|
|
| Řádka 1: |
Řádka 1: |
| | {{Infobox - osoba | | {{Infobox - osoba |
| − | | jméno = Roderich de ARRIAGA | + | | jméno = Roderich ARRIAGA de |
| − | | obrázek = de Arriaga Roderich portret.jpg | + | | obrázek = No male portrait.png |
| | | datum narození = 17.1.1592 | | | datum narození = 17.1.1592 |
| − | | místo narození = Logroño (Španělsko) | + | | místo narození = |
| | | datum úmrtí = 7.6.1667 | | | datum úmrtí = 7.6.1667 |
| − | | místo úmrtí = Praha | + | | místo úmrtí = |
| | | povolání = 56- Filozof | | | povolání = 56- Filozof |
| | 49- Náboženský nebo církevní činitel | | 49- Náboženský nebo církevní činitel |
| | | | |
| | | jiná jména = | | | jiná jména = |
| − | }} | + | }}<br/><br/>Roderich ARRIAGA de |
| − | | + | |
| − | '''de ARRIAGA, Roderich''' ''(též Roderigus, Rodrigo),'' ''* 17. 1. 1592 Logroño (Španělsko), † 7. 6. 1667 Praha, římskokatolický kněz, teolog, pedagog''
| + | |
| − | | + | |
| − | Pocházel z kastilského ryteckého rodu. 1606 vstoupil do jezuitského
| + | |
| − | řádu a absolvoval vyšší studia ve Valladolidu, kde
| + | |
| − | později sám vyučoval filozofii a teologii. 1624 odešel do Salamanky
| + | |
| − | přednášet a připravit svůj pobyt v Praze. 1625 byl
| + | |
| − | povolán do Prahy jako profesor dogmatiky na nově zřízenou
| + | |
| − | Ferdinandovu univerzitu, kde 1626 obhájil doktorát teologie
| + | |
| − | a do 1637 tam učil. 1637–41 byl děkanem teologické fakulty,
| + | |
| − | 1642–53 kancléřem Ferdinandovy univerzity. Po spojení
| + | |
| − | obou pražských univerzit se stal generálním prefektem studií,
| + | |
| − | exhortátorem a konzultantem rektora a provinciála. Od 1654
| + | |
| − | zastával funkci studijního prefekta jezuitské koleje sv. Klimenta.
| + | |
| − | Během pobytu v Čechách byl třikrát vyslán do Říma
| + | |
| − | na volby generálů řádu české provincie. Učil císaře Ferdinanda
| + | |
| − | III. španělsky a byl kazatelem jeho první manželky Marie
| + | |
| − | Anny. Patřil k předním představitelům vrcholné fáze jezuitské
| + | |
| − | scholastiky, žákům filozofů de Mendozy a de la Puente . Svá
| + | |
| − | studia zaměřil na filozofii 14.–16. století, je pokládán za tvůrce
| + | |
| − | barokního nominalismu. Navzdory reformačnímu hnutí
| + | |
| − | se zasadil o rozvoj klasické scholastické teologie. Opíral se
| + | |
| − | o tzv. rozumnou teologii španělského teologa a filozofa Francesca
| + | |
| − | Suareze , (vycházel z nauk Tomáše Akvinského) , reflektoval
| + | |
| − | dílo Ignáce z Loyoly. Ovlivnil vývoj teologického myšlení
| + | |
| − | v Čechách. Zabýval se i fyzikou, jeho práce uznávali
| + | |
| − | Leibnitz a Bayle . Freska s A. portrétem se dochovala na stropě
| + | |
| − | velkého knihovního sálu pražského Klementina.
| + | |
| − | | + | |
| − | '''D:''' Cursus philosophicus, 1632; De oratore, 1637; Disputationes theologicae
| + | |
| − | (k dílu Summa theologicae sv. Tomáše Akvinského), 8 sv., 1643–55.
| + | |
| − | | + | |
| − | '''L:''' ADB 1, s. 609n.; BL 1, s. 28n.; BOS 1, s. 669; Čornejová – Fechtnerová,
| + | |
| − | s. 4n.; Ch. G. Jöcher, Allgemeines Gelehrten – Lexikon…, 1750–51, 1,
| + | |
| − | s. 570; A. Kratochvíl, Das böhmische Barock. Ausgewählte Kapitel aus der
| + | |
| − | tschechischen Kulturgeschichte, 1989, s. 78n.; Lexikon für Theologie und
| + | |
| − | Kirche 1, s. 904; NDB 1, s. 399; C. Sommervogel, Bibliothèque de la Compagnie
| + | |
| − | de Jésus, 1890–1932, 1, s. 578n., Suppl. 1, 1911, s. 89, Nr. 257. | + | |
| − | | + | |
| − | Jiří-Joseph Veselý
| + | |
| − | | + | |
| | [[Kategorie:C]] | | [[Kategorie:C]] |
| | [[Kategorie:56- Filozof]] | | [[Kategorie:56- Filozof]] |
| | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] |
| | + | |
| | [[Kategorie:1592]] | | [[Kategorie:1592]] |
| − | [[Kategorie:Logroño]]
| |
| | [[Kategorie:1667]] | | [[Kategorie:1667]] |
| − | [[Kategorie:Praha]]
| |
Biografický slovník
