ARNOLD von Hückeswagen 1189/1190-?1240: Porovnání verzí

Z Personal
(ARNOLD_1200-1240)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno =  ARNOLD
+
| jméno =  ARNOLD von Hückeswagen
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1200
+
| datum narození = 1189 nebo 1190
| místo narození =  
+
| místo narození = hrad Hückeswagen u Düsseldorfu (Německo)
| datum úmrtí = 1240
+
| datum úmrtí = po 1240
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Starý Jičín
 
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
 
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
 
49- Náboženský nebo církevní činitel
 
49- Náboženský nebo církevní činitel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/> ARNOLD
+
}}
 +
 
 +
'''ARNOLD von Hückeswagen,''' ''* 1189 nebo 1190 hrad Hückeswagen u Düsseldorfu (Německo), † po 1240 Starý Jičín, rádce, diplomat Přemysla Otakara I. a Václava I.''
 +
 
 +
Nejmladší syn hraběte Jindřicha von H., poprvé v pramenech
 +
doložen 1208 v listinách z Dolního Porýní a kolínských arcibiskupů.
 +
V souvislosti s dějinami českých zemí byl zmíněn
 +
jako vyslanec Přemysla Otakara I. na dvoře anglického krále
 +
Jindřicha III. 1227–28 zastupoval českého krále na westminsterských
 +
jednáních o svatbě Přemyslovy dcery Anežky s Jindřichem
 +
III. Do Čech se vrátil 1228 s poselstvem Přemysla
 +
Otakara I. Ještě za vlády Přemysla, nebo už jeho syna Václava
 +
I., se usadil na Novojičínsku a Příborsku. S jeho osobou je
 +
spojováno založení Starého Jičína. Po A. smrti se jeho moravské
 +
panství rozpadlo, přestože tam zůstali jeho dědicové, syn
 +
Franko a vnuk Jindřich, k němuž se, již jako leníkovi olomouckého
 +
biskupa, pojí počátky stavby hradu v Hukvaldech.
 +
A. zůstal diplomaticky činný i za svého pobytu na Moravě.
 +
Objevil se jako svědek na listinách moravského markraběte
 +
Přemysla. Po 1240 se v písemných pramenech dále neobjevuje.
 +
Počátkem 14. století hrabata v. H. na Moravě již nesídlila.
 +
 
 +
'''L:''' BL 1, s. 26; W. Blankertz, Schloß Hückeswagen, in: Bergischer Volksbote,
 +
Juli 1940; Geschichte der Grafschaft Hückeswagen, in: Bergischer Volksbote,
 +
1935; OSN 2, s. 765; P. Ziegler, Die Grafen von Hückeswagen in
 +
Mähren. Ein Beitrag zur Siedlungsgeschichte Nordmährens, in: Zeitschrift
 +
für Geschichte und Landeskunde Mährens 45/1943, s. 1n., 81n., 141n.;
 +
V. Novotný, České dějiny 1/3, 1928, s. 577, 877; J. Žemlička, Počátky Čech
 +
královských 1198–1253, 2002, s. 241, 359, 377.
 +
 
 +
Eva Doležalová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
 
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
+
[[Kategorie:1189]]
[[Kategorie:1200]]
+
[[Kategorie:Hückeswagen]]
 
[[Kategorie:1240]]
 
[[Kategorie:1240]]
 +
[[Kategorie:Starý Jičín]]

Verze z 25. 2. 2016, 12:59

ARNOLD von Hückeswagen
Narození 1189 nebo 1190
Místo narození hrad Hückeswagen u Düsseldorfu (Německo)
Úmrtí po 1240
Místo úmrtí Starý Jičín
Povolání

42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ

49- Náboženský nebo církevní činitel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39567

ARNOLD von Hückeswagen, * 1189 nebo 1190 hrad Hückeswagen u Düsseldorfu (Německo), † po 1240 Starý Jičín, rádce, diplomat Přemysla Otakara I. a Václava I.

Nejmladší syn hraběte Jindřicha von H., poprvé v pramenech doložen 1208 v listinách z Dolního Porýní a kolínských arcibiskupů. V souvislosti s dějinami českých zemí byl zmíněn jako vyslanec Přemysla Otakara I. na dvoře anglického krále Jindřicha III. 1227–28 zastupoval českého krále na westminsterských jednáních o svatbě Přemyslovy dcery Anežky s Jindřichem III. Do Čech se vrátil 1228 s poselstvem Přemysla Otakara I. Ještě za vlády Přemysla, nebo už jeho syna Václava I., se usadil na Novojičínsku a Příborsku. S jeho osobou je spojováno založení Starého Jičína. Po A. smrti se jeho moravské panství rozpadlo, přestože tam zůstali jeho dědicové, syn Franko a vnuk Jindřich, k němuž se, již jako leníkovi olomouckého biskupa, pojí počátky stavby hradu v Hukvaldech. A. zůstal diplomaticky činný i za svého pobytu na Moravě. Objevil se jako svědek na listinách moravského markraběte Přemysla. Po 1240 se v písemných pramenech dále neobjevuje. Počátkem 14. století hrabata v. H. na Moravě již nesídlila.

L: BL 1, s. 26; W. Blankertz, Schloß Hückeswagen, in: Bergischer Volksbote, Juli 1940; Geschichte der Grafschaft Hückeswagen, in: Bergischer Volksbote, 1935; OSN 2, s. 765; P. Ziegler, Die Grafen von Hückeswagen in Mähren. Ein Beitrag zur Siedlungsgeschichte Nordmährens, in: Zeitschrift für Geschichte und Landeskunde Mährens 45/1943, s. 1n., 81n., 141n.; V. Novotný, České dějiny 1/3, 1928, s. 577, 877; J. Žemlička, Počátky Čech královských 1198–1253, 2002, s. 241, 359, 377.

Eva Doležalová