ARSENIUS z Radbuzy Kašpar †13.9.1629: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku ARSENIUS z Radbuzy Kašpar ?-13.9.1629 na ARSENIUS z Radbuzy Kašpar †13.9.1629 bez založení přesměrování)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 127
 
}}
 
}}
  
Řádka 49: Řádka 50:
 
– E. Šittler, Chrámový poklad u sv. Víta v Praze, 1903, s. 105n.; BOS 1,
 
– E. Šittler, Chrámový poklad u sv. Víta v Praze, 1903, s. 105n.; BOS 1,
 
s. 671; Knihopis 2/1, s. 265n.
 
s. 671; Knihopis 2/1, s. 265n.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/97057 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
  
 
Kateřina Valentová
 
Kateřina Valentová

Aktuální verze z 21. 9. 2019, 18:25

Kašpar ARSENIUS z Radbuzy
Narození ?
Místo narození asi Plzeň
Úmrtí 13.9.1629
Místo úmrtí Praha
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 127
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39614

ARSENIUS z Radbuzy, Kašpar, * ? asi Plzeň, † 13. 9. 1629 Praha, římskokatolický kněz, církevní hodnostář

Absolvoval jezuitské gymnázium v pražském Klementinu a Collegium Germanicum v Římě, kde teologické studium zakončil doktorátem. Po návratu do Prahy se 1601 stal kanovníkem u sv. Víta, 1608 proboštem vyšehradské kapituly; od 1609 scholastikem. Ovlivněn italským pobytem, uplatňoval ducha katolické reformy v životě kapituly. Ve světské správě prosadil, aby vyšehradská obec složila poddanský slib kapitule, respektive jejímu proboštovi a děkanovi. Zapojil se do polemik kolem Rudolfova majestátu. 1614 byl děkanem u sv. Víta, a proto na vyšehradské proboštství rezignoval. 1617 asistoval arcibiskupovi J. Loheliovi při korunovaci Ferdinanda II. 1619 měl spor s direktory kvůli proboštské vsi Kozlí a měl být volán k zodpovědnosti i proto, že při příjezdu Fridricha Falckého do Prahy zakázal zvonit svatovítskými zvony. Podařilo se mu utéci a ukrýt kapitulní archiv a knihovnu. Objevil se až při pokusu zabavit svatovítský poklad pro válečné potřeby a byl zatčen. Znovu však uprchl z vězení a až do bitvy na Bílé hoře se skrýval. Jeho činnost ve prospěch katolické církve neustávala ani po bitvě, kdy zastával funkci generálního vikáře. Nadále pečoval o kapitulní archiv a knihovnu, snažil se obnovit zaniklé nadace, v době arcibiskupské sedisvakance intenzivně usiloval o všestranné zlepšení poměrů v diecézním kléru. Vydal tiskem kázání k obnovení katedrály a drobný český spisek o staroboleslavském paladiu.

D: Oratio de concordia religionis in regno Bohemiae restituenda, 1609; Oratio in solemni reconciliatione Metrop. Eccl. Prag. Febr. 1621, 1621; O Blahoslavené Panně Marii přečisté Rodičce Syna Božího a o divích, kteříž se dějí před jejím obrazem v Staré Boleslavi, 1613; 2. vyd. s předmluvou V. Slavatovi a J. Bořitovi, 1629.

L: Jireček 1, s. 23; A. Podlaha, Series praepositorum decanorum, archidiaconum aliorumque praelatorum et canonicorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primoriis usque ad praesenti tempora, 1912, s. 152n.; A. Podlaha – E. Šittler, Chrámový poklad u sv. Víta v Praze, 1903, s. 105n.; BOS 1, s. 671; Knihopis 2/1, s. 265n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Kateřina Valentová