ARRIAGA Roderich de 17.1.1592-7.6.1667: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku ARRIAGA de Roderich 17.1.1592-7.6.1667 na De ARRIAGA Roderich 17.1.1592-7.6.1667 bez založení přesměrování) |
|||
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Roderich de ARRIAGA | | jméno = Roderich de ARRIAGA | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = De Arriaga Roderich portret.jpg |
| datum narození = 17.1.1592 | | datum narození = 17.1.1592 | ||
| místo narození = Logroño (Španělsko) | | místo narození = Logroño (Španělsko) | ||
| datum úmrtí = 7.6.1667 | | datum úmrtí = 7.6.1667 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
− | | povolání = 56- Filozof | + | | povolání = 56- Filozof<br />49- Náboženský nebo církevní činitel |
− | 49- Náboženský nebo církevní činitel | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 126-127 | ||
}} | }} | ||
− | '''de ARRIAGA, Roderich (též Roderigus, Rodrigo), | + | '''de ARRIAGA, Roderich''' ''(též Roderigus, Rodrigo), * 17. 1. 1592 Logroño (Španělsko), † 7. 6. 1667 Praha, římskokatolický kněz, teolog, pedagog'' |
Pocházel z kastilského ryteckého rodu. 1606 vstoupil do jezuitského | Pocházel z kastilského ryteckého rodu. 1606 vstoupil do jezuitského | ||
Řádka 29: | Řádka 29: | ||
III. španělsky a byl kazatelem jeho první manželky Marie | III. španělsky a byl kazatelem jeho první manželky Marie | ||
Anny. Patřil k předním představitelům vrcholné fáze jezuitské | Anny. Patřil k předním představitelům vrcholné fáze jezuitské | ||
− | scholastiky, žákům filozofů de Mendozy a de la Puente . Svá | + | scholastiky, žákům filozofů de Mendozy a de la Puente. Svá |
studia zaměřil na filozofii 14.–16. století, je pokládán za tvůrce | studia zaměřil na filozofii 14.–16. století, je pokládán za tvůrce | ||
barokního nominalismu. Navzdory reformačnímu hnutí | barokního nominalismu. Navzdory reformačnímu hnutí | ||
Řádka 49: | Řádka 49: | ||
Kirche 1, s. 904; NDB 1, s. 399; C. Sommervogel, Bibliothèque de la Compagnie | Kirche 1, s. 904; NDB 1, s. 399; C. Sommervogel, Bibliothèque de la Compagnie | ||
de Jésus, 1890–1932, 1, s. 578n., Suppl. 1, 1911, s. 89, Nr. 257. | de Jésus, 1890–1932, 1, s. 578n., Suppl. 1, 1911, s. 89, Nr. 257. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/2742 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
Jiří-Joseph Veselý | Jiří-Joseph Veselý | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] |
Aktuální verze z 21. 9. 2019, 18:25
Roderich de ARRIAGA | |
Narození | 17.1.1592 |
---|---|
Místo narození | Logroño (Španělsko) |
Úmrtí | 7.6.1667 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
56- Filozof 49- Náboženský nebo církevní činitel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 126-127 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39613 |
de ARRIAGA, Roderich (též Roderigus, Rodrigo), * 17. 1. 1592 Logroño (Španělsko), † 7. 6. 1667 Praha, římskokatolický kněz, teolog, pedagog
Pocházel z kastilského ryteckého rodu. 1606 vstoupil do jezuitského řádu a absolvoval vyšší studia ve Valladolidu, kde později sám vyučoval filozofii a teologii. 1624 odešel do Salamanky přednášet a připravit svůj pobyt v Praze. 1625 byl povolán do Prahy jako profesor dogmatiky na nově zřízenou Ferdinandovu univerzitu, kde 1626 obhájil doktorát teologie a do 1637 tam učil. 1637–41 byl děkanem teologické fakulty, 1642–53 kancléřem Ferdinandovy univerzity. Po spojení obou pražských univerzit se stal generálním prefektem studií, exhortátorem a konzultantem rektora a provinciála. Od 1654 zastával funkci studijního prefekta jezuitské koleje sv. Klimenta. Během pobytu v Čechách byl třikrát vyslán do Říma na volby generálů řádu české provincie. Učil císaře Ferdinanda III. španělsky a byl kazatelem jeho první manželky Marie Anny. Patřil k předním představitelům vrcholné fáze jezuitské scholastiky, žákům filozofů de Mendozy a de la Puente. Svá studia zaměřil na filozofii 14.–16. století, je pokládán za tvůrce barokního nominalismu. Navzdory reformačnímu hnutí se zasadil o rozvoj klasické scholastické teologie. Opíral se o tzv. rozumnou teologii španělského teologa a filozofa Francesca Suareze , (vycházel z nauk Tomáše Akvinského) , reflektoval dílo Ignáce z Loyoly. Ovlivnil vývoj teologického myšlení v Čechách. Zabýval se i fyzikou, jeho práce uznávali Leibnitz a Bayle . Freska s A. portrétem se dochovala na stropě velkého knihovního sálu pražského Klementina.
D: Cursus philosophicus, 1632; De oratore, 1637; Disputationes theologicae (k dílu Summa theologicae sv. Tomáše Akvinského), 8 sv., 1643–55.
L: ADB 1, s. 609n.; BL 1, s. 28n.; BOS 1, s. 669; Čornejová – Fechtnerová, s. 4n.; Ch. G. Jöcher, Allgemeines Gelehrten – Lexikon…, 1750–51, 1, s. 570; A. Kratochvíl, Das böhmische Barock. Ausgewählte Kapitel aus der tschechischen Kulturgeschichte, 1989, s. 78n.; Lexikon für Theologie und Kirche 1, s. 904; NDB 1, s. 399; C. Sommervogel, Bibliothèque de la Compagnie de Jésus, 1890–1932, 1, s. 578n., Suppl. 1, 1911, s. 89, Nr. 257.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jiří-Joseph Veselý