Biografický slovník
ASCHENBRENNER Eduard 14.3.1857-2.11.1921: Porovnání verzí
(ASCHENBRENNER_Eduard_14.3.1857-2.11.1921) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 14.3.1857 | | datum narození = 14.3.1857 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Jičín |
| datum úmrtí = 2.11.1921 | | datum úmrtí = 2.11.1921 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 78- Hudební interpret | | povolání = 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''ASCHENBRENNER, Eduard,''' ''* 14. 3. 1857 Jičín, † 2. 11. 1921 Praha, pěvec, režisér'' | ||
| + | |||
| + | Jeho otec Emil A. byl činný v ochotnickém divadelním | ||
| + | kroužku v Jičíně, dcera Blažena byla zpěvačkou. A. studoval | ||
| + | zpěv ve škole Jana Lukeše. 1879 hostoval v Prozatímním divadle | ||
| + | v Praze v basovém oboru jako Sarastro (W. A. Mozart: | ||
| + | ''Kouzelná'' ''flétna'') a byl angažován. Po jedné sezoně se však | ||
| + | ukázalo, že nemá ještě dostatek zkušeností. Poté sedm let | ||
| + | působil v italských a švýcarských divadlech. Na sezonu 1887 | ||
| + | až 1888 se stal členem Městského německého divadla v Opavě. | ||
| + | Od 1889 opět hostoval v Národním divadle v Praze, ale | ||
| + | protože nebyl obsazován, odešel k cestující společnosti Jana | ||
| + | Pištěka, s níž působil v českém divadle v Brně 1893–96 a na | ||
| + | jejích zájezdových štacích (mj. v Aréně na Vinohradech). | ||
| + | 1896 přijal angažmá v Chorvatském národním divadle v Záhřebu, | ||
| + | odkud se 1902 vrátil jako režisér ke společnosti Václava | ||
| + | Budila do Městského divadla v Plzni. 1905–07 působil | ||
| + | opět jako režisér v Brně; od 1907 jako režisér a zástupce ředitele | ||
| + | Divadla sdružených východočeských měst v Pardubicích | ||
| + | (Lacinova společnost). Po finančním zhroucení operního | ||
| + | provozu společnosti (1909) odjel k dceři do chorvatského | ||
| + | Osijeku, kde 1911–13 příležitostně vystupoval. | ||
| + | |||
| + | Disponoval spíše vysokým než hlubokým basem, takže mohl | ||
| + | zpívat i barytonové party. Byl dobrým hercem a pečlivě vypracovával | ||
| + | své role. Pěvecky se nejlépe uplatnil po 1893 | ||
| + | v Brně, kde získal i velké sympatie publika nejen v českých | ||
| + | operách (Paloucký, B. Smetana: ''Hubička''; Kecal, B. Smetana: | ||
| + | ''Prodaná'' ''nevěsta''), ale i v postavách světového repertoáru (Bertram, G. Meyerbeer: ''Robert'' ''ďábel''; Kašpar, C. M. Weber: | ||
| + | ''Čarostřelec''). K režijní práci ho přivedla zkušenost i postupná | ||
| + | ztráta hlasu. V Plzni inscenoval 16 oper (G. Verdi, G. Puccini, | ||
| + | P. I. Čajkovskij, G. A. Lortzing ad.), z domácí tvorby | ||
| + | Smetanovy ''Dvě'' ''vdovy'' (1903), Dvořákovu ''Rusalku'' (1904), | ||
| + | Fibichovu ''Šárku'' (1905) a Hřímalého ''Švandu'' ''dudáka'' (1907). | ||
| + | V Brně nastudoval 20 premiér, mezi nimi premiéru domácího | ||
| + | skladatele Otakara Bradáče ''Kostnice'' ''sedlecká'' (1905) | ||
| + | a zvláště novou verzi Janáčkovy ''Její'' ''pastorkyně'' (1906). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Almanach Divadla sdružených měst východočeského a českého severu, | ||
| + | 1928, s. 13; Bartoš: PD opera, s. 348, 373; Sto let českého divadla v Plzni | ||
| + | 1865–1965, 1965; Almanach 90 let stálého českého divadla v Brně, 2 sv., | ||
| + | 1974 (soupis repertoáru); Postavy brněnského jeviště 1, 1979–1984, s. | ||
| + | 453n.; ODS, s. 101; HS 1, s. 34; Česká divadla. Encyklopedie divadelních | ||
| + | souborů, 2000, Lacinova společnost, Východočeská společnost (kde další literatura). | ||
| + | |||
| + | Jitka Ludvová | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:78- Hudební interpret]] | [[Kategorie:78- Hudební interpret]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1857]] | [[Kategorie:1857]] | ||
| + | [[Kategorie:Jičín]] | ||
[[Kategorie:1921]] | [[Kategorie:1921]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 26. 2. 2016, 10:17
| Eduard ASCHENBRENNER | |
 | |
| Narození | 14.3.1857 |
|---|---|
| Místo narození | Jičín |
| Úmrtí | 2.11.1921 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 78- Hudební interpret |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39648 |
ASCHENBRENNER, Eduard, * 14. 3. 1857 Jičín, † 2. 11. 1921 Praha, pěvec, režisér
Jeho otec Emil A. byl činný v ochotnickém divadelním kroužku v Jičíně, dcera Blažena byla zpěvačkou. A. studoval zpěv ve škole Jana Lukeše. 1879 hostoval v Prozatímním divadle v Praze v basovém oboru jako Sarastro (W. A. Mozart: Kouzelná flétna) a byl angažován. Po jedné sezoně se však ukázalo, že nemá ještě dostatek zkušeností. Poté sedm let působil v italských a švýcarských divadlech. Na sezonu 1887 až 1888 se stal členem Městského německého divadla v Opavě. Od 1889 opět hostoval v Národním divadle v Praze, ale protože nebyl obsazován, odešel k cestující společnosti Jana Pištěka, s níž působil v českém divadle v Brně 1893–96 a na jejích zájezdových štacích (mj. v Aréně na Vinohradech). 1896 přijal angažmá v Chorvatském národním divadle v Záhřebu, odkud se 1902 vrátil jako režisér ke společnosti Václava Budila do Městského divadla v Plzni. 1905–07 působil opět jako režisér v Brně; od 1907 jako režisér a zástupce ředitele Divadla sdružených východočeských měst v Pardubicích (Lacinova společnost). Po finančním zhroucení operního provozu společnosti (1909) odjel k dceři do chorvatského Osijeku, kde 1911–13 příležitostně vystupoval.
Disponoval spíše vysokým než hlubokým basem, takže mohl zpívat i barytonové party. Byl dobrým hercem a pečlivě vypracovával své role. Pěvecky se nejlépe uplatnil po 1893 v Brně, kde získal i velké sympatie publika nejen v českých operách (Paloucký, B. Smetana: Hubička; Kecal, B. Smetana: Prodaná nevěsta), ale i v postavách světového repertoáru (Bertram, G. Meyerbeer: Robert ďábel; Kašpar, C. M. Weber: Čarostřelec). K režijní práci ho přivedla zkušenost i postupná ztráta hlasu. V Plzni inscenoval 16 oper (G. Verdi, G. Puccini, P. I. Čajkovskij, G. A. Lortzing ad.), z domácí tvorby Smetanovy Dvě vdovy (1903), Dvořákovu Rusalku (1904), Fibichovu Šárku (1905) a Hřímalého Švandu dudáka (1907). V Brně nastudoval 20 premiér, mezi nimi premiéru domácího skladatele Otakara Bradáče Kostnice sedlecká (1905) a zvláště novou verzi Janáčkovy Její pastorkyně (1906).
L: Almanach Divadla sdružených měst východočeského a českého severu, 1928, s. 13; Bartoš: PD opera, s. 348, 373; Sto let českého divadla v Plzni 1865–1965, 1965; Almanach 90 let stálého českého divadla v Brně, 2 sv., 1974 (soupis repertoáru); Postavy brněnského jeviště 1, 1979–1984, s. 453n.; ODS, s. 101; HS 1, s. 34; Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, 2000, Lacinova společnost, Východočeská společnost (kde další literatura).
Jitka Ludvová
