AUŘEDNÍČEK Otakar 27.9.1868-1.6.1945: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 1.6.1945
 
| datum úmrtí = 1.6.1945
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
+
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik<br />64- Překladatel<br />63- Spisovatel<br />
64- Překladatel
+
63- Spisovatel
+
 
+
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 144
 
}}
 
}}
  
Řádka 48: Řádka 46:
  
 
'''P:''' LA PNP Praha.
 
'''P:''' LA PNP Praha.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/71886 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
  
 
Petra Skřejpková
 
Petra Skřejpková

Aktuální verze z 22. 9. 2019, 16:05

Otakar AUŘEDNÍČEK
Narození 27.9.1868
Místo narození Hrazené Rataje (Rataje nad Sázavou)
Úmrtí 1.6.1945
Místo úmrtí Praha
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
64- Překladatel
63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 144
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39749

AUŘEDNÍČEK, Otakar (vl. jm. Ouředníček), * 27. 9. 1868 Hrazené Rataje (Rataje nad Sázavou), † 1. 6. 1945 Praha, právník, spisovatel, překladatel, státní úředník

Bratr Zdenko A. (1864–1932). Pocházel z advokátské rodiny. Studia na právnické fakultě v Praze ukončil 1894. Působil jako železniční úředník v Příbrami, pak jako koncipista pražského ředitelství státních drah a 1896–1910 na ministerstvu státních drah ve Vídni. 1910–18 pracoval jako náměstek ředitele a pak ředitel drah v Terstu. 1918–27 byl ředitelem státních drah v Hradci Králové.

Vedle svého občanského povolání se věnoval literatuře. První básnické sbírky subjektivní lyriky obsahovaly sice formálně vytříbenou, ale nepůvodní poezii. Ovlivnil ho J. Vrchlický a francouzští prokletí básníci. V próze si všímal života bohémy a pražské smetánky. Povídky i delší prózy publikoval často v časopisech pro ženy: dokázal detailně popsat oblečení a módní doplňky, proto jeho texty ráda využívala reklama. Tématem poválečných povídek i románů byly milostné příběhy. Překládal zejména francouzskou a italskou literaturu (např. E. Zola, G. Feydau, G. de Maupassant aj.), výjimečně i německou.

D: Verše, 1889; Zpívající labutě, 1891; Malířské novely, 1892; Pseudokontesy a jiné novely, 1894; Intimní dramata, 1895; Královna loutek, 1928; Hry lásky, 1928; Veselé chvíle, 1929; Karneval, 1929; Nejdokonalejší milenec, 1930; Bloudící srdce, 1933; překlady: G. Verga, Eva, 1889; E. Zola, Dílo, 1893; E. Feydau, Šílená vášeň, 1894; C. Mendès, Rozpustilé novelky, 1894; J. de la Brète, Můj strýc a můj farář, 1925; G. de Maupassant, Slečna Fifi a jiné novely, 1928; M. Magre, Jed vášně, 1929; P. Louys, Psyché, 1930; G. Leroux, Muž se sto obličeji, 1931; F. Blei, Vášně a osudy, 1932; P. Reboux, Milostná dobrodružství vévody Richelieu, 1932; A. Serge, Agentura Abrahama Lewise, 1935.

L: LČL 1, s. 95 (kde další literatura)

P: LA PNP Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Petra Skřejpková