ARIGI Julius 3.10.1895-1.8.1981: Porovnání verzí

Z Personal
(ARIGI_Julius_3.10.1895-1.8.1981)
 
Řádka 5: Řádka 5:
 
| místo narození = Děčín
 
| místo narození = Děčín
 
| datum úmrtí = 1.8.1981
 
| datum úmrtí = 1.8.1981
| místo úmrtí = Attersee
+
| místo úmrtí = Attersee (Rakousko)
 
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
 
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Julius ARIGI
+
}}
 +
 
 +
'''ARIGI, Julius,''' ''* 3. 10. 1895 Děčín, † 1. 8. 1981 Attersee (Rakousko), pilot''
 +
 
 +
Po vyučení elektrikářem vstoupil v říjnu 1913 dobrovolně do
 +
rakousko-uherské armády (Pevnostní dělostřelecký pluk č. 1).
 +
V březnu 1914 byl převelen k letectvu, 26. 11. 1914 získal
 +
pilotní diplom a hodnost důstojnického zástupce a stal se
 +
nejmladším pilotem rakousko-uherského vojenského letectva.
 +
Byl nejprve odvelen na balkánskou frontu jako pilot pozorovacích,
 +
průzkumných a bombardovacích letadel, od jara
 +
1917 létal jako stíhací pilot na italské frontě. V průběhu války
 +
podnikl asi 700 frontových letů, od srpna 1916 do srpna
 +
1918 svedl 32 vítězných leteckých soubojů s italskými a také
 +
britskými letadly. Za válečné zásluhy získal vyznamenání:
 +
4 zlaté medaile za statečnost, 4 stříbrné medaile za statečnost
 +
I. třídy, 2 stříbrné medaile za statečnost II. třídy a 2 bronzové
 +
medaile za statečnost. Po 1918 žil nejprve v ČSR, 1920–21
 +
byl členem Svazu československých pilotů. 1920 získal licenci
 +
na leteckou dopravu a do 1933 působil u československé
 +
letecké dopravy, zejména u malých leteckých společností
 +
v oblasti západočeských lázní (Ikarus, Lázeňská letecká společnost),
 +
1925–26 létal také u firmy Aero na lince Praha – Mariánské Lázně. Počátkem 30. let se dostal do podezření ze
 +
špionáže pro Německo, 1934 odešel do Rakouska, stal se pilotem
 +
letecké továrny ve Vídeňském Novém Městě (Wiener
 +
Neustadt) a získal rakouské občanství. 1939 byl povolán do
 +
Luftwaffe jako učitel ve stíhací letecké škole ve Vídni. Od
 +
1945 až do své smrti žil v Rakousku.
 +
 
 +
'''L:''' R. Keimel, Österreichs Luftfahrzeuge, Graz 1981, s. 243, 384; O’Connor,
 +
The Air Access of the Austro-Hungarian Monarchy, 1987, s. 21n., 272n.;
 +
Československý dřevařský věstník 2, 1920, č. 63, s. 3; Letectví 1, 1921, č. 12
 +
s. 213; Flug-Informationen Östereichisches Luftfahrt – Archiv, 1981, č. 3,
 +
s. 3; Bulletin Československé letecké historické společnosti, 2, 1991, č. 24,
 +
s. 1; tamtéž 3, 1992, č. 18, s. 1.
 +
 
 +
Pavel Sviták
  
== Literatura ==
 
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
 
 
[[Kategorie:1895]]
 
[[Kategorie:1895]]
 
[[Kategorie:Děčín]]
 
[[Kategorie:Děčín]]
 
[[Kategorie:1981]]
 
[[Kategorie:1981]]
 
[[Kategorie:Attersee]]
 
[[Kategorie:Attersee]]

Verze z 25. 2. 2016, 10:38

Julius ARIGI
Narození 3.10.1895
Místo narození Děčín
Úmrtí 1.8.1981
Místo úmrtí Attersee (Rakousko)
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=135837

ARIGI, Julius, * 3. 10. 1895 Děčín, † 1. 8. 1981 Attersee (Rakousko), pilot

Po vyučení elektrikářem vstoupil v říjnu 1913 dobrovolně do rakousko-uherské armády (Pevnostní dělostřelecký pluk č. 1). V březnu 1914 byl převelen k letectvu, 26. 11. 1914 získal pilotní diplom a hodnost důstojnického zástupce a stal se nejmladším pilotem rakousko-uherského vojenského letectva. Byl nejprve odvelen na balkánskou frontu jako pilot pozorovacích, průzkumných a bombardovacích letadel, od jara 1917 létal jako stíhací pilot na italské frontě. V průběhu války podnikl asi 700 frontových letů, od srpna 1916 do srpna 1918 svedl 32 vítězných leteckých soubojů s italskými a také britskými letadly. Za válečné zásluhy získal vyznamenání: 4 zlaté medaile za statečnost, 4 stříbrné medaile za statečnost I. třídy, 2 stříbrné medaile za statečnost II. třídy a 2 bronzové medaile za statečnost. Po 1918 žil nejprve v ČSR, 1920–21 byl členem Svazu československých pilotů. 1920 získal licenci na leteckou dopravu a do 1933 působil u československé letecké dopravy, zejména u malých leteckých společností v oblasti západočeských lázní (Ikarus, Lázeňská letecká společnost), 1925–26 létal také u firmy Aero na lince Praha – Mariánské Lázně. Počátkem 30. let se dostal do podezření ze špionáže pro Německo, 1934 odešel do Rakouska, stal se pilotem letecké továrny ve Vídeňském Novém Městě (Wiener Neustadt) a získal rakouské občanství. 1939 byl povolán do Luftwaffe jako učitel ve stíhací letecké škole ve Vídni. Od 1945 až do své smrti žil v Rakousku.

L: R. Keimel, Österreichs Luftfahrzeuge, Graz 1981, s. 243, 384; O’Connor, The Air Access of the Austro-Hungarian Monarchy, 1987, s. 21n., 272n.; Československý dřevařský věstník 2, 1920, č. 63, s. 3; Letectví 1, 1921, č. 12 s. 213; Flug-Informationen Östereichisches Luftfahrt – Archiv, 1981, č. 3, s. 3; Bulletin Československé letecké historické společnosti, 2, 1991, č. 24, s. 1; tamtéž 3, 1992, č. 18, s. 1.

Pavel Sviták