AUŘEDNÍČKOVÁ Anna 22.1.1873-19.7.1957: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku AUŘEDNÍČKOVÁ Anna 22.1.1873-1957 na AUŘEDNÍČKOVÁ Anna 22.1.1873-19.7.1957 bez založení přesměrování)
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Anna AUŘEDNÍČKOVÁ
 
| jméno = Anna AUŘEDNÍČKOVÁ
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Aurednickova Anna portret.png
 
| datum narození = 22.1.1873
 
| datum narození = 22.1.1873
 
| místo narození = Praha
 
| místo narození = Praha
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 144-145
 
}}
 
}}
  
Řádka 54: Řádka 55:
 
'''P:''' LA PNP Praha; Archiv Českého rozhlasu Praha; Ústav T. G. Masaryka
 
'''P:''' LA PNP Praha; Archiv Českého rozhlasu Praha; Ústav T. G. Masaryka
 
Praha; Židovské muzeum Praha.
 
Praha; Židovské muzeum Praha.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/102215 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
  
 
Jana Brabencová
 
Jana Brabencová

Aktuální verze z 22. 9. 2019, 15:06

Anna AUŘEDNÍČKOVÁ
Narození 22.1.1873
Místo narození Praha
Úmrtí 19.7.1957
Místo úmrtí Praha
Povolání 64- Překladatel
Citace Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 144-145
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39750

AUŘEDNÍČKOVÁ, Anna, * 22. 1. 1873 Praha, † 19. 7. 1957 Praha, překladatelka, kulturní pracovnice

Otec, redaktor a spoluzakladatel staročeského listu Politik, I. Schik (1841–1899) umožnil dceři získat velmi kvalitní vzdělání. V Drážďanech studovala dějiny umění, literaturu, hudbu, francouzštinu a angličtinu, po návratu do Prahy se v těchto oborech dále vzdělávala. 1891 se provdala za advokáta Zdenko A., s nímž se 1894 odstěhovala do Kutné Hory. Odtud, po procesu s L. Hilsnerem, jejž manžel obhajoval, se byli nuceni 1902 přestěhovat do Vídně, aby ušli šikanám a antisemitským náladám veřejnosti. Ve Vídni začala A. překládat z francouzštiny a angličtiny do němčiny. Později se jí podařilo prosadit i překlady českých autorů a propagovat tak českou kulturu v Rakousku. Její překladatelská činnost představovala desítky přeložených knih a stovky povídek, fejetonů a článků, z nichž mnohé uplatnila i v dalších zemích, zejména v Německu a Švýcarsku. Kromě toho pokračovala ve Vídni v práci pro Ústřední Matici školskou, Červený kříž a další dobročinné, vlastenecko-sociální i politické instituce. V domácnosti Auředníčkových se scházeli čeští politici (mj. T. G. Masaryk), umělci (O. Nedbal) a spisovatelé (S. Čech, K. Čapek), jimž A. pomáhala se prosadit. Významně se podílela na práci světového ženského hnutí. Byla členkou Ženské ligy pro mír a svobodu, Amitiés Internationales, Federace mezinárodních pracujících žen, Spolku spisovatelek a umělkyň. Československé ženy zastupovala na mnoha cestách po evropských státech. Ještě za svého pobytu ve Vídni obdržela československý řád Bílého lva. Do ČSR se vrátila 1938. O tři roky později byla z rasových důvodů internována v Terezíně, kde se starala až do konce války o staré a nemocné lidi. Po návratu do Prahy začala opět překládat, věnovala se drobné publicistice a rozhlasovému zpravodajství pro krajany v zahraničí.

D: 30 tschechische Erzähler, Darmstadt 1932, 2. vyd. 1933; Wie liest man eine tschechische Zeitung, 1935. Překlady: I. Herrmann, Prager Geschichten, 1904; K. Čapek, Das Absolutum oder die Gottesfabrik, 1924; Ch. Masaryk, Ein Gedenkbuch, 1936; E. Vachek, Die Hühnersteige, 1934.

L: ČsB 1; OSND 1/1, s. 328; O. Sedlmayerová, Tichá pracovnice na velkém díle. K pětašedesátinám paní A. A., Brno, s. d.; H. Klínková, A. A. – český konzul ve Vídni, in: Tvar 2. 4. 1998, č. 7, s. 14n.

P: LA PNP Praha; Archiv Českého rozhlasu Praha; Ústav T. G. Masaryka Praha; Židovské muzeum Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí


Jana Brabencová