evangelia'' ''z celýho'' ''roku'' (1564). Oblíbený byl A. překlad | ||
+ | spisu ''Catonis'' ''Disticha'' ''moralia cum'' ''scholiis D.'' ''Erasmi Roterodami'' | ||
+ | ''et enarratione'' ''Boiemica'' (1558, do 1597 vydán osmnáctkrát), | ||
+ | stejně tak i ''Dicta Graeciae'' ''sapientum'' ''interprete Erasmo'' | ||
+ | ''Roterodamo …'' ''Omnia Boiemico'' ''sermone reddita'' (1562, do | ||
+ | 1597 vydán jedenáctkrát). Přeložil též historický spis nazvaný | ||
+ | ''Flavia Jozefa'' ''O válce'' ''židovské knihy'' ''sedmery'' (1553) a vydal | ||
+ | bohemizovanou úpravu spisu ''Grammatica Philippi'' ''Melanchthonis'' | ||
+ | ''Latina …'' ''Nunc primum'' ''Boiemico sermone'' ''illustrata'' | ||
+ | (1560) a ''Vokabulář''. ''Nomenklatura'' ''rerum domesticarum…'' | ||
+ | (1560). V tvorbě pro potřeby škol se snažil přiblížit myšlenky | ||
+ | humanismu domácímu prostředí, opíral se o znalost mateřského | ||
+ | jazyka. A. bývá označován za autora anonymního nábožensko- | ||
+ | polemického spisu ''Srovnání'' ''pobožné …'' ''všeho'' | ||
+ | ''kněžstva,'' ''přináležejícího k'' ''děkanství prostějovskému'' (1558) a je | ||
+ | mu připisován podíl na ''Confessio fidei'' ''et doctrinae Christianae'' | ||
+ | (1577) i autorství ''Slabikáře českého'' (1547) a ''Kancionálu českého'' | ||
+ | (1559). | ||
+ | |||
+ | '''D:''' soupis in: Jireček 1, s. 20n.; RHB 1, s. 95n. (latinské práce); OSN 26, | ||
+ | s. 969n.; LČL 1, s. 73n. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Jireček 1, s. 19n.; týž, Hymnologia Bohemica, 1878, s. 18; RHB 1, s. 94n.; | ||
+ | LČL 1, s. 72n.; F. Koželuha, Paměti o školách prostějovských.Výroční zpráva | ||
+ | vyšší reálky v Prostějově 1889, s. 12; A. Truhlář, Příspěvky k studiím humanistickým | ||
+ | v Čechách, in: ČČM 1907, s. 361n.; F. Hrejsa, Dějiny křesťanství | ||
+ | v Československu 5, 1948, s. 228; R. Říčan, Dějiny Jednoty bratrské, 1957, | ||
+ | s. 225; M. Kopecký, Český humanismus, 1988, s. 132n. | ||
+ | |||
+ | Hana Bočková | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:64- Překladatel]] | [[Kategorie:64- Překladatel]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1520]] | [[Kategorie:1520]] | ||
+ | [[Kategorie:Hradec Králové]] | ||
[[Kategorie:1569]] | [[Kategorie:1569]] | ||
+ | [[Kategorie:Kyjov]] |
Aktuální verze z 21. 9. 2019, 09:49
Pavel AQUILINAS | |
Narození | před 1520 |
---|---|
Místo narození | Hradec Králové |
Úmrtí | asi 1569 |
Místo úmrtí | Kyjov |
Povolání |
64- Překladatel 63- Spisovatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 114 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39500 |
AQUILINAS, Pavel (též AQUILINUS, VORLIČNÝ, HRADECKÝ, HRADECENUS), * před 1520 Hradec Králové, † asi 1569 Kyjov, humanistický básník, překladatel, teolog, pedagog
Snad příbuzný Jana A. Studoval na žatecké škole a 1546 získal bakalářství na pražské univerzitě. Potom vyučoval v Praze na malostranské škole u sv. Mikuláše. Brzy odešel do Prostějova, kde učil a zároveň pracoval jako korektor Güntherovy tiskárny. Asi 1552 získal v Benátkách kněžství a 1555 se stal správcem prostějovské školy. Od 1564 působil jako farář v Kyjově. Dále byl rádcem Vojtěcha z Pernštejna v jeho reformačních pokusech a 1566 se s knězem B. Ostrožským podílel na návrhu společné konfese nekatolíků, kritizované J. Blahoslavem. Latinská humanistická poezie mu prostřednictvím T. Mitise z Limuz otevřela přístup do okruhu humanistických básníků kolem J. Hodějovského. Byl autorem příležitostné skladby Epithalamion de nuptiis d. M. Vencesilai Arpini et Catharinae, filiae … M. Nicolai Artemisii (1548); proslul dále jako autor pomůcek, zejména pro výuku latiny a latinské stylistiky Elegantissimae colloquiorum formulae ex P. Terentii comoediis selectae (1550) s překladem do češtiny a němčiny, Regulae communes civilis vitae honestae instituendae ex comoediis Terentii excerptae et in disticha redactae (1550), Orationes piae aliquot carmine elegiaco conscriptae (1555), Modlitby pobožné z epištol na evangelia z celýho roku (1564). Oblíbený byl A. překlad spisu Catonis Disticha moralia cum scholiis D. Erasmi Roterodami et enarratione Boiemica (1558, do 1597 vydán osmnáctkrát), stejně tak i Dicta Graeciae sapientum interprete Erasmo Roterodamo … Omnia Boiemico sermone reddita (1562, do 1597 vydán jedenáctkrát). Přeložil též historický spis nazvaný Flavia Jozefa O válce židovské knihy sedmery (1553) a vydal bohemizovanou úpravu spisu Grammatica Philippi Melanchthonis Latina … Nunc primum Boiemico sermone illustrata (1560) a Vokabulář. Nomenklatura rerum domesticarum… (1560). V tvorbě pro potřeby škol se snažil přiblížit myšlenky humanismu domácímu prostředí, opíral se o znalost mateřského jazyka. A. bývá označován za autora anonymního nábožensko- polemického spisu Srovnání pobožné … všeho kněžstva, přináležejícího k děkanství prostějovskému (1558) a je mu připisován podíl na Confessio fidei et doctrinae Christianae (1577) i autorství Slabikáře českého (1547) a Kancionálu českého (1559).
D: soupis in: Jireček 1, s. 20n.; RHB 1, s. 95n. (latinské práce); OSN 26, s. 969n.; LČL 1, s. 73n.
L: Jireček 1, s. 19n.; týž, Hymnologia Bohemica, 1878, s. 18; RHB 1, s. 94n.; LČL 1, s. 72n.; F. Koželuha, Paměti o školách prostějovských.Výroční zpráva vyšší reálky v Prostějově 1889, s. 12; A. Truhlář, Příspěvky k studiím humanistickým v Čechách, in: ČČM 1907, s. 361n.; F. Hrejsa, Dějiny křesťanství v Československu 5, 1948, s. 228; R. Říčan, Dějiny Jednoty bratrské, 1957, s. 225; M. Kopecký, Český humanismus, 1988, s. 132n.
Hana Bočková