Biografický slovník
ARNOLT z Dobroslavína Jan ?1620-1687: Porovnání verzí
(ARNOLT_Jan_1600-1687) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Jan ARNOLT | + | | jméno = Jan ARNOLT z Dobroslavína |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = | + | | datum narození = okolo 1620 |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Hradec králové |
| datum úmrtí = 1687 | | datum úmrtí = 1687 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| − | | povolání = 69- Knihtiskař nebo typograf | + | | povolání = 69- Knihtiskař nebo typograf<br />68- Redaktor nebo žurnalista |
| − | 68- Redaktor nebo žurnalista | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 123 |
| + | }} | ||
| + | |||
| + | '''ARNOLT z Dobroslavína, Jan,''' ''* okolo 1620 Hradec Králové, † 1687 Praha, tiskař, vydavatel, překladatel'' | ||
| + | |||
| + | Přední zástupce známé tiskařské rodiny působící v Čechách, | ||
| + | o které se zachovaly zprávy už z předbělohorského období. | ||
| + | Otec Jan Arnolt Lehnický přišel 1619 do tiskárny Martina | ||
| + | Kleinwächtera v Hradci Králové. O rok později byl uváděn | ||
| + | jako majitel hradecké tiskárny, jež zůstala ve vlastnictví rodiny asi až do 70. let 17. století. A. se vyučil u svého otce a zdokonalil | ||
| + | se v tiskařském umění v cizině. Na jeho rodiště Hradec | ||
| + | Králové ukazoval mj. přídomek Hradecký. Osamostatnil se | ||
| + | 1653, kdy se oženil s Dorotheou, vdovou po litomyšlském | ||
| + | tiskaři Matouši Václavu Březinovi. Ve svém oboru byl velmi | ||
| + | úspěšný. V Litomyšli udržoval styky s českými spisovateli, | ||
| + | např. s Tomášem Pešinou z Čechorodu (1629–80), jehož zásluhou | ||
| + | získal 1668 erb s přídomkem z Dobroslavína (Pešina | ||
| + | byl 1657–65 litomyšlským děkanem a titul mohl udělit | ||
| + | z moci svého úřadu palácového hraběte). 1669 se A. přestěhoval | ||
| + | do Prahy na Malou Stranu, kde zřídil v zakoupeném | ||
| + | domě U Bílých lilií svou druhou tiskárnu. Po smrti první | ||
| + | ženy se oženil s Katharinou, dcerou Jiřího Šípaře. Ta zdědila | ||
| + | 1684 další známou pražskou tiskárnu Urbana Balthasara | ||
| + | Goliáše. 1686 A. litomyšlskou tiskárnu prodal a soustředil své | ||
| + | podnikání v Praze. Brzy po svém příchodu do Prahy se dostal | ||
| + | do sporu s Lidmilou Sedlčanskou ml., dědičkou pražské tiskárny, | ||
| + | která měla privilegium vydávat noviny a úřední zprávy. | ||
| + | Toto právo však neobhájila a 1672 ho získal A. (z privilegia | ||
| + | není zcela zřejmé, zda se vztahovalo jen na vydávání německých, | ||
| + | nebo i českých novin). O českém periodickém tisku se | ||
| + | však z té doby nezachovaly žádné spolehlivé zprávy. Knihy, | ||
| + | kalendáře i další tisky vydával A. v češtině, němčině a latině. | ||
| + | Svým zákazníkům nabízel i tisk řecký a hebrejský. Také později | ||
| + | v 70. a 80. letech musel své postavení dvorního impressora | ||
| + | s výhradním právem vydávat v Čechách noviny a úřední | ||
| + | zprávy včetně zemských sněmů obhajovat proti Danielu Michalkovi, | ||
| + | synovi Lidmily Sedlčanské, i dalším tiskařům | ||
| + | a poštmistrům. K úspěchu A. přispěla jeho veřejná činnost. | ||
| + | Stal se malostranským konšelem a věnoval pozornost životu | ||
| + | obce. Zájem o věci veřejné prokázal i 1679 vlastním překladem | ||
| + | a vydáním německého náboženského a lékařského pojednání, | ||
| + | které obsahovalo rady, jak se modlitbou i praktickými | ||
| + | léčebnými prostředky bránit právě hrozícímu moru. | ||
| + | Z jeho potomků prameny zaznamenaly kusé zprávy o Karlu | ||
| + | Janu A., který byl počátkem 17. století radou pražského apelačního | ||
| + | soudu, a Karlu Ferdinandu A., který pokračoval | ||
| + | v tiskařské rodové tradici. Nejasný je příbuzenský vztah k Janu | ||
| + | Arnoltovi z Hradce, jehož jménem byly podepsány některé | ||
| + | litomyšlské tisky i po prodeji tiskárny Pavlu Ferdinandu | ||
| + | Hlizovskému. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Apatyka duchovní a tělesná, t. j. o zapuzení rány morové modlitby, též | ||
| + | i k zachování života prostředky a léky, 1679 (překlad z němčiny). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' RSN 1, s. 330; OSN 2, s. 771n.; J. Štěpánek, Knihtiskárna litomyšlská do | ||
| + | roku 1863 a spisy české v ní tištěné, 1878, s. 13n. (včetně soupisu vydaných | ||
| + | tisků); J. Volf, Geschichte des Buchdrucks in Böhmen und Mähren bis 1848, | ||
| + | Weimar 1928, s. 105n.; týž, Dějiny novin v Čechách do roku 1848, 1930, | ||
| + | s. 63n. (kde další literatura); týž, Zakoupení tiskárny arnoltovské v Praze | ||
| + | knihtiskařem brněnským Sinapim r. 1688, in: ČMM 1922, s. 210n.; Č. Zíbrt, | ||
| + | Z dějin českého knihtiskařství, (3. rozšířené vydání), 1939, s. 82n.; DČŽ | ||
| + | 1, s. 24n. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/390874 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | |||
| + | Pavla Vošahlíková | ||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]] | [[Kategorie:69- Knihtiskař nebo typograf]] | ||
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | [[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | ||
| − | + | [[Kategorie:1620]] | |
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Hradec Králové]] |
[[Kategorie:1687]] | [[Kategorie:1687]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 21. 9. 2019, 11:56
| Jan ARNOLT z Dobroslavína | |
 | |
| Narození | okolo 1620 |
|---|---|
| Místo narození | Hradec králové |
| Úmrtí | 1687 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
69- Knihtiskař nebo typograf 68- Redaktor nebo žurnalista |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 123 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39598 |
ARNOLT z Dobroslavína, Jan, * okolo 1620 Hradec Králové, † 1687 Praha, tiskař, vydavatel, překladatel
Přední zástupce známé tiskařské rodiny působící v Čechách, o které se zachovaly zprávy už z předbělohorského období. Otec Jan Arnolt Lehnický přišel 1619 do tiskárny Martina Kleinwächtera v Hradci Králové. O rok později byl uváděn jako majitel hradecké tiskárny, jež zůstala ve vlastnictví rodiny asi až do 70. let 17. století. A. se vyučil u svého otce a zdokonalil se v tiskařském umění v cizině. Na jeho rodiště Hradec Králové ukazoval mj. přídomek Hradecký. Osamostatnil se 1653, kdy se oženil s Dorotheou, vdovou po litomyšlském tiskaři Matouši Václavu Březinovi. Ve svém oboru byl velmi úspěšný. V Litomyšli udržoval styky s českými spisovateli, např. s Tomášem Pešinou z Čechorodu (1629–80), jehož zásluhou získal 1668 erb s přídomkem z Dobroslavína (Pešina byl 1657–65 litomyšlským děkanem a titul mohl udělit z moci svého úřadu palácového hraběte). 1669 se A. přestěhoval do Prahy na Malou Stranu, kde zřídil v zakoupeném domě U Bílých lilií svou druhou tiskárnu. Po smrti první ženy se oženil s Katharinou, dcerou Jiřího Šípaře. Ta zdědila 1684 další známou pražskou tiskárnu Urbana Balthasara Goliáše. 1686 A. litomyšlskou tiskárnu prodal a soustředil své podnikání v Praze. Brzy po svém příchodu do Prahy se dostal do sporu s Lidmilou Sedlčanskou ml., dědičkou pražské tiskárny, která měla privilegium vydávat noviny a úřední zprávy. Toto právo však neobhájila a 1672 ho získal A. (z privilegia není zcela zřejmé, zda se vztahovalo jen na vydávání německých, nebo i českých novin). O českém periodickém tisku se však z té doby nezachovaly žádné spolehlivé zprávy. Knihy, kalendáře i další tisky vydával A. v češtině, němčině a latině. Svým zákazníkům nabízel i tisk řecký a hebrejský. Také později v 70. a 80. letech musel své postavení dvorního impressora s výhradním právem vydávat v Čechách noviny a úřední zprávy včetně zemských sněmů obhajovat proti Danielu Michalkovi, synovi Lidmily Sedlčanské, i dalším tiskařům a poštmistrům. K úspěchu A. přispěla jeho veřejná činnost. Stal se malostranským konšelem a věnoval pozornost životu obce. Zájem o věci veřejné prokázal i 1679 vlastním překladem a vydáním německého náboženského a lékařského pojednání, které obsahovalo rady, jak se modlitbou i praktickými léčebnými prostředky bránit právě hrozícímu moru. Z jeho potomků prameny zaznamenaly kusé zprávy o Karlu Janu A., který byl počátkem 17. století radou pražského apelačního soudu, a Karlu Ferdinandu A., který pokračoval v tiskařské rodové tradici. Nejasný je příbuzenský vztah k Janu Arnoltovi z Hradce, jehož jménem byly podepsány některé litomyšlské tisky i po prodeji tiskárny Pavlu Ferdinandu Hlizovskému.
D: Apatyka duchovní a tělesná, t. j. o zapuzení rány morové modlitby, též i k zachování života prostředky a léky, 1679 (překlad z němčiny).
L: RSN 1, s. 330; OSN 2, s. 771n.; J. Štěpánek, Knihtiskárna litomyšlská do roku 1863 a spisy české v ní tištěné, 1878, s. 13n. (včetně soupisu vydaných tisků); J. Volf, Geschichte des Buchdrucks in Böhmen und Mähren bis 1848, Weimar 1928, s. 105n.; týž, Dějiny novin v Čechách do roku 1848, 1930, s. 63n. (kde další literatura); týž, Zakoupení tiskárny arnoltovské v Praze knihtiskařem brněnským Sinapim r. 1688, in: ČMM 1922, s. 210n.; Č. Zíbrt, Z dějin českého knihtiskařství, (3. rozšířené vydání), 1939, s. 82n.; DČŽ 1, s. 24n.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Pavla Vošahlíková
