ARIGI Julius 3.10.1895-1.8.1981: Porovnání verzí
(ARIGI_Julius_3.10.1895-1.8.1981) |
|||
Řádka 5: | Řádka 5: | ||
| místo narození = Děčín | | místo narození = Děčín | ||
| datum úmrtí = 1.8.1981 | | datum úmrtí = 1.8.1981 | ||
− | | místo úmrtí = Attersee | + | | místo úmrtí = Attersee (Rakousko) |
| povolání = 45- Voják nebo partyzán | | povolání = 45- Voják nebo partyzán | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''ARIGI, Julius,''' ''* 3. 10. 1895 Děčín, † 1. 8. 1981 Attersee (Rakousko), pilot'' | ||
+ | |||
+ | Po vyučení elektrikářem vstoupil v říjnu 1913 dobrovolně do | ||
+ | rakousko-uherské armády (Pevnostní dělostřelecký pluk č. 1). | ||
+ | V březnu 1914 byl převelen k letectvu, 26. 11. 1914 získal | ||
+ | pilotní diplom a hodnost důstojnického zástupce a stal se | ||
+ | nejmladším pilotem rakousko-uherského vojenského letectva. | ||
+ | Byl nejprve odvelen na balkánskou frontu jako pilot pozorovacích, | ||
+ | průzkumných a bombardovacích letadel, od jara | ||
+ | 1917 létal jako stíhací pilot na italské frontě. V průběhu války | ||
+ | podnikl asi 700 frontových letů, od srpna 1916 do srpna | ||
+ | 1918 svedl 32 vítězných leteckých soubojů s italskými a také | ||
+ | britskými letadly. Za válečné zásluhy získal vyznamenání: | ||
+ | 4 zlaté medaile za statečnost, 4 stříbrné medaile za statečnost | ||
+ | I. třídy, 2 stříbrné medaile za statečnost II. třídy a 2 bronzové | ||
+ | medaile za statečnost. Po 1918 žil nejprve v ČSR, 1920–21 | ||
+ | byl členem Svazu československých pilotů. 1920 získal licenci | ||
+ | na leteckou dopravu a do 1933 působil u československé | ||
+ | letecké dopravy, zejména u malých leteckých společností | ||
+ | v oblasti západočeských lázní (Ikarus, Lázeňská letecká společnost), | ||
+ | 1925–26 létal také u firmy Aero na lince Praha – Mariánské Lázně. Počátkem 30. let se dostal do podezření ze | ||
+ | špionáže pro Německo, 1934 odešel do Rakouska, stal se pilotem | ||
+ | letecké továrny ve Vídeňském Novém Městě (Wiener | ||
+ | Neustadt) a získal rakouské občanství. 1939 byl povolán do | ||
+ | Luftwaffe jako učitel ve stíhací letecké škole ve Vídni. Od | ||
+ | 1945 až do své smrti žil v Rakousku. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' R. Keimel, Österreichs Luftfahrzeuge, Graz 1981, s. 243, 384; O’Connor, | ||
+ | The Air Access of the Austro-Hungarian Monarchy, 1987, s. 21n., 272n.; | ||
+ | Československý dřevařský věstník 2, 1920, č. 63, s. 3; Letectví 1, 1921, č. 12 | ||
+ | s. 213; Flug-Informationen Östereichisches Luftfahrt – Archiv, 1981, č. 3, | ||
+ | s. 3; Bulletin Československé letecké historické společnosti, 2, 1991, č. 24, | ||
+ | s. 1; tamtéž 3, 1992, č. 18, s. 1. | ||
+ | |||
+ | Pavel Sviták | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
− | |||
[[Kategorie:1895]] | [[Kategorie:1895]] | ||
[[Kategorie:Děčín]] | [[Kategorie:Děčín]] | ||
[[Kategorie:1981]] | [[Kategorie:1981]] | ||
[[Kategorie:Attersee]] | [[Kategorie:Attersee]] |
Verze z 25. 2. 2016, 10:38
Julius ARIGI | |
Narození | 3.10.1895 |
---|---|
Místo narození | Děčín |
Úmrtí | 1.8.1981 |
Místo úmrtí | Attersee (Rakousko) |
Povolání | 45- Voják nebo partyzán |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135837 |
ARIGI, Julius, * 3. 10. 1895 Děčín, † 1. 8. 1981 Attersee (Rakousko), pilot
Po vyučení elektrikářem vstoupil v říjnu 1913 dobrovolně do rakousko-uherské armády (Pevnostní dělostřelecký pluk č. 1). V březnu 1914 byl převelen k letectvu, 26. 11. 1914 získal pilotní diplom a hodnost důstojnického zástupce a stal se nejmladším pilotem rakousko-uherského vojenského letectva. Byl nejprve odvelen na balkánskou frontu jako pilot pozorovacích, průzkumných a bombardovacích letadel, od jara 1917 létal jako stíhací pilot na italské frontě. V průběhu války podnikl asi 700 frontových letů, od srpna 1916 do srpna 1918 svedl 32 vítězných leteckých soubojů s italskými a také britskými letadly. Za válečné zásluhy získal vyznamenání: 4 zlaté medaile za statečnost, 4 stříbrné medaile za statečnost I. třídy, 2 stříbrné medaile za statečnost II. třídy a 2 bronzové medaile za statečnost. Po 1918 žil nejprve v ČSR, 1920–21 byl členem Svazu československých pilotů. 1920 získal licenci na leteckou dopravu a do 1933 působil u československé letecké dopravy, zejména u malých leteckých společností v oblasti západočeských lázní (Ikarus, Lázeňská letecká společnost), 1925–26 létal také u firmy Aero na lince Praha – Mariánské Lázně. Počátkem 30. let se dostal do podezření ze špionáže pro Německo, 1934 odešel do Rakouska, stal se pilotem letecké továrny ve Vídeňském Novém Městě (Wiener Neustadt) a získal rakouské občanství. 1939 byl povolán do Luftwaffe jako učitel ve stíhací letecké škole ve Vídni. Od 1945 až do své smrti žil v Rakousku.
L: R. Keimel, Österreichs Luftfahrzeuge, Graz 1981, s. 243, 384; O’Connor, The Air Access of the Austro-Hungarian Monarchy, 1987, s. 21n., 272n.; Československý dřevařský věstník 2, 1920, č. 63, s. 3; Letectví 1, 1921, č. 12 s. 213; Flug-Informationen Östereichisches Luftfahrt – Archiv, 1981, č. 3, s. 3; Bulletin Československé letecké historické společnosti, 2, 1991, č. 24, s. 1; tamtéž 3, 1992, č. 18, s. 1.
Pavel Sviták