Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky ASAM Cosmas Damian 28.9.1686-10.5.1739

{{Infobox - osoba
| jméno = Cosmas Damian ASAM
| obrázek = Asam Cosmas Damian portret.jpg
| datum narození = 28.9.1686 (datum křtu)
| místo narození = Benediktbeuren (Německo)
| datum úmrtí = 10.5.1739
| místo úmrtí = Mnichov (Německo)
| povolání = 74- Architekt
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik

| jiná jména = 
}}

'''ASAM, Cosmas Damian,''' ''(též ASAMB, ASUM),'' ''* 28. 9. 1686 (datum křtu) Benediktbeuren (Německo), † 10. 5. 1739 Mnichov (Německo), malíř, architekt''

Pocházel z rodiny malíře Georga A. (1649–1711), také jeho
mladší bratr Aegidius Quirin (1692–1750) byl všestranný
umělec, sestra Marie Salome (1685–1740) byla malířkou,
stejně jako A. syn Franz Erasmus (1720–1795). První zkušenosti
získal v ateliéru otce, 1711–13 pobýval v Římě, kde
studoval na Akademii sv. Lukáše u C. Marattiho. 1724 byl
jmenován dvorním služebníkem a malířem na biskupském
dvoře ve Freisingu, 1730 služebníkem bavorského kurfiřta
a o dva roky později dvorním radou. Pod vlivem římské malby
tvořil nástropní fresky zprvu perspektivně závislé na prostoru,
v němž je realizoval. Od 1720 se jeho kompozice otevřely
a vytvářely iluzi nebe (Aldersbach). Se svým bratrem se
často setkali v ideální dvojici, zhotovující zároveň štukovou
a malířskou dekoraci, jež na sebe dokonale navazovala (Aldersbach,
Einsiedeln ad.). K jeho žákům lze počítat kromě
dalších Jana Adama Schöpfa (1702–1772), činného v Praze
od 1724, autora výzdoby ambitů pražské Lorety, Felixe Antona
Schefflera (1701–1760), který dlouho působil v Čechách
(usazen v Praze od 1747) a významným způsobem se podílel
na výzdobě benediktinského komplexu v Břevnově. Sám A. se
do Čech dostal v době plné slávy Václava Vavřince Reinera
díky benediktinům, pro které pracoval v Kladrubech a v břevnovské
prelatuře. První vystoupení bavorského freskaře lze
spojit s dokončenou Santiniho přestavbou kladrubského
klášterního chrámu v gotizujícím baroku 1725. Pro malbu
byly vyhrazeny stěny lodi, které vyzdobil mariánský cyklus
a druhý podle chorálu ''Te Deum'' ''laudamus''; vše ideologicky
vyvrcholilo malbou v kopuli křížení, zobrazující Nanebevzetí
P. Marie. Některé části však mají kvůli většímu podílu dílny
nižší úroveň. Naproti tomu freska na stropě tzv. Tereziánského
sálu benediktinské prelatury v Břevnově, představující
výjev ze života poustevníka Vintíře (''Zázrak s'' ''pávem na'' ''dvoře''
''uherského'' ''krále'' ''Štěpána''), patří nesporně k A. nejlepším dílům.
Další jeho prací v Čechách byla freska v poutním kostele na
Bílé hoře u Prahy, představující ''Triumf'' ''Církve'' jako narážku
na bělohorskou bitvu. Posledním dílem, provedeným po určité
přestávce opět pro benediktiny, byl freskový cyklus ve
staroměstském kostele sv. Mikuláše z roku 1735, poškozený
bohužel nevhodnými obnovami.

Dlouhá řada A. děl v zahraničí začíná výzdobou klášterního
kostela v Metten (kolem 1715) a ve Weltenburgu (spolu se štukovou výzdobou bratra), provedenou 1716–21. Také
v Mnichově lze nalézt jeho rané práce v kostele Nejsvětější
Trojice (1714–15), ale i dílo pozdějšího období, vytvořené ve
spolupráci s bratrem (špitální kostel sv. Ducha, salesiánský
kostel sv. Anny, kostel sv. Jana Nepomuckého). Současně
pracoval v Horní Falci ve farním kostele v Günchingu (1716),
klášterním kostele ve Walderbachu (1718), po 1718 v Kisslegu,
mezi 1717–18 v Mariahilf u Ambergu a v Horním Švábsku
na klášterním kostele ve Weingarten (1718–20). Ve švýcarském
Einsiedeln (1724–27) tvořil s bratrem, stejně jako
v dolnobavorském klášteře v Aldersbachu (1720), Gotteszellu
(od 1729) či Osterhofenu (dokončeno 1732). Dekoroval rovněž
dóm v hornobavorském Freisingu (1723–24) nebo kostel
sv. Jakuba v rakouském Innsbrucku (1722–23). V Řezně vyzdobil
nejen klášterní kostel sv. Jimrama (1731–33), ale také
augustiniánský kostel (1732).

'''L:''' E. Hanfstaengl, C. D. A., Mnichov 1939; Die Brüder C. D. und E. Q.
Asam, Mnichov, Berlín 1955; S. Schoener, Handzeichnungen von C. D. A.,
Mnichov 1966; A. J. Weichstgartner – N. Molodovsky, Die Familie Asam,
Mnichov 1977; B. Rupprecht, Die Brüder Asam, Řezno 1980; H. Trottmann,
C. D. A. 1686–1739, Norimberk 1986.

Pavel Vlček

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:74- Architekt]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
[[Kategorie:1686]]
[[Kategorie:Benediktbeuren]]
[[Kategorie:1739]]
[[Kategorie:Mnichov]]

<gallery>
Asam Cosmas Damian obraz.jpg|Trium Apolla na stropě zámku Alteglofsheimu poblíž Řezno, 1730
</gallery>