Biografický slovník
AUBRECHTOVÁ Marta 11.9.1903-25.1.1986: Porovnání verzí
(AUBRECHTOVÁ_Marta_1903-25.1.1986) |
|||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Marta AUBRECHTOVÁ | | jméno = Marta AUBRECHTOVÁ | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = 1903 | + | | datum narození = 11.9.1903 |
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 25.1.1986 | | datum úmrtí = 25.1.1986 | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''AUBRECHTOVÁ, Marta,''' ''* 11. 9. 1903 Praha, † 25. 1. 1986 Praha, tanečnice, choreografka'' | ||
| + | |||
| + | Žačka baletní školy Národního divadla v Praze, kde jejími | ||
| + | učiteli byli Achille Viscusi a od 1912 Augustin Berger. Taneční | ||
| + | vzdělání dovršila 1926 v letních tanečních kursech u Olgy | ||
| + | Preobraženské v Paříži. Již jako pětiletá vystupovala v dětském | ||
| + | sboru Národního divadla. První angažmá získala 1922 v Praze ve Vinohradské zpěvohře, poté v sezoně 1922/23 byla | ||
| + | primabalerinou a choreografkou Slovenského Národního | ||
| + | divadla v Bratislavě, kde nastudovala mj. tance do ''Prodané'' | ||
| + | ''nevěsty'' a balet ''Coppélia''. Souběžně působila v Košicích. | ||
| + | 1924–26 byla sólistkou a choreografkou baletu v Plzni, tam | ||
| + | uvedla mj. balety ''Louskáček'' P. I. Čajkovského, ''Andersen'' | ||
| + | O. Nedbala, ''Bajaja'' A. Kàana i řadu tanců do oper (A. Dvořák: | ||
| + | ''Rusalka'', Ch. Gounod: ''Romeo a'' ''Julie'') a operet. Od 1926 | ||
| + | převážně hostovala na pražských operních a revuálních scénách, | ||
| + | zejména ve Vinohradské zpěvohře, Velké operetě, Novém | ||
| + | německém divadle, Aréně na Smíchově ad., kde, právě | ||
| + | v operetním žánru, nejlépe uplatnila svůj talent (J. Strauss: | ||
| + | ''Cikánský'' ''baron''; J. Offenbach: ''Orfeus'' ''v podsvětí''; F. Lehár: | ||
| + | ''Země'' ''úsměvů''; E. Kalmán: ''Hraběnka'' ''Marica''; R. Piskáček: | ||
| + | ''Tulák''). Od začátku 30. let vedla taneční školu, v které se | ||
| + | vedle klasického baletu věnovala i rytmice, stepu a akrobacii. | ||
| + | K jejím žákům patřili Rudolf Macharovský, Eliška Slancová, | ||
| + | Miroslava Pešíková, Frank Towen aj. Se svou taneční skupinou | ||
| + | podnikala zájezdy i do zahraničí (Itálie, Egypt, Německo, | ||
| + | Holandsko, Švédsko). Po válce se věnovala i tanečnímu výcviku | ||
| + | gymnastů (Věra Čáslavská) a krasobruslařů (mj. Jindra | ||
| + | Kramperová, Hana Mašková) a choreografii ledních revuí. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, 2001, s. 6. | ||
| + | |||
| + | Alice Dubská | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | [[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1903]] | [[Kategorie:1903]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1986]] | [[Kategorie:1986]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 26. 2. 2016, 11:12
| Marta AUBRECHTOVÁ | |
 | |
| Narození | 11.9.1903 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 25.1.1986 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 83- Divadelní interpret nebo herec |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=39687 |
AUBRECHTOVÁ, Marta, * 11. 9. 1903 Praha, † 25. 1. 1986 Praha, tanečnice, choreografka
Žačka baletní školy Národního divadla v Praze, kde jejími učiteli byli Achille Viscusi a od 1912 Augustin Berger. Taneční vzdělání dovršila 1926 v letních tanečních kursech u Olgy Preobraženské v Paříži. Již jako pětiletá vystupovala v dětském sboru Národního divadla. První angažmá získala 1922 v Praze ve Vinohradské zpěvohře, poté v sezoně 1922/23 byla primabalerinou a choreografkou Slovenského Národního divadla v Bratislavě, kde nastudovala mj. tance do Prodané nevěsty a balet Coppélia. Souběžně působila v Košicích. 1924–26 byla sólistkou a choreografkou baletu v Plzni, tam uvedla mj. balety Louskáček P. I. Čajkovského, Andersen O. Nedbala, Bajaja A. Kàana i řadu tanců do oper (A. Dvořák: Rusalka, Ch. Gounod: Romeo a Julie) a operet. Od 1926 převážně hostovala na pražských operních a revuálních scénách, zejména ve Vinohradské zpěvohře, Velké operetě, Novém německém divadle, Aréně na Smíchově ad., kde, právě v operetním žánru, nejlépe uplatnila svůj talent (J. Strauss: Cikánský baron; J. Offenbach: Orfeus v podsvětí; F. Lehár: Země úsměvů; E. Kalmán: Hraběnka Marica; R. Piskáček: Tulák). Od začátku 30. let vedla taneční školu, v které se vedle klasického baletu věnovala i rytmice, stepu a akrobacii. K jejím žákům patřili Rudolf Macharovský, Eliška Slancová, Miroslava Pešíková, Frank Towen aj. Se svou taneční skupinou podnikala zájezdy i do zahraničí (Itálie, Egypt, Německo, Holandsko, Švédsko). Po válce se věnovala i tanečnímu výcviku gymnastů (Věra Čáslavská) a krasobruslařů (mj. Jindra Kramperová, Hana Mašková) a choreografii ledních revuí.
L: Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, 2001, s. 6.
Alice Dubská
