ARSENIUS z Radbuzy Kašpar †13.9.1629: Porovnání verzí

Z Personal
(ARSENIUS_z_Radbuzy_Kašpar_1550-13.9.1629)
 
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Kašpar ARSENIUS z Radbuzy
 
| jméno = Kašpar ARSENIUS z Radbuzy
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1550
+
| datum narození = ?
| místo narození =  
+
| místo narození = asi Plzeň
 
| datum úmrtí = 13.9.1629
 
| datum úmrtí = 13.9.1629
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
 
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Kašpar ARSENIUS z Radbuzy
+
}}
 +
 
 +
'''ARSENIUS z Radbuzy, Kašpar,''' ''* ? asi Plzeň, † 13. 9. 1629 Praha, římskokatolický kněz, církevní hodnostář''
 +
 
 +
Absolvoval jezuitské gymnázium v pražském Klementinu
 +
a Collegium Germanicum v Římě, kde teologické studium
 +
zakončil doktorátem. Po návratu do Prahy se 1601 stal kanovníkem
 +
u sv. Víta, 1608 proboštem vyšehradské kapituly;
 +
od 1609 scholastikem. Ovlivněn italským pobytem, uplatňoval
 +
ducha katolické reformy v životě kapituly. Ve světské
 +
správě prosadil, aby vyšehradská obec složila poddanský slib
 +
kapitule, respektive jejímu proboštovi a děkanovi. Zapojil se
 +
do polemik kolem Rudolfova majestátu. 1614 byl děkanem
 +
u sv. Víta, a proto na vyšehradské proboštství rezignoval.
 +
1617 asistoval arcibiskupovi J. Loheliovi při korunovaci Ferdinanda
 +
II. 1619 měl spor s direktory kvůli proboštské vsi
 +
Kozlí a měl být volán k zodpovědnosti i proto, že při příjezdu
 +
Fridricha Falckého do Prahy zakázal zvonit svatovítskými
 +
zvony. Podařilo se mu utéci a ukrýt kapitulní archiv a knihovnu.
 +
Objevil se až při pokusu zabavit svatovítský poklad pro
 +
válečné potřeby a byl zatčen. Znovu však uprchl z vězení a až
 +
do bitvy na Bílé hoře se skrýval. Jeho činnost ve prospěch
 +
katolické církve neustávala ani po bitvě, kdy zastával funkci
 +
generálního vikáře. Nadále pečoval o kapitulní archiv
 +
a knihovnu, snažil se obnovit zaniklé nadace, v době arcibiskupské
 +
sedisvakance intenzivně usiloval o všestranné zlepšení
 +
poměrů v diecézním kléru. Vydal tiskem kázání k obnovení
 +
katedrály a drobný český spisek o staroboleslavském paladiu.
 +
 
 +
'''D:''' Oratio de concordia religionis in regno Bohemiae restituenda, 1609;
 +
Oratio in solemni reconciliatione Metrop. Eccl. Prag. Febr. 1621, 1621;
 +
O Blahoslavené Panně Marii přečisté Rodičce Syna Božího a o divích, kteříž
 +
se dějí před jejím obrazem v Staré Boleslavi, 1613; 2. vyd. s předmluvou
 +
V. Slavatovi a J. Bořitovi, 1629.
 +
 
 +
'''L:''' Jireček 1, s. 23; A. Podlaha, Series praepositorum decanorum, archidiaconum
 +
aliorumque praelatorum et canonicorum s. metropolitanae ecclesiae
 +
Pragensis a primoriis usque ad praesenti tempora, 1912, s. 152n.; A. Podlaha
 +
– E. Šittler, Chrámový poklad u sv. Víta v Praze, 1903, s. 105n.; BOS 1,
 +
s. 671; Knihopis 2/1, s. 265n.
 +
 
 +
Kateřina Valentová
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
+
[[Kategorie:Plzeň]]
[[Kategorie:1550]]
+
 
[[Kategorie:1629]]
 
[[Kategorie:1629]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 26. 2. 2016, 08:30

Kašpar ARSENIUS z Radbuzy
Narození ?
Místo narození asi Plzeň
Úmrtí 13.9.1629
Místo úmrtí Praha
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39614

ARSENIUS z Radbuzy, Kašpar, * ? asi Plzeň, † 13. 9. 1629 Praha, římskokatolický kněz, církevní hodnostář

Absolvoval jezuitské gymnázium v pražském Klementinu a Collegium Germanicum v Římě, kde teologické studium zakončil doktorátem. Po návratu do Prahy se 1601 stal kanovníkem u sv. Víta, 1608 proboštem vyšehradské kapituly; od 1609 scholastikem. Ovlivněn italským pobytem, uplatňoval ducha katolické reformy v životě kapituly. Ve světské správě prosadil, aby vyšehradská obec složila poddanský slib kapitule, respektive jejímu proboštovi a děkanovi. Zapojil se do polemik kolem Rudolfova majestátu. 1614 byl děkanem u sv. Víta, a proto na vyšehradské proboštství rezignoval. 1617 asistoval arcibiskupovi J. Loheliovi při korunovaci Ferdinanda II. 1619 měl spor s direktory kvůli proboštské vsi Kozlí a měl být volán k zodpovědnosti i proto, že při příjezdu Fridricha Falckého do Prahy zakázal zvonit svatovítskými zvony. Podařilo se mu utéci a ukrýt kapitulní archiv a knihovnu. Objevil se až při pokusu zabavit svatovítský poklad pro válečné potřeby a byl zatčen. Znovu však uprchl z vězení a až do bitvy na Bílé hoře se skrýval. Jeho činnost ve prospěch katolické církve neustávala ani po bitvě, kdy zastával funkci generálního vikáře. Nadále pečoval o kapitulní archiv a knihovnu, snažil se obnovit zaniklé nadace, v době arcibiskupské sedisvakance intenzivně usiloval o všestranné zlepšení poměrů v diecézním kléru. Vydal tiskem kázání k obnovení katedrály a drobný český spisek o staroboleslavském paladiu.

D: Oratio de concordia religionis in regno Bohemiae restituenda, 1609; Oratio in solemni reconciliatione Metrop. Eccl. Prag. Febr. 1621, 1621; O Blahoslavené Panně Marii přečisté Rodičce Syna Božího a o divích, kteříž se dějí před jejím obrazem v Staré Boleslavi, 1613; 2. vyd. s předmluvou V. Slavatovi a J. Bořitovi, 1629.

L: Jireček 1, s. 23; A. Podlaha, Series praepositorum decanorum, archidiaconum aliorumque praelatorum et canonicorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primoriis usque ad praesenti tempora, 1912, s. 152n.; A. Podlaha – E. Šittler, Chrámový poklad u sv. Víta v Praze, 1903, s. 105n.; BOS 1, s. 671; Knihopis 2/1, s. 265n.

Kateřina Valentová