AUŠTĚCKÁ Božena 9.10.1896-21.10.1924: Porovnání verzí
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Božena | + | | jméno = Božena AUŠTĚCKÁ |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 9.10.1896 | | datum narození = 9.10.1896 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Královské Vinohrady (Praha) |
| datum úmrtí = 21.10.1924 | | datum úmrtí = 21.10.1924 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 147 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''AUŠTĚCKÁ, Božena''' ''(též AUŠTECKÁ),'' ''* 9. 10. 1896 Královské Vinohrady (Praha), † 21. 10. 1924 Praha, historička, knihovnice'' | ||
+ | |||
+ | Pocházela z učitelské rodiny s širokými kulturními zájmy. | ||
+ | V přípravě na pedagogickou dráhu studovala za 1. světové | ||
+ | války na filozofické fakultě pražské české univerzity historii, | ||
+ | zeměpis a dějiny umění. Náležela k velmi nadaným posluchačkám | ||
+ | V. Novotného, J. Pekaře, J. Šusty a K. Chytila. | ||
+ | Vzdělávala se též jazykově (francouzština, ruština) a hudebně, | ||
+ | měla zájem o novodobou ruskou filozofii, zvláště L. N. Tolstého. | ||
+ | 1919 se stala profesorkou na chlapeckém gymnáziu | ||
+ | v Kladně, z vážných zdravotních důvodů musela místo opustit | ||
+ | a 1921 nastoupila jako praktikantka do tehdejší Veřejné | ||
+ | a univerzitní knihovny v Praze, kde pracovala v katalogizačním | ||
+ | úseku. Při zaměstnání připravila pod vedením V. Novotného | ||
+ | disertační práci o Janu Želivském jako politikovi, v níž | ||
+ | poprvé vydatněji využila jeho rukopisné sbírky kázání z roku | ||
+ | 1419. Želivský ji zajímal jako politický a sociální exponent | ||
+ | husitské Prahy, v historiografii do té doby málo objasněný; | ||
+ | k jeho detailnější charakteristice jako ideologa pražské chudiny | ||
+ | se však nedostala. Na základě této práce a s výborným | ||
+ | prospěchem složených rigorózních zkoušek byla 1922 promována, | ||
+ | ale již v říjnu 1924 předčasně zemřela. Její disertace | ||
+ | byla vydána posmrtně péčí Anny Císařové. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Jan Želivský jako politik, 1925. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' tamtéž, předmluva A. Císařové, s. 3n.; Kutnar, s. 700. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/1235 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | |||
+ | Jan Novotný | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:53- Historik]] | [[Kategorie:53- Historik]] | ||
[[Kategorie:1896]] | [[Kategorie:1896]] | ||
− | [[Kategorie:Praha | + | [[Kategorie:Praha]] |
[[Kategorie:1924]] | [[Kategorie:1924]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 22. 9. 2019, 16:13
Božena AUŠTĚCKÁ | |
Narození | 9.10.1896 |
---|---|
Místo narození | Královské Vinohrady (Praha) |
Úmrtí | 21.10.1924 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 53- Historik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, str. 147 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39784 |
AUŠTĚCKÁ, Božena (též AUŠTECKÁ), * 9. 10. 1896 Královské Vinohrady (Praha), † 21. 10. 1924 Praha, historička, knihovnice
Pocházela z učitelské rodiny s širokými kulturními zájmy. V přípravě na pedagogickou dráhu studovala za 1. světové války na filozofické fakultě pražské české univerzity historii, zeměpis a dějiny umění. Náležela k velmi nadaným posluchačkám V. Novotného, J. Pekaře, J. Šusty a K. Chytila. Vzdělávala se též jazykově (francouzština, ruština) a hudebně, měla zájem o novodobou ruskou filozofii, zvláště L. N. Tolstého. 1919 se stala profesorkou na chlapeckém gymnáziu v Kladně, z vážných zdravotních důvodů musela místo opustit a 1921 nastoupila jako praktikantka do tehdejší Veřejné a univerzitní knihovny v Praze, kde pracovala v katalogizačním úseku. Při zaměstnání připravila pod vedením V. Novotného disertační práci o Janu Želivském jako politikovi, v níž poprvé vydatněji využila jeho rukopisné sbírky kázání z roku 1419. Želivský ji zajímal jako politický a sociální exponent husitské Prahy, v historiografii do té doby málo objasněný; k jeho detailnější charakteristice jako ideologa pražské chudiny se však nedostala. Na základě této práce a s výborným prospěchem složených rigorózních zkoušek byla 1922 promována, ale již v říjnu 1924 předčasně zemřela. Její disertace byla vydána posmrtně péčí Anny Císařové.
D: Jan Želivský jako politik, 1925.
L: tamtéž, předmluva A. Císařové, s. 3n.; Kutnar, s. 700.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jan Novotný