ARRIAGA Roderich de 17.1.1592-7.6.1667: Porovnání verzí

Z Personal
m (Editace uživatele „Holoubková“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Biography“)
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Roderich ARRIAGA de
+
| jméno = Roderich de ARRIAGA
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = De Arriaga Roderich portret.jpg
 
| datum narození = 17.1.1592
 
| datum narození = 17.1.1592
| místo narození =  
+
| místo narození = Logroño (Španělsko)
 
| datum úmrtí = 7.6.1667
 
| datum úmrtí = 7.6.1667
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 56- Filozof
+
| povolání = 56- Filozof<br />49- Náboženský nebo církevní činitel
49- Náboženský nebo církevní činitel
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Roderich ARRIAGA de
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 126-127
 +
}}
 +
 
 +
'''de ARRIAGA, Roderich''' ''(též Roderigus, Rodrigo), * 17. 1. 1592 Logroño (Španělsko), † 7. 6. 1667 Praha, římskokatolický kněz, teolog, pedagog''
 +
 
 +
Pocházel z kastilského ryteckého rodu. 1606 vstoupil do jezuitského
 +
řádu a absolvoval vyšší studia ve Valladolidu, kde
 +
později sám vyučoval filozofii a teologii. 1624 odešel do Salamanky
 +
přednášet a připravit svůj pobyt v Praze. 1625 byl
 +
povolán do Prahy jako profesor dogmatiky na nově zřízenou
 +
Ferdinandovu univerzitu, kde 1626 obhájil doktorát teologie
 +
a do 1637 tam učil. 1637–41 byl děkanem teologické fakulty,
 +
1642–53 kancléřem Ferdinandovy univerzity. Po spojení
 +
obou pražských univerzit se stal generálním prefektem studií,
 +
exhortátorem a konzultantem rektora a provinciála. Od 1654
 +
zastával funkci studijního prefekta jezuitské koleje sv. Klimenta.
 +
Během pobytu v Čechách byl třikrát vyslán do Říma
 +
na volby generálů řádu české provincie. Učil císaře Ferdinanda
 +
III. španělsky a byl kazatelem jeho první manželky Marie
 +
Anny. Patřil k předním představitelům vrcholné fáze jezuitské
 +
scholastiky, žákům filozofů de Mendozy a de la Puente. Svá
 +
studia zaměřil na filozofii 14.–16. století, je pokládán za tvůrce
 +
barokního nominalismu. Navzdory reformačnímu hnutí
 +
se zasadil o rozvoj klasické scholastické teologie. Opíral se
 +
o tzv. rozumnou teologii španělského teologa a filozofa Francesca
 +
Suareze , (vycházel z nauk Tomáše Akvinského) , reflektoval
 +
dílo Ignáce z Loyoly. Ovlivnil vývoj teologického myšlení
 +
v Čechách. Zabýval se i fyzikou, jeho práce uznávali
 +
Leibnitz a Bayle . Freska s A. portrétem se dochovala na stropě
 +
velkého knihovního sálu pražského Klementina.
 +
 
 +
'''D:''' Cursus philosophicus, 1632; De oratore, 1637; Disputationes theologicae
 +
(k dílu Summa theologicae sv. Tomáše Akvinského), 8 sv., 1643–55.
 +
 
 +
'''L:''' ADB 1, s. 609n.; BL 1, s. 28n.; BOS 1, s. 669; Čornejová – Fechtnerová,
 +
s. 4n.; Ch. G. Jöcher, Allgemeines Gelehrten – Lexikon…, 1750–51, 1,
 +
s. 570; A. Kratochvíl, Das böhmische Barock. Ausgewählte Kapitel aus der
 +
tschechischen Kulturgeschichte, 1989, s. 78n.; Lexikon für Theologie und
 +
Kirche 1, s. 904; NDB 1, s. 399; C. Sommervogel, Bibliothèque de la Compagnie
 +
de Jésus, 1890–1932, 1, s. 578n., Suppl. 1, 1911, s. 89, Nr. 257.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/2742 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
 
 +
Jiří-Joseph Veselý
 +
 
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:56- Filozof]]
 
[[Kategorie:56- Filozof]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
 
[[Kategorie:1592]]
 
[[Kategorie:1592]]
 +
[[Kategorie:Logroño]]
 
[[Kategorie:1667]]
 
[[Kategorie:1667]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 21. 9. 2019, 17:25

Roderich de ARRIAGA
Narození 17.1.1592
Místo narození Logroño (Španělsko)
Úmrtí 7.6.1667
Místo úmrtí Praha
Povolání 56- Filozof
49- Náboženský nebo církevní činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 126-127

de ARRIAGA, Roderich (též Roderigus, Rodrigo), * 17. 1. 1592 Logroño (Španělsko), † 7. 6. 1667 Praha, římskokatolický kněz, teolog, pedagog

Pocházel z kastilského ryteckého rodu. 1606 vstoupil do jezuitského řádu a absolvoval vyšší studia ve Valladolidu, kde později sám vyučoval filozofii a teologii. 1624 odešel do Salamanky přednášet a připravit svůj pobyt v Praze. 1625 byl povolán do Prahy jako profesor dogmatiky na nově zřízenou Ferdinandovu univerzitu, kde 1626 obhájil doktorát teologie a do 1637 tam učil. 1637–41 byl děkanem teologické fakulty, 1642–53 kancléřem Ferdinandovy univerzity. Po spojení obou pražských univerzit se stal generálním prefektem studií, exhortátorem a konzultantem rektora a provinciála. Od 1654 zastával funkci studijního prefekta jezuitské koleje sv. Klimenta. Během pobytu v Čechách byl třikrát vyslán do Říma na volby generálů řádu české provincie. Učil císaře Ferdinanda III. španělsky a byl kazatelem jeho první manželky Marie Anny. Patřil k předním představitelům vrcholné fáze jezuitské scholastiky, žákům filozofů de Mendozy a de la Puente. Svá studia zaměřil na filozofii 14.–16. století, je pokládán za tvůrce barokního nominalismu. Navzdory reformačnímu hnutí se zasadil o rozvoj klasické scholastické teologie. Opíral se o tzv. rozumnou teologii španělského teologa a filozofa Francesca Suareze , (vycházel z nauk Tomáše Akvinského) , reflektoval dílo Ignáce z Loyoly. Ovlivnil vývoj teologického myšlení v Čechách. Zabýval se i fyzikou, jeho práce uznávali Leibnitz a Bayle . Freska s A. portrétem se dochovala na stropě velkého knihovního sálu pražského Klementina.

D: Cursus philosophicus, 1632; De oratore, 1637; Disputationes theologicae (k dílu Summa theologicae sv. Tomáše Akvinského), 8 sv., 1643–55.

L: ADB 1, s. 609n.; BL 1, s. 28n.; BOS 1, s. 669; Čornejová – Fechtnerová, s. 4n.; Ch. G. Jöcher, Allgemeines Gelehrten – Lexikon…, 1750–51, 1, s. 570; A. Kratochvíl, Das böhmische Barock. Ausgewählte Kapitel aus der tschechischen Kulturgeschichte, 1989, s. 78n.; Lexikon für Theologie und Kirche 1, s. 904; NDB 1, s. 399; C. Sommervogel, Bibliothèque de la Compagnie de Jésus, 1890–1932, 1, s. 578n., Suppl. 1, 1911, s. 89, Nr. 257.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Jiří-Joseph Veselý