ARSENIUS z Radbuzy Kašpar †13.9.1629: Porovnání verzí
(ARSENIUS_z_Radbuzy_Kašpar_1550-13.9.1629) |
|||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Kašpar ARSENIUS z Radbuzy | | jméno = Kašpar ARSENIUS z Radbuzy | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = | + | | datum narození = ? |
− | | místo narození = | + | | místo narození = asi Plzeň |
| datum úmrtí = 13.9.1629 | | datum úmrtí = 13.9.1629 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''ARSENIUS z Radbuzy, Kašpar,''' ''* ? asi Plzeň, † 13. 9. 1629 Praha, římskokatolický kněz, církevní hodnostář'' | ||
+ | |||
+ | Absolvoval jezuitské gymnázium v pražském Klementinu | ||
+ | a Collegium Germanicum v Římě, kde teologické studium | ||
+ | zakončil doktorátem. Po návratu do Prahy se 1601 stal kanovníkem | ||
+ | u sv. Víta, 1608 proboštem vyšehradské kapituly; | ||
+ | od 1609 scholastikem. Ovlivněn italským pobytem, uplatňoval | ||
+ | ducha katolické reformy v životě kapituly. Ve světské | ||
+ | správě prosadil, aby vyšehradská obec složila poddanský slib | ||
+ | kapitule, respektive jejímu proboštovi a děkanovi. Zapojil se | ||
+ | do polemik kolem Rudolfova majestátu. 1614 byl děkanem | ||
+ | u sv. Víta, a proto na vyšehradské proboštství rezignoval. | ||
+ | 1617 asistoval arcibiskupovi J. Loheliovi při korunovaci Ferdinanda | ||
+ | II. 1619 měl spor s direktory kvůli proboštské vsi | ||
+ | Kozlí a měl být volán k zodpovědnosti i proto, že při příjezdu | ||
+ | Fridricha Falckého do Prahy zakázal zvonit svatovítskými | ||
+ | zvony. Podařilo se mu utéci a ukrýt kapitulní archiv a knihovnu. | ||
+ | Objevil se až při pokusu zabavit svatovítský poklad pro | ||
+ | válečné potřeby a byl zatčen. Znovu však uprchl z vězení a až | ||
+ | do bitvy na Bílé hoře se skrýval. Jeho činnost ve prospěch | ||
+ | katolické církve neustávala ani po bitvě, kdy zastával funkci | ||
+ | generálního vikáře. Nadále pečoval o kapitulní archiv | ||
+ | a knihovnu, snažil se obnovit zaniklé nadace, v době arcibiskupské | ||
+ | sedisvakance intenzivně usiloval o všestranné zlepšení | ||
+ | poměrů v diecézním kléru. Vydal tiskem kázání k obnovení | ||
+ | katedrály a drobný český spisek o staroboleslavském paladiu. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Oratio de concordia religionis in regno Bohemiae restituenda, 1609; | ||
+ | Oratio in solemni reconciliatione Metrop. Eccl. Prag. Febr. 1621, 1621; | ||
+ | O Blahoslavené Panně Marii přečisté Rodičce Syna Božího a o divích, kteříž | ||
+ | se dějí před jejím obrazem v Staré Boleslavi, 1613; 2. vyd. s předmluvou | ||
+ | V. Slavatovi a J. Bořitovi, 1629. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Jireček 1, s. 23; A. Podlaha, Series praepositorum decanorum, archidiaconum | ||
+ | aliorumque praelatorum et canonicorum s. metropolitanae ecclesiae | ||
+ | Pragensis a primoriis usque ad praesenti tempora, 1912, s. 152n.; A. Podlaha | ||
+ | – E. Šittler, Chrámový poklad u sv. Víta v Praze, 1903, s. 105n.; BOS 1, | ||
+ | s. 671; Knihopis 2/1, s. 265n. | ||
+ | |||
+ | Kateřina Valentová | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
− | + | [[Kategorie:Plzeň]] | |
− | [[Kategorie: | + | |
[[Kategorie:1629]] | [[Kategorie:1629]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 26. 2. 2016, 08:30
Kašpar ARSENIUS z Radbuzy | |
Narození | ? |
---|---|
Místo narození | asi Plzeň |
Úmrtí | 13.9.1629 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 49- Náboženský nebo církevní činitel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39614 |
ARSENIUS z Radbuzy, Kašpar, * ? asi Plzeň, † 13. 9. 1629 Praha, římskokatolický kněz, církevní hodnostář
Absolvoval jezuitské gymnázium v pražském Klementinu a Collegium Germanicum v Římě, kde teologické studium zakončil doktorátem. Po návratu do Prahy se 1601 stal kanovníkem u sv. Víta, 1608 proboštem vyšehradské kapituly; od 1609 scholastikem. Ovlivněn italským pobytem, uplatňoval ducha katolické reformy v životě kapituly. Ve světské správě prosadil, aby vyšehradská obec složila poddanský slib kapitule, respektive jejímu proboštovi a děkanovi. Zapojil se do polemik kolem Rudolfova majestátu. 1614 byl děkanem u sv. Víta, a proto na vyšehradské proboštství rezignoval. 1617 asistoval arcibiskupovi J. Loheliovi při korunovaci Ferdinanda II. 1619 měl spor s direktory kvůli proboštské vsi Kozlí a měl být volán k zodpovědnosti i proto, že při příjezdu Fridricha Falckého do Prahy zakázal zvonit svatovítskými zvony. Podařilo se mu utéci a ukrýt kapitulní archiv a knihovnu. Objevil se až při pokusu zabavit svatovítský poklad pro válečné potřeby a byl zatčen. Znovu však uprchl z vězení a až do bitvy na Bílé hoře se skrýval. Jeho činnost ve prospěch katolické církve neustávala ani po bitvě, kdy zastával funkci generálního vikáře. Nadále pečoval o kapitulní archiv a knihovnu, snažil se obnovit zaniklé nadace, v době arcibiskupské sedisvakance intenzivně usiloval o všestranné zlepšení poměrů v diecézním kléru. Vydal tiskem kázání k obnovení katedrály a drobný český spisek o staroboleslavském paladiu.
D: Oratio de concordia religionis in regno Bohemiae restituenda, 1609; Oratio in solemni reconciliatione Metrop. Eccl. Prag. Febr. 1621, 1621; O Blahoslavené Panně Marii přečisté Rodičce Syna Božího a o divích, kteříž se dějí před jejím obrazem v Staré Boleslavi, 1613; 2. vyd. s předmluvou V. Slavatovi a J. Bořitovi, 1629.
L: Jireček 1, s. 23; A. Podlaha, Series praepositorum decanorum, archidiaconum aliorumque praelatorum et canonicorum s. metropolitanae ecclesiae Pragensis a primoriis usque ad praesenti tempora, 1912, s. 152n.; A. Podlaha – E. Šittler, Chrámový poklad u sv. Víta v Praze, 1903, s. 105n.; BOS 1, s. 671; Knihopis 2/1, s. 265n.
Kateřina Valentová