ARNOLT z Dobroslavína Jan ?1620-1687: Porovnání verzí

Z Personal
(ARNOLT_Jan_1600-1687)
 
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Jan ARNOLT
+
| jméno = Jan ARNOLT z Dobroslavína
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1600
+
| datum narození = okolo 1620
| místo narození =  
+
| místo narození = Hradec králové
 
| datum úmrtí = 1687
 
| datum úmrtí = 1687
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 69- Knihtiskař nebo typograf
+
| povolání = 69- Knihtiskař nebo typograf<br />68- Redaktor nebo žurnalista
68- Redaktor nebo žurnalista
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan ARNOLT
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 123
 +
}}
 +
 
 +
'''ARNOLT z Dobroslavína, Jan,''' ''* okolo 1620 Hradec Králové, † 1687 Praha, tiskař, vydavatel, překladatel''
 +
 
 +
Přední zástupce známé tiskařské rodiny působící v Čechách,
 +
o které se zachovaly zprávy už z předbělohorského období.
 +
Otec Jan Arnolt Lehnický přišel 1619 do tiskárny Martina
 +
Kleinwächtera v Hradci Králové. O rok později byl uváděn
 +
jako majitel hradecké tiskárny, jež zůstala ve vlastnictví rodiny asi až do 70. let 17. století. A. se vyučil u svého otce a zdokonalil
 +
se v tiskařském umění v cizině. Na jeho rodiště Hradec
 +
Králové ukazoval mj. přídomek Hradecký. Osamostatnil se
 +
1653, kdy se oženil s Dorotheou, vdovou po litomyšlském
 +
tiskaři Matouši Václavu Březinovi. Ve svém oboru byl velmi
 +
úspěšný. V Litomyšli udržoval styky s českými spisovateli,
 +
např. s Tomášem Pešinou z Čechorodu (1629–80), jehož zásluhou
 +
získal 1668 erb s přídomkem z Dobroslavína (Pešina
 +
byl 1657–65 litomyšlským děkanem a titul mohl udělit
 +
z moci svého úřadu palácového hraběte). 1669 se A. přestěhoval
 +
do Prahy na Malou Stranu, kde zřídil v zakoupeném
 +
domě U Bílých lilií svou druhou tiskárnu. Po smrti první
 +
ženy se oženil s Katharinou, dcerou Jiřího Šípaře. Ta zdědila
 +
1684 další známou pražskou tiskárnu Urbana Balthasara
 +
Goliáše. 1686 A. litomyšlskou tiskárnu prodal a soustředil své
 +
podnikání v Praze. Brzy po svém příchodu do Prahy se dostal
 +
do sporu s Lidmilou Sedlčanskou ml., dědičkou pražské tiskárny,
 +
která měla privilegium vydávat noviny a úřední zprávy.
 +
Toto právo však neobhájila a 1672 ho získal A. (z privilegia
 +
není zcela zřejmé, zda se vztahovalo jen na vydávání německých,
 +
nebo i českých novin). O českém periodickém tisku se
 +
však z té doby nezachovaly žádné spolehlivé zprávy. Knihy,
 +
kalendáře i další tisky vydával A. v češtině, němčině a latině.
 +
Svým zákazníkům nabízel i tisk řecký a hebrejský. Také později
 +
v 70. a 80. letech musel své postavení dvorního impressora
 +
s výhradním právem vydávat v Čechách noviny a úřední
 +
zprávy včetně zemských sněmů obhajovat proti Danielu Michalkovi,
 +
synovi Lidmily Sedlčanské, i dalším tiskařům
 +
a poštmistrům. K úspěchu A. přispěla jeho veřejná činnost.
 +
Stal se malostranským konšelem a věnoval pozornost životu
 +
obce. Zájem o věci veřejné prokázal i 1679 vlastním překladem
 +
a vydáním německého náboženského a lékařského pojednání,
 +
které obsahovalo rady, jak se modlitbou i praktickými
 +
léčebnými prostředky bránit právě hrozícímu moru.
 +
Z jeho potomků prameny zaznamenaly kusé zprávy o Karlu
 +
Janu A., který byl počátkem 17. století radou pražského apelačního
 +
soudu, a Karlu Ferdinandu A., který pokračoval
 +
v tiskařské rodové tradici. Nejasný je příbuzenský vztah k Janu
 +
Arnoltovi z Hradce, jehož jménem byly podepsány některé
 +
litomyšlské tisky i po prodeji tiskárny Pavlu Ferdinandu
 +
Hlizovskému.
 +
 
 +
'''D:''' Apatyka duchovní a tělesná, t. j. o zapuzení rány morové modlitby, též
 +
i k zachování života prostředky a léky, 1679 (překlad z němčiny).
 +
 
 +
'''L:''' RSN 1, s. 330; OSN 2, s. 771n.; J. Štěpánek, Knihtiskárna litomyšlská do
 +
roku 1863 a spisy české v ní tištěné, 1878, s. 13n. (včetně soupisu vydaných
 +
tisků); J. Volf, Geschichte des Buchdrucks in Böhmen und Mähren bis 1848,
 +
Weimar 1928, s. 105n.; týž, Dějiny novin v Čechách do roku 1848, 1930,
 +
s. 63n. (kde další literatura); týž, Zakoupení tiskárny arnoltovské v Praze
 +
knihtiskařem brněnským Sinapim r. 1688, in: ČMM 1922, s. 210n.; Č. Zíbrt,
 +
Z dějin českého knihtiskařství, (3. rozšířené vydání), 1939, s. 82n.; DČŽ
 +
1, s. 24n.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/390874 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
 
 +
Pavla Vošahlíková
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]]
 
[[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]]
 
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
 
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
 
+
[[Kategorie:1620]]
[[Kategorie:1600]]
+
[[Kategorie:Hradec Králové]]
 
[[Kategorie:1687]]
 
[[Kategorie:1687]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 21. 9. 2019, 11:56

Jan ARNOLT z Dobroslavína
Narození okolo 1620
Místo narození Hradec králové
Úmrtí 1687
Místo úmrtí Praha
Povolání 69- Knihtiskař nebo typograf
68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 123
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39598

ARNOLT z Dobroslavína, Jan, * okolo 1620 Hradec Králové, † 1687 Praha, tiskař, vydavatel, překladatel

Přední zástupce známé tiskařské rodiny působící v Čechách, o které se zachovaly zprávy už z předbělohorského období. Otec Jan Arnolt Lehnický přišel 1619 do tiskárny Martina Kleinwächtera v Hradci Králové. O rok později byl uváděn jako majitel hradecké tiskárny, jež zůstala ve vlastnictví rodiny asi až do 70. let 17. století. A. se vyučil u svého otce a zdokonalil se v tiskařském umění v cizině. Na jeho rodiště Hradec Králové ukazoval mj. přídomek Hradecký. Osamostatnil se 1653, kdy se oženil s Dorotheou, vdovou po litomyšlském tiskaři Matouši Václavu Březinovi. Ve svém oboru byl velmi úspěšný. V Litomyšli udržoval styky s českými spisovateli, např. s Tomášem Pešinou z Čechorodu (1629–80), jehož zásluhou získal 1668 erb s přídomkem z Dobroslavína (Pešina byl 1657–65 litomyšlským děkanem a titul mohl udělit z moci svého úřadu palácového hraběte). 1669 se A. přestěhoval do Prahy na Malou Stranu, kde zřídil v zakoupeném domě U Bílých lilií svou druhou tiskárnu. Po smrti první ženy se oženil s Katharinou, dcerou Jiřího Šípaře. Ta zdědila 1684 další známou pražskou tiskárnu Urbana Balthasara Goliáše. 1686 A. litomyšlskou tiskárnu prodal a soustředil své podnikání v Praze. Brzy po svém příchodu do Prahy se dostal do sporu s Lidmilou Sedlčanskou ml., dědičkou pražské tiskárny, která měla privilegium vydávat noviny a úřední zprávy. Toto právo však neobhájila a 1672 ho získal A. (z privilegia není zcela zřejmé, zda se vztahovalo jen na vydávání německých, nebo i českých novin). O českém periodickém tisku se však z té doby nezachovaly žádné spolehlivé zprávy. Knihy, kalendáře i další tisky vydával A. v češtině, němčině a latině. Svým zákazníkům nabízel i tisk řecký a hebrejský. Také později v 70. a 80. letech musel své postavení dvorního impressora s výhradním právem vydávat v Čechách noviny a úřední zprávy včetně zemských sněmů obhajovat proti Danielu Michalkovi, synovi Lidmily Sedlčanské, i dalším tiskařům a poštmistrům. K úspěchu A. přispěla jeho veřejná činnost. Stal se malostranským konšelem a věnoval pozornost životu obce. Zájem o věci veřejné prokázal i 1679 vlastním překladem a vydáním německého náboženského a lékařského pojednání, které obsahovalo rady, jak se modlitbou i praktickými léčebnými prostředky bránit právě hrozícímu moru. Z jeho potomků prameny zaznamenaly kusé zprávy o Karlu Janu A., který byl počátkem 17. století radou pražského apelačního soudu, a Karlu Ferdinandu A., který pokračoval v tiskařské rodové tradici. Nejasný je příbuzenský vztah k Janu Arnoltovi z Hradce, jehož jménem byly podepsány některé litomyšlské tisky i po prodeji tiskárny Pavlu Ferdinandu Hlizovskému.

D: Apatyka duchovní a tělesná, t. j. o zapuzení rány morové modlitby, též i k zachování života prostředky a léky, 1679 (překlad z němčiny).

L: RSN 1, s. 330; OSN 2, s. 771n.; J. Štěpánek, Knihtiskárna litomyšlská do roku 1863 a spisy české v ní tištěné, 1878, s. 13n. (včetně soupisu vydaných tisků); J. Volf, Geschichte des Buchdrucks in Böhmen und Mähren bis 1848, Weimar 1928, s. 105n.; týž, Dějiny novin v Čechách do roku 1848, 1930, s. 63n. (kde další literatura); týž, Zakoupení tiskárny arnoltovské v Praze knihtiskařem brněnským Sinapim r. 1688, in: ČMM 1922, s. 210n.; Č. Zíbrt, Z dějin českého knihtiskařství, (3. rozšířené vydání), 1939, s. 82n.; DČŽ 1, s. 24n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Pavla Vošahlíková