AUŘEDNÍČEK Zdenko 14.5.1864-21.9.1932: Porovnání verzí
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Zdenko AUŘEDNÍČEK | | jméno = Zdenko AUŘEDNÍČEK | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Aurednicek Zdenko portret.jpg |
| datum narození = 14.5.1864 | | datum narození = 14.5.1864 | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 144 | ||
}} | }} | ||
− | '''AUŘEDNÍČEK (vl. jm. Ouředníček), | + | '''AUŘEDNÍČEK, Zdenko''' ''(vl. jm. Ouředníček),'' ''* 14. 5. 1864 Praha, † 22. 9. 1932 Vídeň (Rakousko), právník-advokát'' |
Syn advokáta Antonína Ouředníčka (1835–1893) a bratr | Syn advokáta Antonína Ouředníčka (1835–1893) a bratr | ||
Řádka 44: | Řádka 45: | ||
'''L:''' J. Kovtun, Tajuplná vražda. Případ Leopolda Hilsnera, 1994 (passim). | '''L:''' J. Kovtun, Tajuplná vražda. Případ Leopolda Hilsnera, 1994 (passim). | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/52311 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
Jiří Vacek | Jiří Vacek |
Aktuální verze z 22. 9. 2019, 16:05
Zdenko AUŘEDNÍČEK | |
Narození | 14.5.1864 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 21.9.1932 |
Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
Povolání | 44- Právník |
Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 144 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43531 |
AUŘEDNÍČEK, Zdenko (vl. jm. Ouředníček), * 14. 5. 1864 Praha, † 22. 9. 1932 Vídeň (Rakousko), právník-advokát
Syn advokáta Antonína Ouředníčka (1835–1893) a bratr spisovatele Otakara A. (1868–1945). Po absolvování právnických studií na pražské univerzitě působil jako koncipient v otcově advokátní kanceláři. 1891 se oženil s A. Schikovou (1873–1957), dcerou žurnalisty a veřejného činitele I. Schika, pozdější kulturní a sociální pracovnicí mezi vídeňskými Čechy a překladatelkou české literatury, zejména do němčiny. 1894 se rodina přestěhovala do Kutné Hory a A. tam za nemocného otce převzal vedení rodinné advokátní kanceláře. Dům A. se stal střediskem společenského, politického a vlasteneckého života. V proslulém Hilsnerově procesu (1899 až 1900) převzal A. ex offo obhajobu. Případu se věnoval až do Hilsnerova propuštění v březnu 1918. V rozjitřeném ovzduší byl se svou rodinou vystaven útokům zfanatizované ulice a ztratil velkou část své klientely. Na radu T. G. Masaryka se Auředníčkovi 1902 rozhodli odejít natrvalo do Vídně. Začátky v novém prostředí nebyly snadné a teprve po několika letech se A. prosadil. Jeho advokátní kancelář zastupovala také spolek vídeňských Čechů Komenský a všechny ostatní české spolky. Po vzniku samostatného československého státu mu byla z podnětu prezidenta Masaryka nabízena funkce senátního prezidenta Nejvyššího soudu, poté místo československého vyslance v Římě. Oba návrhy však odmítl, neboť se chtěl nadále věnovat svému povolání obhájce. Ve Vídni setrval až do konce života. Jeho ostatky byly převezeny a uloženy na Olšanských hřbitovech v Praze.
D: Materiale zum Prozess gegen Leopold Hilsner, 1910; Mein Klient Leopold Hilsner, in: Neue Freie Presse, 11. a 12. 1. 1928.
L: J. Kovtun, Tajuplná vražda. Případ Leopolda Hilsnera, 1994 (passim).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jiří Vacek