ARNOLT z Dobroslavína Karel Ferdinand ?1670-1745: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku ARNOLT Karel Ferdinand 1670-1745 na ARNOLT z Dobroslavína Karel Ferdinand ?1670-1745 bez založení přesměrování)
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 1745
 
| datum úmrtí = 1745
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 69- Knihtiskař nebo typograf
+
| povolání = 69- Knihtiskař nebo typograf<br />43- Významný představitel obecní správy<br />68- Redaktor nebo žurnalista<br />
43- Významný představitel obecní správy
+
 
68- Redaktor nebo žurnalista
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 124
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 21. 9. 2019, 10:57

Karel Ferdinand ARNOLT z Dobroslavína
Narození po 1670
Místo narození Praha
Úmrtí 1745
Místo úmrtí Praha
Povolání 69- Knihtiskař nebo typograf
43- Významný představitel obecní správy
68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 124
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39599

ARNOLT z Dobroslavína, Karel Ferdinand, * po 1670 Praha, † 1745 Praha, tiskař, vydavatel

Nejmladší syn Jana A. z Dobroslavína a Kathariny rozené Šípařové pokračoval v rodinné tiskařské tradici. V době otcova úmrtí nebyl ještě dospělý a tiskárnu spravovala jeho matka. V té době byla část vybavení odprodána brněnskému tiskaři Františku J. Sinapimu. Už 1690 se po skončení studií na pražské univerzitě i v cizině ujal prokazatelně svého dědictví a stal se dvorním impresorem. Od Leopolda I. získal zpět po otcově smrti ztracené privilegium tisknout a vydávat v Čechách noviny, kalendáře, zemské sněmy a úřední zprávy. Tuto výsadu musel ale v následujících letech několikrát obhajovat. Výsadní postavení si udržel téměř až do smrti. Množství jeho tisků však postupně klesalo. Přestože ovládal český, německý, latinský a italský jazyk, vládla v tiskárně hlavně němčina. To byl důvod, proč se Karlu Ferdinandu Rossenmüllerovi podařilo 1719 získat povolení k vydávání českých novin, které A. údajně zanedbával. Od 1740 přestala arnoltovská tiskárna vydávat zemské sněmy. Uvedené ztráty však nepoškodily vliv a postavení A. ve veřejném životě. Byl primátorem Menšího Města pražského, nejvyšším strážmistrem nad městským vojskem, asesorem u hlavní rektifikační komise. Ještě 1740 byl uveden mezi jedenácti nejznámějšími českými tiskaři. Po jeho smrti se jméno Arnolt z českého knihtisku ztratilo.

L: OSN 2, s. 771n.; J. Volf, Zakoupení tiskárny arnoltovské v Praze knihtiskařem brněnským Sinapim r. 1688, in: ČMM 1922, s. 210n.; týž, Geschichte des Buchdrucks in Böhmen und Mähren bis 1848, Weimar 1928, s. 105n.; týž, Dějiny novin v Čechách do r. 1848, 1930, s. 63n. (kde další literatura); Č. Zíbrt, Z dějin českého knihtiskařství, 1939, (3. rozšířené vydání), s. 82n.; DČŽ 1, s. 24n.

Pavla Vošahlíková